Ptáci

Ptáci byli prvním filmem co jsem jako malý od Hitchcocka viděl. Dokonce si vybavuji jak ještě před možností to vidět mi děj filmu vyprávěl spolužák na základce a já mu nevěřil. To sisi vymyslel nic takového jsi neviděl! Jak by jako mohli natočit aby hejno ptáků klovalo lidi? To přeci nejde natočit.. Logicky. Takže kecáš! --- No nekecal. :-) . Když jsem film viděl poprvé, docela mně to dostalo. Pak tenhle film samozřejmě zapadl v čase mezi mnohem modernějšími a děsivějšími horory, byť já na horory moc nejsem. Chtěl bych být, ale nefungují na mne. A jelikož omladina chtěla vidět nějaký horor, rozhodl jsem se udělat test a pustit toto. Pro potomstvo je všechno starší pod rok 2015 pravěk, ble a historie. Až pod nátlakem na konci většinou musí uznat, že ten a ten film ze sedmdesátek, nebo devadesátek fakt stál za to. Naposledy se tak stalo včera večer u Misery nechce zemřít. S jistým vniřním uspokojením jsem musel v duchu konstatovat, že chudák skvělá Kathy Bates  - ozářená blesky s kladivem v ruce dokáže dnes stále ještě skvěle děsit tak jako před 30 lety! :-). Ptáci ovšem mají těch křížků víc. Je to neskutečné, ale dnes je to neuvěřitelných 60 let od jejich natočení. Díky nim získal Bodega bay velkou proslulost i když tehdá tam asi moc lidí raději na dovču nejezdilo.. :-). Sám jsem byl zvědav jak se mi film bude líbit a prostě musím říci, že je to majstrštyk. To pozvolné budování napětí, kdy divák první incident s rackem na člunu bere jako jakousi anomálii, ale s dalšími útoky začíná tušit, že se schyluje k něčemu neblahému. Jelikož jsem si děj pamatoval, zaměřil jsem se na spíše triky a po dokoukání si dokonce lecos vrátil a pauznul. A řeknu vám, že i dnes v době digitálních efektů lecos bylo natočeno skvěle. Už jen ty běžící děti a to útočící hejno... Jediné co mi tam už nesedělo byl ten elektronický křik ptáků. Chcilkami to působilo až nepřirozeně co se týče zvuků. Ať tak, či tak i přes jistou věkovitost musím stále uznat, že tohle je skvělé dílo. A jestli leckterý z prvních hororů dne suž půdobí úsměvně, pak Ptáci to určitě nejsou. Dávám za 4 klovance. * * * * (20.05.2023)

Když se Melanie vydá o víkendu na pobřeží, aby provedla vtípek Mitchovi, který ji také napálil, netuší, že jí půjde o život. Útokem racka na moři to jen to začíná. Napínavý horor má několik památných scén - útok ptáků na běžící děti, katastrofa u benzinové stanice nebo obležení domu zdivočelými opeřenci. Jindy se napětí zvolna stupňuje, jako když Lydia jde navštívit farmáře a v kuchyni vidí viset zbytky hrnečků, či Melanie sedí před školou, kouří a za jejími zády se postupně houfují havrani. Památný je rovněž poslední bezútěšný záběr filmu. ps. text distributora je blábol. Melanie znala Mitche jeden den a už vůbec ne ze studií, jelikož on je právník. Vymyslela si však, že studovala s jeho bývalou dívkou Annie. Viděno 4x a vždy s nadšením. (17.10.2021)

Hróóózně dlooouuuhááá expozice v první půli. Hitch se v ní snaží postupně budovat napětí, ale výsledek je se všemi těmi zbytečně dlouhými dialogy, které děj nikam neposouvají, trošku nudný. Ovšem druhá půle, to je jiný kafe. Děsivá, všudypřítomná hrozba z nezvyklého nepřítele, skvěle natočená. Takže výsledný dojem velice dobrý.....Btw. Ale povídka je stejně lepší :o) (13.04.2003)

Všechno, kromě sympaticky napsaných dialogů a půvabu Tippi Hedren, na tomhle filmu brutálně zestárlo. Atmosféra se vytrácí ve zbytečně dlouhých scénách a útoky ptáků by chtěly podpořit nějakou údernou hudbou. Nejvíc mě ale zklamal useklý konec, ze kterého se člověk nedozví zhola nic, ani se nic nevyřeší, no prostě konec na prd. (28.05.2006)

Objavný katastrofický "horor" v ktorom sa nič nedeje a predsa sa niečo deje. Napriek zastaralému looku stále fascinuje pretrvávajúca obavu zo záhadnej inzultácie matky prírody. Skrz povrávačky o hrozbe príchodu rozdivočených vtákov a ich netušené kolektívne nálety Hitchcock navodzuje dusnú klímu plnú napätia, ktorú vytvára pomocou etapového odkrývania fabule. Najskôr bedlivo mapuje terén, popritom podrobne vykresľuje profily postáv, so zlom nakladá v náznakoch čo vyvoláva dostatočný príval stresu i paniky a nakoniec už len servíruje číru beznádej živenú nevedomosťou; samozrejme dnes už iba v rámci onoho fikčného sveta. Aj keď som sa nebál ani minútu a napočítam kľudne 5-6 (keď nie viac) silnejších počinov z dielne A.H., tak "Birds" si kvôli nesmiernej pedantnosti a vtedajšej originálnosti nedovolím nevyzdvihnúť. (11.08.2011)