Wołyń
Volhynia
Volyň
Hatred
Režie:
Wojciech SmarzowskiScénář:
Wojciech SmarzowskiKamera:
Piotr Sobociński Jr.Hudba:
Mikołaj TrzaskaHrají:
Michalina Łabacz, Arkadiusz Jakubik, Wasyl Wasylik, Adrian Zaremba, Jacek Braciak, Tomasz Sapryk, Izabela Kuna, Kinga Preis, Jarosław Gruda (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1939. Zosia Głowacká je z malé vesnice v jihozápadní části Volyně, obývané Ukrajinci, Poláky a Židy. Láska ji poutá k ukrajinskému mladíkovi, ale otec ji provdá za bohatšího statkáře Macieje Skibu, staršího vdovce s dvěma dětmi. Život vesnice drsně a tragicky mění náznak okupace Sovětského svazu fašisty, později židovský pogrom, příchod Němců a nepovedené ukrajinské snahy o vytvoření nezávislého státu. Další bolestí poznamenává místo vlna vojsk vítězící Rudé armády, genocidu – v níž lidé tu doslova mizí, mají na svědomí bandy Banderovců. Uprostřed tohoto moře nenávisti mladá Zosia trpí, ztrácí manžela, dočasného milence a zoufale se snaží zachránit své děti… Rodinné drama, válečné drama, národnostní tragédie. Příběh tisíců vesničanů, z nichž přežije jen několik stovek, je vyprávěný právě „skrze osud jedné ženy“, v němž se zrcadlí veškerá složitost tehdejší doby. Přes komplikovanost reality a faktů ponechává režisér možnost orientace v historických událostech, daří se mu prolnout hlavní linii vyprávění se zlomky dalších lidských osudů, stejně jako nechá diváka cele projít skrze bezpráví, násilí, lidskou bolest (v poslední čtvrtině je toho navršeného zla i násilí hodně) až k symbolickému, smírnému konci. Skvělý scénář plně naplnila mimořádná realizace, podpořená folklórními prvky, úchvatnou výtvarnou stránkou, mistrnou zkratkou v zobrazení násilných či bojových akcí, desítkami válečných scén. Působivá kamera se nebojí silné exprese při zobrazování jednoduchých či několikanásobných plánů scény. Ocenění zaslouží režijní vedení hlavní ženské role i hereckých představitelů desítek drobných postav... Wojciech Smarzowski vypráví o vraždění polských civilistů ukrajinskými nacionalisty v letech 1943–1944, které je známo jako volyňský masakr. Etnické čistky a genocida byly namířeny nejen proti Polákům, ale i Ukrajincům, kteří nebyli příznivci UPA a pomáhali Polákům, v malé míře i proti ruskému obyvatelstvu, Židům, Arménům a obyvatelům jiných národností žijících v oblasti Volyně. „Neodpouštělo se“ ani smíšené manželství... Přesný počet obětí není znám. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 50 – 60 000 Poláků a 2 – 3 000 Ukrajinců. Tyto zločiny byly páchány a organizovány Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) a Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN). (Česká televize)
(více)Recenze (385)
Poláci v tomto filmu prokázali, že umí vytvořit světový film, který sice není pro "lehké" povahy, ale jinak na diváka neskutečně zapůsobí.. Je až neuvěřitelné, že se taková zvěrstva skutečně stala... ()
Katyň, Volyň...maj tam ti pšonci v zásobě ještě hodně takovejch krváků maskujících se za jmény místních obcí? Čím jsem starší, tím víc filmy plné násilností nesnáším i když na druhou stranu chápu, že je třeba diváka trochu probrat z letargie a vyburcovat ho, aby si byl schopen zapamatovat události, o kterých většina (např. Čechů) neměla až do doby shlédnutí snímku ani ponětí. Možná, že maj Poláci blbou geografickou polohu, nebo příliš tvrdé palice, každopádně dějiny se s nima teda vůbec nemazlily. Čtyři hvězdy dávám především za osvětu, za krásně znázorněné "střídání stráží", při kterém si štafetu předávali postupně Poláci, Ukrajinci, Sověti, Němci, znova Ukrajinci a nakonec znova Sověti i když ti takto napodruhé až po válce. Krom těch nesmyslných krutostí nebyl snímek k zahození ani po stránce filmové, příběhové. Představitelku hlavní postavy znám z krimi série Učitel a tady odvedla svou práci rozhodně na jednotku. Takže nakonec velmi slušná záležitost, ale s těma násilnostma běžte fakt do hajzlu! ()
Nevím, trochu mě nebavilo to že to prostě skákalo, kolikrát se v tom vyznat Teda bylo něco... Hlavní postava mi přišla po celou dobu filmu poměrně chladná, taková až bez emocí (ale nevím zda to bylo filmem nebo jen herečkou). Některé scény mi přišli absolutně zbytečné, ty scény byli úplně k ničemu a bohužel jich tam bylo poměrně dost (nepředali těmi scény ani emoce, informace, pocity nic byli to scény které tam fakt totálně k ničemu). Co se týče všech mrtvých mužů hlavní postavy, přišlo mi to fakt takový já nevím co muž to mrtvý a nevím no... Co se týče brutality (zabíjení děti, jakými způsoby různé postavy atd.) proti tomu nic nemám, je to hrůza a je hrůza že v té době si to ty lidi museli prožít a celý ten masakr je hrůza, ale vůči těm scénam proti tomu nejsem, protože vidět to a říct si tehdy to byla realita člověk si pak musí vážit svého života a že dnes takový to není, takže proto proti brutální stránce nic nenamitám ikdyz Teda nebylo vůbec příjemné na to koukat. V tomhle fakt upozorňuji kdo to ještě neviděl a hodlá se na to podívat je to fakt masakr od cca 1:55:00 cca.... Vizuální stránka (kamera, střih atd) super tam jsem byl spokojený. Nebudu nadále rozebírat dal, protože ten film sám o sobě je prostě ne úplně depresivni, ale no.... 4 hvězdy (jednu odebiram hlavně za ty fakt totálně k ničemu scény) 4 hvězdy 80% ()
No, zvláště v nynější době zážitek při sledování. Co vše je člověk schopen udělat člověku, když je zfanatizován ... !!! Působivé, brutální, šílené, ale výborné drama! ()
Alt.64 to vyjadril vecne a jasne, osobne ocenuji zvlaste uvodni svatebni sceny i s temi vsemi symboly/ritualy sklouzavajicimi az ke kyci zvlaste pak v kontextu s nasledujicimi naturalnimi obrazy zla, vynikajici Jakubik a muj oblibenec Dyblik. Btw. docela by me zajimalo koho v Polsku lukituki interviewoval, protoze ja na druhou stranu neznam zadneho Polaka, ktery by o tom tragediich na Ukrajine behem valky a tesne po ni nevedel. ()
No tak to byla síla! Nejdříve tedy musíte přečkat půlhodinku ukrajinsko-polského folklóru, pak ale vypukne napínavá a brutální podíváná o tom, jaké zvěrstva dokázali mezi sebou páchat křesťani za 2.světové války. Mezi Poláky a Ukrajinci se to tehdá ve Wolyni slušně mydlilo, k vyvražďování vesnic vlastně ani nepotřebovali Hitlera s wehrmachtem. ()
Wacoslav1 souhlas. Zbytečné něco dodávat. ()
Ak nemáte šajn, ako to chodilo v ukrajinsko-polskom bratstve, tak určite pochopíte viac po vzhliadnutí tohoto "masakru"... ()
Homo sapiens. Člověk moudrý? Nenechme se zmýlit. Člověk byl, je a stále bude ten nejhnusnější predátor na modré planetě. Žádné UFO s ničím horším ještě nedorazilo. Jakákoliv příležitost z něj okamžitě udělá neovladatelné monstrum nejenom při vypjatých situacích v průběhu nesmyslných válek. Opravdu z každého, mnoho studií a pokusů tuto skutečnost dokazuje. Poláci poslední dobou stále filmově perou do krutých témat své historie. Zatím se jim vše dost dobře podařilo. Ve filmu nám trochu vynechali nás Čechy, tedy Volyňské Čechy. Počet obětí z řad Volyňských Čechů /cca 400/ byl, oproti skoro 100.000 Poláků, pro tvůrce filmu asi zanedbatelný. V Polsku film přijat kladně, zisk cen na festivalu ve Gdyni. Na Ukrajině samozřejmě hned na index a na dno trezoru. Sice v době internetu kravina, ale Kyjevské ministerstvo kultury asi uvažuje stejně, jak před 30 lety. Další udivující věc je, že když byli tak hrdí na svoji rodnou Ukrajinu a chtěli jí pořádně, s požehnáním pravoslavné církve, vyčistit od cizáků, kteří s nimi po staletí žili, tak proč teď migrují po celé Evropě, nevyjímaje nenáviděné Polsko. ()
Úžasná hudba, super film.... ()
Není toho už moc, co dodat ke komentáři verbala, snad jen, že už to tak trochu načal Władysław Pasikowski ve filmu Poklosie. Tam se o hrůzných zločinech mimo bojiště 2. sv.války jen mluví. Nebyli to jen sadistické hordy z ukrajinskopolského pohraničí, ale i nenávistní chamtiví sedláci přímo v Polsku, kteří se dopouštěli neuvěřitelných nelidských zločinů. I Němci byli fascinováni krutou vynalézavostí ukrajinských nacionalistů, kteří vraždili vše od rostlin, zvířat, dětí až po vetché venkovské stařenky. Ihned, jak se na Majdanu objevily vlajky těchto sadistů, přestal jsem události na Ukrajině sledovat. 21. 8. 1968 jsme tenkrát nezjišťovali, jaké národnosti jsou vojáci SSSR na tancích uprostřed Václaváku. Takže hledat mezi tou pakáží vrahy z Ukrajiny je prakticky nemožné. Ať se tedy v zájmu celé civilizované společnosti vymlátí mezi sebou sami. ()
Tak toto bolo velmi silne!!! Vojna v tom najsurovsom prevedení!!! TOP vojnova drama. ()
Začiatok celkom nezáživný ale čím viac sa blíži film ku koncu, tým je to väčší masaker... ()
Dokonalá obžaloba 20. storočia. Vystupňovaná analýza dvoch nenávistí a jej dôsledkov. Málo známy príbeh z blízkeho pohraničia, povinné kino pre všetkých, ktorých zaujíma okolitý priestor a jeho (kruté) siločiary. ()
Po počáteční folklórní vložce vás čeká brutální čistka s mučením, zabíjením ve jménu boha, národa či pomsty, ze které vstávají vlasy hrůzou. Některé scény svým naturalistický pojetím překvapí, ta syrovost vás vrátí do reality, čeho je člověk schopen na sousedovi či vlastní rodině. Byli by jsme stejní, mám ale obavu hraničící s jistotou; každý chce přežít. ()
Už když se člověk seznamuje s popisem jednotlivostí Volyňského masakru, riskuje, že si přivodí trvalé psychické následky. Proto nevím, jestli se vůbec někdy zvládnu podívat na tenhle film. Zatím jsem to nedokázal. ()
Velmi drsné ()
Opravdu pekelně bestiální film. ()
Polští tvůrci opět bodují a vítězí na plné čáře. Opravdu silný film, kde se při některých scénách chtělo až zvracet, jak brutálně bylo ztvárněno zabíjení. Přitom je vše natočeno opravdu skvěle, až moc realisticky. Takové filmy se musí vidět, ale stačí to jen jednou. Skutečně silný zážitek! ()
Související novinky
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)
19. Kino na hranici = kino pro mě
Jarní filmový maratón nad hraniční řekou Olší se blíží. Devatenáctá těšínská mezinárodní filmová přehlídka Kino na hranici, která se každoročně koná na přelomu dubna a května v Českém Těšíně a… (více)
Polští orli
Do sekce Ocenění přibyli Polští orli. Ocenění našich severních sousedů má za sebou teprve krátkou historii. Uděluje se od roku 1999 a momentálně oceňuje filmy a seriály v devatenácti kategoriích.… (více)
Ze začátku si nedokážu odpustit srovnání s filmem Иди и смотри, se kterým si myslím, že má Wołyń mnoho společného, ale i přesto považuji tento klenot polské kinematografie o několik úrovní lepším filmem, který poukazuje na hrůzy, které se děly během války. Wołyń jako celek působí velmi surovým, chladnokrevným na nic nehrajícím si dojmem. Zcela jasně a zřetelně divákovi nabízí velmi realistický a krutý pohled na nepříjemnou minulost polských obyvatel, kteří byli krutě vyvražďováni ukrajinskými nacionalisty. Úvodní část filmu mi nepřijde jako pro mnohé zde zbytečná, naopak skvěle vyobrazuje historii a tradice, které jsou mimochodem velice zvláštní a folklórní prvky mě zcela překvapili a s údivem jsem je sledoval. Především ale vyobrazuje soužití polských a ukrajinských obyvatel a mně osobně tento úvod vtáhl a více přiblížil život, který ti lidé v té době prožívali a tento aspekt má podle mě velký vliv na procítění a vnímaní dalších událostí, které se v průběhu filmu vyskytují. V průběhu celého filmu sledujeme život jedné dívky, která nás vlastně doprovází celou historií oblasti Volyňe. Zažíváme nástup komunismu v podobě Sovětského svazu a o pár let později zažíváme nástup fašismu, se kterým přichází konečné řešení Židovské otázky v podobě holokaustu. Tato výměna těchto režimů nenechává diváka klidným a je až neuvěřitelné, s čím se museli obyvatelé této oblasti vypořádat a v tomto filmu je to brilantně vyobrazeno a ta atmosféra, která z toho vyzařuje je ohromující, děsivá a těžko se vám bude při některých scén dýchat. Všechna ta atmosféra na diváka padá a mnohdy je to opravdu těžké všechny ty pocity vnímat a nějak na ně reagovat. Po stránce režijní a scenáristické není co vytknout, je to brilantně sepsáno, natočeno, dokážu říct, že by si film klidně zasloužil ještě delší stopáž. Kamera dokáže nabídnout ohromující záběry a divák si připadá, jako kdyby na tom místě doopravdy byl, ať už se jedná o detailní záběry, nebo naopak o dlouhé stopáže beze střihu. Když už jsem zmínil střih, ten je v určitých místech zcela nelogický a působí velice amatérským dojmem. Po herecké stránce zde není co řešit a myslím si, že o těch hereckých výkonech to především ani není, ty jsou zcela vedlejší, ale i přesto stojí za zmínění herecký počin Michalina Łabacz, která tuhle těžkou roli zvládla skvěle. Závěrečná část filmu je vyobrazení toho hlavního důvodu, proč tento snímek vůbec vznikl a to je brutální genocida prováděna ukrajinskými nacionalisty v boji za svobodný a "čistý" stát Ukrajina a musím říct, že je to hodně silné sousto, které film servíruje divákovi a není to pro každého diváka snadné sledovat. Ačkoliv je brutalita doprovázena více méně celým filmem, tak v závěru dosahuje vysokých hodnot. Hlavním cílem tohoto snímku bylo poodkrýt děsivou minulost polských dějin a ukázat ji veřejnosti a tím vzbudit jistou diskuzi na toto téma a to si myslím, nebo spíš jsem zcela přesvědčen, že se podařilo. Na tyto události by se nemělo nikdy zapomínat a jsem nesmírně rád, že tento snímek vznikl jako připomínka nejtemnějších dějin 20. století. Polská kinematografie v tuhle chvíli stvořila klenot, který povýšil filmařinu v tomto státě o několik úrovní výše a zviditelnil ji tak. Wołyń je přesně ten důvod, proč miluji kinematografii, protože ve mně tento snímek dokázal vzbudit tak hodně pocitů, které se těžko prožívají a popisují. Tvrdá, surová, chladnokrevná a poctivá filmařina v celé své kráse. () (méně) (více)