Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I vo svojom druhom hranom filme, príbehu dvojice romantických tulákov, zostáva režisér Ivan Vojnár verný téme ľudí z okraja spoločnosti, outsiderom a ich spoločnému údelu vykorenenosti a často i zmareného života. Zaháľač a opilec s bohémskymi sklonmi Rufus sa zoznámi s predavačkou v bazáre Kateřinou a má s ňou dieťa Malého Rufusa. Jeho kamarát Čerčil, ktorý ma tiež tuláctvo v krvi, sa zamiluje do omnoho mladšej Gréty a má s ňou dcérku Malú Grétu. Zatiaľ čo vzťahy rodičov sa rozbijú, vzťah ich detí vznikne, až keď sú obaja dospelí. A zdá sa, že tulácke deti, ktoré zdedili mnohé od svojich otcov, majú nádej... Dej sa odohráva v rozmedzí zhruba dvadsiatich rokov. Režisér zámerne abstrahuje od konkrétneho popisu doby a zrieka sa i vonkajších znakov starnutia dospelých hrdinov. Zároveň film bohato štrukturalizuje. Rámcom je rozprávanie Malej Gréty, ktorá ide vlakom navštíviť Malého Rufusa do väzenia. Vnútorným komentárom obohacujú rozprávanie i Rufus a Kateřina. Zaradené sú aj Rufusove písané denníkové záznamy. Kľúčovým bodom je voľba "dejiska", teda Ústí nad Labem a jeho okolia. Práve v zachytení reality priemyslového mesta a vo vierohodnosti pohybu postáv v surovej skutočnosti tkvie hlavná sila snímky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (43)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Autor scénáře i režisér si zřejmě teprve namáhavě zvykali, že tentokrát nedělají fimový dokument, nicméně se jim podařil takový malý ústecký Antistalker. Ze všech zdejších komentujících nejvýstižnější charakteristiku podává Ninkaa; pouze jí nedochází, že právě tak, jak to vidí, to taky viděno být má - což platí i o komentáři Douglasově a několika dalších. Komentátoři, kteří mají za to, že takovíto vágusové by se sotva mohli vyskytnout, prozrazují tím poměrně omezenou životní sociální zkušenost, mimoto mi Schmitzer při svých monolozích silně připomínal jednoho kamaráda, ale to by bylo na dlouho a vlastně na tom nezáleží. Z opačné strany hezky o fimu píše Mijagi. Dlouhatánský komentář satorův rozhodně nečíst před shlédnutím (v úvodu podává sice lehce zavádějící, přesto velmi důkladný náčrt děje a prozrazuje i to, co se má ukázat až časem). Po shlédnutí v něm však zájemce najde množství nejrůznějších infirmací o filmu, jeho vzniku, tvůrcích a účinkujících a tak podobně. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Hodně zajímavý a neprávem zapadlý český film, vyprávějící o životech tuláků, kteří hledají smysl svého života, okolní svět jim připadá vzdálený a radši tráví svůj čas někde v lesích, než někde ve městě v práci. Stejně jako u Vojnárova debutu, filmařsky je to perfektní, skvělá kamera, výborně vybraná hudba, akorát u hereckých výkonů to místy skřípe. Takový Schmitzer tu hraje bravurně, ale někteří herci tu pak přehrávají. Vlastně moje hodnocení Lesních chodců je hodně podobné mému hodnocení filmu Cesta pustým lesem, i se stejnými klady a zápory, je to i podobně poetické. Akorát tady je zajímavější příběh. Celkově se ale opět jedná o velmi zajímavý český film, který prostě neprávem zapadl. Silné 3* ()

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Tenhle filmek celkem ničím neurazí po řemeslné ani obsahové stránce, ale ani ničím výrazně nepotěší. Opět z něj ale čiší, jak si nechce zavdat s čecháčkovstvím, až je jím celý uměle nasáklý. Takový ten falešný žoviální úsměv někoho, kdo se necítí ve své kůži, ale nechce to dát najevo, a je celý ztuhlý a nervózní. Tak to na mě působí. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

na tento film mě nalákala především účast Jiřího Schmitzera, kterého mám rád. Příběh mě však nakonec do sebe moc nevtáhnul a vlastně ani nebavil. Tématika ztracených duší nebyla nijak poutavě natočena a polodokumentární styl mi nesedl, stejně jako většina ostatních herců, jejichž výkony mi přišly docela amatérské. Prostě 2 ošuntělé hvězdy. [ PŘÍBĚH: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()

Mairiel 

všechny recenze uživatele

Možná míváte taky ty nálady, kdy jste opilí anebo se právě chystáte opít a k tomu si pustit film, ve kterém lidi hodně pijí. V takovém stavu vám nejde o nějaké objektivní kvality filmu, ale o jakýsi blíže neurčený intenzivní pocit (možná sounáležitosti?), který ve vás ta kombinace vyvolává. Lesní chodci se mi dokonale trefili do atmosféry večera, podobně jako před časem Žiletky a kdybych se na ...a bude hůř tehdá dívala pod vlivem, určitě by to taky bylo bývalo lepší. (Ne snad, že by film byl jen o tom, ale názor na další aspekty Lesních chodců nejsem schopná v omezeném prostoru komentáře formulovat.) ()

Galerie (13)

Zajímavosti (5)

  • Retrospektivně vedené vyprávění, odehrávající se v průběhu třiceti let minulého století, natáčel Vojnár v Ústí nad Labem a jeho okolí s neherci a členy tamního Činoherního studia. Velká část jejich spolupráce byla založena na improvizaci, což kladlo značné nároky i na kameramanskou práci Ramunase Greičiuse. (Zdroj: NFA)
  • Byla vydána stejnojmenná kniha, která vznikla přepracováním původního filmového scénáře. (sator)
  • Stránky deníku, který se v průběhu celého filmu objevují v krátkých záběrech, obsahují text knihy „Chůze lesem“ od od Ernsta Jüngera. Téma knihy je společné s filmem, klade si otázky „jak být svobodný v nesvobodném světě“. (sator)

Reklama

Reklama