Jak se krade milión

aha, tak tady je ten námět současným politickým generacím :D, a tady jak se tunely provádí nesměle... To je krásný :-D Hrušinský perfektně !! Znovu smekám ! Děj napínavý, poutavý, nemá chybu. Několikrát jsem se konečně taky i zasmál. Například při výsledku závěrečné hloubkové kontroly ministerstvem. Nebýt pár drobností, nestydím se dát 4 hvězdičky. Doporučuji ! (10.07.2011)

Satirická komedie o tom, jak člověka láká vidina velkých peněz. To ale byla jen zeď příběhu, v níž se odehrávaly typické obrázky doby, které pokřivily obraz socialismu, ale byly jeho důsledkem. Přednášky plné frází, plané schůzování, pokrytectví... Když pak poctivý úředník zjistí, že lze získat peníze, aniž si toho přebujelá administrativa a dokonce kontrolní orgány jsou schopny všimnout, přes vešklerou tíži svědomí podlehne kouzlu bankovek, vydá se na cestu za velkým světem do Prahy, kde prohýří noc a dostane nádherné okno - a nakonec nikoho ze svých kolegů nedokáže přesvědčit, že ej lump a zloděj, nežzačne vyhazovat bankovky z věže kostela nanáměstí, aby světu dokázal, že po penězích vlastně touží každý. Hrušínský výborný, ostatní herci průměrní, vyznění filmu taky průměrné. (22.04.2021)

Rozkrádání socialistického majetku v peněžité formě úředníkem, toho času vyznamenaného jako vzorný pracovník. Snímek je smutnou etudou člověka od rodiny, obracející každou korunu, z kterého plně ční socialistický realismus a nálada. A je to vlastně zároveň i taková pohádka pro dospělé vyprávějící příběh o úředníčkovi, který čirou náhodou chybou v účetnictví přišel k nemalému obnosu peněz, aniž by na to přišla hloubková kontrola. A tak kdo by to nezkusil znova, že? Jenomže čím více peněz má, tím více ho začne sžírat svědomí. Vážnější role Rudolfa Hrušínského, který svým herectvím, ostatně jako obvykle, dal své postavě určitý náboj v uchopení podstaty věci a pochopení dané situace. Lehká krimi komedie, ozvláštněna nějakou tou kapkou poetiky a artu. (04.10.2020)

Je docela smutné, že to co platilo v době komunismu platí dnes ještě víc a platí to vlastně v každé době. Že zatímco jeden žije poctivým, ale tím pádem skromným životem, všichni kolem něj kradou a žijou si nad poměry. Ono to pak láká. Za socialismu navíc platilo, že „kdo neokrádá stát, okrádá rodinu“. A když na vás navíc tlačí manželka a děti, kontrola nic neodhalí, pak je třeba toho využít. Je trochu zvláštní, že si Tonda Šafránek následně neví rady. A trochu se začne chovat jako blázen. Dnes by měl asi trochu víc možností, co s penězi dělat. Přesto je to chvíli morální, chvíli bláznivá a chvíli zase až moc úvahová komedie, která jako by z nařízení soudruhů zobrazovala, že se vlastně ani nevyplatí krást, protože co pak s tím, že? Přitom v komedii Příště budeme chytřejší, staroušku! šli do hloubky podobné problematiky trochu víc a naznačili, že utrácet v Československu přeci jen bylo za co a lidi v kradení byli o dost důmyslnější, jen tamější hrdinové byli patlalové. (23.06.2022)

Tento film měl dobrý potenciál, dobrou šanci, státi se známou oblíbenou komedií, bohužel to dopadlo v konečném výsledku tak nějak neslaně-nemastně, šance tedy byla nevyužita a líto mi bylo i pana Hrušinského, který se tohoto filmu zúčastnil. Možná kdyby ho točil někdo jiný, a kladl se důraz na něco jiného těžko říct...Ke konci už jsme si už jen přál, aby film co nejrychleji skončil. Svým tématem (rozkrádání, závist, celostátní průměr, vyšší o celé dvě stovky atd) je film aktuální i dnes, zatímco dnes se krade v daleko větší míře a také o dost častěji, dřívě to tak nějak byla běžná věc nás všech. Nej scéna byla, jak stále jen malý bezvýznamný účetní Šafránek kázal něco o morálce, poctivosti a socialismu jako takovém, podobně jako dneska čelní představitelé napříč celým politickým spektrem (např. o demokracii) a mezitím se všemi možnými beztrestnými způsoby obohacují na úkor celé společnosti:-) Kdo nekrade, okrádá svou rodinu, platilo, platí a bude platiti zřejmě i nadále:-) Zajímavý komentář, který mi mluví z duše : Tosim. Komentář zde jako 10 v pořadí... (20.02.2010)