Reklama

Reklama

Její zpověď

Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (92)

Flego 

všechny recenze uživatele

Anny Ondráková bola naša azda prvá herečka medzinárodného formátu a jej herecká cesta ju priviedla aj k talentovanému režisérovi Alfrédovi Hitchcockovi. Tento thriller z prelomu nemého a zvukového filmu dbá na komornú atmosféru, pracuje s napätím, pocitom viny hlavnej predstaviteľky, ale má v sebe aj mnohé neduhy ako zbytočné naťahovanie a nekvalitný zvuk. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

První Hitchcockův zvukový film je v rámci možností své doby celkem obstojně natočený krimi-thriller, ve kterém vyniká zejména kamera a střih mezi scénami. Anny Ondráková hraje (opět v rámci své doby) přesvědčivě a malé cameo režiséra mě potěšilo. Akorát nejsem moc spokojený s úplným zakončením filmu, protože to bylo až příliš rychlé vzhledem k tomu, jak lehce a plynule probíhalo vše předtím. Zkrátka nadprůměrně natočený snímek, který sice dnes chvílemi působí úsměvně, ale tehdy to musela být pecka (už jen kvůli tomu zvuku). ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Ako svoj tridsiaty - druhý film legendárneho britského režiséra Alfreda Hitchocka, som si zvolil - BLACKMAIL, ktorý mal byť správne preložený, ako = VYDIERANIE. Anny Ondra, ktorá stelesnila Alice White, má v skutočnosti české korene, a je pekné, že práve ONA začínala v rannom Hitchcockovi. Jej priezvisko znie : Ondráková. K deju. Alice chodí s policajtom Frankom Webberom zo Scotland Yardu. V úvode vidím, ako je nasadený na akciu, kde idú polapiť nebezpečného vraha, je vidieť, že sa tu strieda ešte zatiaľ nemý film, ktorý neskôr prejde do zvukového. Na spoločnej večeri sa pohádajú, a nahnevaný Frank odchádza. Alice sa spozná s neznámym mužom, s ktorým sa dá do reči. Je umelcom, MALIAROM, ktorý si ju pozve do bytu. Neskôr sa ukáže, že má veľké chute znásilniť ju ! V sebeobrane ho dobodá nožom ! Ešte ani zďaleka netuší, že bola pristihnutá = In flagranti ! Frank príde na druhý deň na miesto činu, kde nájde dôkazy o tom, že sa tam nachádzala Alice. Nezmieni sa o tom svojmu nadriadenému, lebo to by znamenalo, že jeho lásku by zatvorili do chládku. Na rad prichádza zmieňovaný vydierač, a najväčšia, najlepšia filmová sekvencia bude v TRAFIKE, kde hlavnej páchateľke pracujú rodičia, a tam sa bude odohrávať vysiľujúca SEKVENCIA, ktorá predznamenáva, že sa tu ZRODILA nová LEGENDA, s brilantnými zárezmi do kinematografie. A následná naháňačka v britskom múzeu, sa mi zdala, ako veľmi nepodarená, trochu byť mimo môjho obliga. Réžia je výborná a pán, ešte zatiaľ malý, potom velikánsky MAJSTER HITCHCOCK, zaznamenáva svoje povestné cameo v autobuse, vyskytuje sa tu vydarené napätie, ktoré by sa dalo krájať, ale, čo mi vadilo, že všetko dôležité, podstatné sa odohralo v trafike, finále v múzeu, je odfláknuté, a tak preto volím pekný priemer, ktorý sa nemá za čo hanbiť ! ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Fascinující thriller s působivou scénou znásilnění. Hitchcockův první zvukový film rozhodně náleží mezi nejlepší díla světové kinematografie a je jen škoda, že se z něj stala až nezdravě zprofanovaná legenda. V Blackmailu toho lze totiž objevit mnohem víc. Například scéna v telefonní budce, kdy je Frankovi i Alici jasné, kdo je pravým pachatelem a přesto mezi nimi zůstává strach nevyřčeného. Ostatně napjatá atmosféra je tu cítit na každém kroku, nejvíce asi v momentě, kdy má Alice znovu uchopit nůž a v pozadí se ozývá až hororové "Knife! Knife! Knife!" Navzdory opakující se frázi zůstává objektivní pravdou, že Anny Ondráková tady podala výjimečný herecký výkon bez ohledu na skutečnost, že pouze díky Blackmailu je akceptována jako herečka v širším diváckém povědomí. Ona sama se v roce 1968 přiznala, že film jí připadal dobrý tehdy a ne dnes. Dnes ovšem nemá smysl zabývat se touto lichou odpovědí, protože i filmovému laikovi je jasné, o jak excelentní dílo se jedná. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

S britskou epizódou Hitchcockových filmov mám (zatiaľ až na film 'The 39 Steps') pomerne problém. Filmu bol výrazne odlišný v scénach, ktoré boli točené ešte s plánom natočiť nemý film, a v naopak scény, v ktorých dostalo prvýkrát v britskom filme priestor hovorené slovo. Zjavný chaos musel nastať aj na počas natáčania, ako poľahčujúce okolnsoti to však brať nemienim. Hluchých miest je medzi hlavnými bodmi, ktoré vytvárajú atmosféru napätia, príliš veľa, aby si Sir Hitch dovolil naťahovať film až takmer na hodinu a pol. Motív a zápletka filmu sú pomerne strohé, no efektné a dej plynie naozaj slušným tempom, Hitchcock nezaprel niekoľko originálnych nápadov a ja zas nezapieram celkom príjemný dojem. 70%. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (19)

  • Pre scény odohrávajúce sa v British Museum využil Hitchcock tzv. Schüfftanov proces. Popísal to nasledovne: „Umiestnili sme v 45-stupňovom uhle zrkadlo a v ňom sa odrážali fotografie interiéru múzea. Dobu expozície mali 30 minút. Celkom sme mali 9 fotografií rôznych dekorácií múzea a pretože boli priesvitné, mohli sme ich zozadu osvetľovať. Na zrkadle sme vždy odškrabali striebornú vrstvu na tých miestach, ktorá odpovedala dekorácii skutočne postavenej v ateliéri. Producenti nepoznali túto metódu a preto som tieto trikové scény natáčal bez ich vedomia.“ (Biopler)
  • Hitchcock rekapituloval, že pri zobrazení zlosyna, ktorý chce znásilniť Alice, neaplikoval typický prvok z nemej éry, kde sa zloduchovia rozlišovali tým, že mali fúziky. Rozhodol sa od toho upustiť, no tým, že v tejto snímke bol zlosynom maliar a v jeho ateliéri bola kovová mreža, využil situáciu a cez tieň mreže dopadajúci na jeho hornú peru vytvoril skutočnejšie a hrozivejšie fúzy než keby ich mal herec naozaj. (Biopler)
  • První zvukový film Anny Ondry. Po ojedinělé zkušenosti se simultánním dabingem do angličtiny v roce 1929 byla připravena debutovat v němčině v roce 1930, v roce 1931 pak připojila češtinu a francouzštinu. V těchto třech jazycích dabérku nepotřebovala, naopak záhy přesvědčila i o pěveckém talentu a kromě zvukových filmů natáčela také desky. (NinadeL)

Reklama

Reklama