Wołyń
Volhynia
Volyň
Hatred
Režie:
Wojciech SmarzowskiScénář:
Wojciech SmarzowskiKamera:
Piotr Sobociński Jr.Hudba:
Mikołaj TrzaskaHrají:
Michalina Łabacz, Arkadiusz Jakubik, Wasyl Wasylik, Adrian Zaremba, Jacek Braciak, Tomasz Sapryk, Izabela Kuna, Kinga Preis, Jarosław Gruda (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. Přes komplikovanost reality a faktů ponechává režisér možnost orientace v historických událostech, daří se mu prolnout hlavní linii vyprávění se zlomky dalších lidských osudů, stejně jako nechá diváka cele projít skrze bezpráví, násilí, lidskou bolest (v poslední čtvrtině je toho navršeného zla i násilí hodně) až k symbolickému, smírnému konci. Skvělý scénář plně naplnila mimořádná realizace, podpořená folklórními prvky, úchvatnou výtvarnou stránkou, mistrnou zkratkou v zobrazení násilných či bojových akcí, desítkami válečných scén. Působivá kamera se nebojí silné exprese při zobrazování jednoduchých či několikanásobných plánů scény. Ocenění zaslouží režijní vedení hlavní ženské role i hereckých představitelů desítek drobných postav... Wojciech Smarzowski vypráví o vraždění polských civilistů ukrajinskými nacionalisty v letech 1943–1944, které je známo jako volyňský masakr. Etnické čistky a genocida byly namířeny nejen proti Polákům, ale i Ukrajincům, kteří nebyli příznivci UPA a pomáhali Polákům, v malé míře i proti ruskému obyvatelstvu, Židům, Arménům a obyvatelům jiných národností žijících v oblasti Volyně. „Neodpouštělo se“ ani smíšené manželství... Přesný počet obětí není znám. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50 – 60 000 Poláků a 2 – 3 000 Ukrajinců. Tyto zločiny byly páchány a organizovány Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (385)
Připadalo mi to jako legendární Jdi a dívej se v polském verzi a viděno především pohledem ženy od rodiny Zofie Głowacké. Extrémní nacionalismus není patriotismus, ale extrémní svinstvo. Ve filmu je hezké srovnání kázaní dvou pravoslavných kněží jednoho, dle mého moudrého, druhého dle mého zlého. Surové násilí na konci filmu je silné. Chápu Ukrajince, že tento film nemají v oblibě. Nicméně se nemůžou divit, že někteří obyvatele nejen Evropy nemají v oblibě jejich glorifikaci Bandery a jeho band banderovců. Jinak nesmíme zapomínat, že na Volyni žili i Češi i ti by mohli vyprávět. Na závěr pár poznámek: co najdeš v žitě (pšenici, ječmeni), někdy je lepší tam nic nenajít nebo se nenechat najít. A když vám někdo pochválí básně, tak to nemusí vždy dobré znamení. ()
Přiznávám, že jsem udělal jistou chybu, když jsem film sledoval s dabingem, protože jsem u spousty postav nedokázal pochopit k jaké národnostní menšině to vlastně patří. Film je drsný, úvodní představování života v obci působivé, ale z nějakého důvodu mě to přišlo s přibývajícím časem už dlouhé, zbytečně krvavé a k postavám jsem si nedokázal najít cestu. 60% ()
(ne)Polidštěná (ne)adaptace Snyderových mrazivých Krvavých zemí v podobě ukrajinsko-polsko-německo-rusko-židovského (ne)soužití. Škoda jen rozkouskování do jednotlivých výjevů z pekel à la Jdi a dívej se na úkor soudržnosti. Postupně k tomu divák otupí stejně jako hlavní protagonistka. Zda to byl či nebyl účel a nakolik to je/není k užitku celkovému zážitku, je pak zcela jiná otázka. ()
,,VZPOMEŇME NA SKVĚLÉ DNY NAŠEHO BOJE ZA SVOBODU“… /// Svědectví o ukrajinsko-polským soužití před a za světový války. Film si podstatnou dobu buduje půdu (pevnou) pro závěrečnou cca půlhodinku, která je plná lidskejch jatek (s božím doporučením). To všechno bez zbytečnejch slov… Kurevsky z toho mrazilo. ZVÍŘATA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pro slávu Volodymyrova trojzubce udělám cokoliv 2.) Zjistím, jak se čistí „stát“. 3.) Thx za titule „biggles55“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Jako ano, je fajn, že někdo zvedl politicky nekorektní téma a ukázal řádění banderovců v jejich pravé „kráse“ - povinně by se měl tenhle film pouštět všem, kteří banderovcům chtějí stavět pomníky a oslavovat je, ale jako film to nebylo pro mě. Rozklepaná kamera, až moc dokonalé kulisy a kroje, všechno vysoustružené chladně a dokonale, lidové zvyky a písně na tisíc způsob, posléze v protikladu ten hnus, tragédie, zlo, brutalita, a to celé na ploše skarových a festivalových dvou a půl hodin. Ono to vůbec vypadá spíše jako film pro festivaly, který chce šokovat podobně jako Marhoul Nabarveným ptáčetem. Ale jak říkám, není to typ filmů pro mne, jiným to může sednout. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Předobrazem hlavní hrdinky Zosie (Michalina Łabacz), kterou jsme měli možnost sledovat ve filmu, mohla být např. Kamila Hermaszewska, obyvatelka vesnice Lipniki. Ta rovněž stejně jako hlavní hrdinka filmu byla nucena opustit se svým dítětem rodnou vesnici a pokusit se o útěk do bezpečí. Na své cestě byla postřelena do hlavy a v šoku své dítě ztratila. V této těžké situaci ji zachránil jeden Ukrajinec, který se postaral nejen o ni, ale i o její dítě. (majky19)
- Producent filmu Feliks Pastusiak uvedl: „Víme o tom, že film bude kontroverzní, že vyvolá řadu emocí, ale taková má být jeho role. Myslíme si, že některé problémy se dají vyřešit jedině tím, že je otevřeme.“ (Dr Lizal)
- Na Ukrajině vzbudil snímek spíše negativní reakce a promítání filmu v Kyjevě bylo na žádost ukrajinského ministerstva zahraničí zrušeno. (Dr Lizal)
Související novinky
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)
19. Kino na hranici = kino pro mě
Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)
Polští orli
Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)
Reklama