Její zpověď

Pomerne banalni film s vrazdou (zabitim?), kde by Hitchcock uvodni hodinu v pozdejsich filmech shrnul strihovou desetiminutovkou... Jenze! Hitch pracuje natolik soustredene, ze mi 'proletela' pred ocima, aniz bych se jen jedinkrat podival na stopaz. Po hodine preslapovani najednou film nabere tempo, cast s vyderacem je usekla a jeji pulminutove finale v muzeu je velmi nevyuzite, aby mi uplny zaver kazila herecky nezvladajici Anny Ondrakova, jejiz diblikovska kreace patri do nemych grotesek a mezi seriozni vykony ostatnich (po "Manxman" opet) nezapada... __ Videna vyborna zvukova verze. Dialogy nepusobi dodatecnym pridanim, jsou prirozene a cast Knife! Knife! je az genialni. Bohuzel knikani Joan Barry pri dabingu Ondrakove jen podtrhuje jeji naivni vykon. (25.03.2010)

Bráno dle data premiéry, posledním Hitchcockovým němým filmem bylo až drama ...a neuveď nás v pokušení, uvedené z rozhodnutí Johna Maxwella do kin po zvukové verzi Její zpovědi. Zápletka nese zřejmé rysy thrilleru, který by byl později zřejmě klasifikován jako „hitchcockovský.“ Blonďatá hrdinka v ohrožení, smrt ubodáním, útěk před neschopnými policisty. První vteřiny připomínají avantgardní velkoměstské symfonie Waltera Ruttmana nebo Dzigy Vertova – pohyb, město, rytmická montáž. Během úvodních osmi minut nezazní žádný dialog, postavy otevírají ústa naprázdno. Celá sekvence dopadení, výslechu a uvěznění, provázená pouze nediegetickou hudbou, budí dojem, že sledujeme němý film. Lze spekulovat, zda si Hitchcock tímto způsobem záměrně pohrává s diváckým očekáváním, zda nás nutí klást si otázku, kdy konečně zazní synchronizovaný zvuk. Aby dal režisér svůj střízlivý postoj ke zvukové technologii ještě víc najevo, první dialog filmu neřeší nic stěžejního, jde jenom o nepodstatný, jakoby náhodou zachycený dialog dvou mužů. Oba jsou navíc zabírání zezadu, čím Hitch elegantně řeší problém raných zvukových filmů s nedokonalou synchronizací obrazu a zvuku. Jde o první z řady obsažených příkladů toho, jak nápaditě nakládat s filmovým zvukem. Film obsahuje mimo jiné jedno z prvních použití zvukového přechodu nebo subjektivně vnímaného zvuku (slavná scéna s „nožem“). Představitelé titulních rolí se nedokázali zcela oprostit od expresivního herectví němého filmu, je-li ovšem jejich hraní v některých momentech subtilnější, pak především díky zvuku. Dobrý rozmar stačí vyjádřit pískáním veselé melodie, smích nemusí doprovázet přehnaná gestikulace apod. Jestliže jiní režiséři považovali zvukovou technologii z hlediska možných pohybů kamery za svazující, u Hitchcocka nejsou omezení, daná například vícekamerovým snímáním, patrná. Film pro něj zůstává primárně vizuálním médiem. Hned v úvodu film nabízí originální hlediskový záběr očima zločince, postavy stoupající do schodů jsou zachyceny díky stoupání kamery do neobvyklé výšky a také další záběry oživují různé pohyby kamery. Z hlediska střihu a mizanscény dochází v Její zpovědi k prolínání dvou klíčových vlivů raného Hitchcocka, sovětské montáže a německého expresionismu. Rychlé střihy do několika vteřin zhušťují vývoj ve vyšetřování Scotland Yardu, o Annině duševním rozpoložení během bloudění nočním městem vypovídají vychýlené úhly kamery a díl expresivity je obsažen také v záběru, kdy hrdinka míjí dav smějících se čumilů. Hitchcock se novými technologickými možnostmi nenechal unést. Uvědomuje si výhody i nevýhody novot a zároveň nezatracuje léty vypilované vyprávěcí postupy němého filmu. Kéž by více tehdy působících režisérů následovalo jeho zářný příklad. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, NinadeL, Marthos (09.07.2013)

Anny Ondra, ve které stále převládá herectví němých filmů je otvírajíce naprázdno pusu zasazena mezi mnohem minimalističteji hrající muže. Pecka. A zajímalo by mě, nakolik byla situace ohledně natáčení Blackmailu inspirací pro Zpívání v dešti. Hitchcock je beze zvuku sice silnější, ale i ve zvukové verzi má několik geniálních momentů (knife...knife...knife). První půle je trochu roztahaná, ale i tak, oproti filmům z této doby (Langovo M), Blackmail neskutečně šlape. Díky hitchovi za potajmu natočenou němou verzi a geniální soundtest http://www.youtube.com/watch?gl=IE&hl=en-GB&v=zl6SMOSXa7A (26.09.2009)

Tohle je taková příběhová klasika. Známe to všichni, prostě příklad (ne) plánovanýho rande s fakt dotěrným chlapákem který se může zvrtnout v něco opravdu ošklivýho, ale pochopitelně aby to nebylo tak jasný, tak se musí do případu přimotat i policajt spjatý s obětí a vražedkyní v jednom a navrch vyděrač kterej všechno viděl a chce si z toho taky něco vyprofitovat, no neříkejte, že tohle neznáte... tak jasně tohle je jeden z prvních filmů na toto téma, tak mu odpustíme i tu naivní vraždu bez kapičky krve a překombinovaný závěr. Zajímavostí je, že se jedná o jeden z prvních zvukových filmů, ale jinak má Hitch na kontě i lepší kousky.55% (05.07.2016)

Nadčasové kriminální drama o vyrovnávání se s mučivým pocitem viny, kterým Hitchcock bravurně odstartoval svou hvězdnou kariéru a zároveň poprvé hlasitě naznačil, jakým obrazově perfekcionistickým a emocionálně silným směrem se bude většina jeho pozdějších filmů ubírat. Není to ještě zcela bez chyb a mistr se teprve učí kuchtit uspokojivě sytou atmosféru, ale myšlenkové vyznění je velmi silné a závěrečná scéna strhává za filmem parádní satirickou oponu... 80% (29.09.2015)