Ptáci

Všechno, kromě sympaticky napsaných dialogů a půvabu Tippi Hedren, na tomhle filmu brutálně zestárlo. Atmosféra se vytrácí ve zbytečně dlouhých scénách a útoky ptáků by chtěly podpořit nějakou údernou hudbou. Nejvíc mě ale zklamal useklý konec, ze kterého se člověk nedozví zhola nic, ani se nic nevyřeší, no prostě konec na prd. (28.05.2006)

"Už viem, prečo v tomto meste nechodí pošta." Diabolský film. Hitchcock sa s postavami (ani s nami) nemazná. Chudák Veronica Cartwright, najskôr toto a potom votrelec. Snímke spočiatku dominuje pomalá, ale o to napínavejšia atmosféra. Tušíme, vieme, že sa na nás a na postavy chystá čosi príšerné a strašné a vidíme občasné zlovestné náznaky, vinou čoho je atmosféra napnutá na prasknutie. A potom sa rozpúta peklo.  Hitch mal podobný prístup v obľube, podobne boli ladené i Psycho a Okno do dvora, ktoré vyzerali ako dialógové roztopašné komédie a zrazu sa preklopili v nervy trhajúcu jazdu. Jasné, s odstupom desaťročí to zostarlo, ale nepoznám film, ktorý by nezostarol. Na mnohých miestach ale možno až príliš na povrch presiaka režisérova záľuba v nekonečne dlhých dialógoch, ktoré sa síce skvele počúvajú a herci si ich zjavne užívajú, tak ale od hororu človek predsa len čaká možno menej kecania a viac hororu. Či? Sranda je, že z dobrej, ale nevýnimočnej poviedky Daphne Du Maurier vo filme ostalo len prímorské mestečko a útoky operencov na ľudí; všetko ostatné je nové. (15.12.2004)

Keď som bola dieťa, aj ma tento film ponapínal, ale dnes vidím skôr klasické nedostatky starých filmov ako prehrávanie hercov, hlúpe správanie postáv, prípadne vytváranie dojmu, že človek môže zomrieť na povrchové ďobance alebo malé krvácanie (s americkými divákmi to muselo dosť zamávať:-)... Dabing tomu tiež príliš nepomohol. Neviem byť nostalgicky nadšená a božsky tolerantná len kvôli tomu, že film je starý a legendárny. Uznám jeho prelomovosť, ani netvrdím, že je to zlý film, vôbec nie - ale nepravdepodobnosti či diery v scenári skritizujem bez ohľadu na vek snímky. (27.12.2009)

Síla nejlepších Hitchcockových filmů tkví v jejich uvěřitelnosti a reálnosti. S tím souvisí i propracovanost psychologie postav (v tomto případě psychologie jejich stresových stavů), děje a jeho zákrutů i do detailů jdoucí propracování vlastní filmové realizace. Z populárně přírodovědné literatury jsou známy hromadné sebevraždy lumíků nebo naprosto absurdní smrti velkých kytovců najíždějících (naplavávajících) na mělčiny, kde poměrně záhy hynou. K tradici odkazuje v tomto případě volba prostředí: proč k útokům ptačích hejn má docházet právě v odlehlých místech? Čím se od nich liší velkoměsta, v nichž sice ustupuje biodiverzita, ale zbylá podmnožina savčích a ptačíchdruhů se činí o to víc a působí značné problémy? Uměřenost ve výrazu i v myšlence je tedy další předností tohoto osobitého mistra světové kinematografie. Mistra, který se poprávu stal klasikem svého žánru. (07.04.2008)

Když se Melanie vydá o víkendu na pobřeží, aby provedla vtípek Mitchovi, který ji také napálil, netuší, že jí půjde o život. Útokem racka na moři to jen to začíná. Napínavý horor má několik památných scén - útok ptáků na běžící děti, katastrofa u benzinové stanice nebo obležení domu zdivočelými opeřenci. Jindy se napětí zvolna stupňuje, jako když Lydia jde navštívit farmáře a v kuchyni vidí viset zbytky hrnečků, či Melanie sedí před školou, kouří a za jejími zády se postupně houfují havrani. Památný je rovněž poslední bezútěšný záběr filmu. ps. text distributora je blábol. Melanie znala Mitche jeden den a už vůbec ne ze studií, jelikož on je právník. Vymyslela si však, že studovala s jeho bývalou dívkou Annie. Viděno 4x a vždy s nadšením. (17.10.2021)