Simone

Ač se Simone zpočátku jeví jako tuctová komedie s šedivě průměrnou a mnohokrát viděnou romantickou linkou, musím říct, že se mi velmi líbí, jakým směrem nás posléze začne Andrew Niccol vést. Kombinace lehkého a osvěžujícího humoru s "krutou" satirou na popkulturní společnost vychází s ohledem na úvod filmu až překvapivě dobře. Simone baví svou absurditou, vybízí k zamyšlení svou trefností a nakonec vzhledem k sympatickým hercům dokáže i trošku "pohladit po duši" svým klišovitým závěrem, aniž by v diváku vzbudila zdání, že je úplny idiot... Pěkná, odpočinková podívaná. 7/10 (12.01.2012)

Strašně moc stupidní film. Niccol nad sebou potřebuje dozor, jako když Weir z jeho scénáře udělal geniální Truman Show. Ale sám o sobě je buď hloupý, nebo si myslí, že jsou hloupí všichni jeho diváci. Nebo kombinace obojího, co já vím. Simone každopádně nefunguje, její konstrukt existuje jen při ignorování elementární logiky, a navíc Niccol selhává i na metaúrovni, když nejspíš omylem zesměšňuje artovou kinematografii, kterou očividně příliš nechápe. (07.06.2014)

Nejsem si jistý, nakolik měl Niccol tu alegorii promyšlenou, nakolik se do ní sám projektuje jako autor, ale nakonec si stejně podrazí nohy. A ačkoli jsem se bavil u narážky na Andreje Tarkovského (hrdina se jmenuje Viktor Taransky), taky nevím, jestli mu chtěl vzdát hold, anebo si utahuje z jeho hlubokomyslného artificiálního stylu. Každopádně ty analogie mezi uměním (art) a umělostí (artificiality), proklamované teze o autonomii umění, kde jsou nedůležití herci, a vůbec ono téma totální manipulace ve jménu svobody vyjádření, dostávají v digitální éře celkem dráždivou příchuť. Dráždí to ale jen intelekt, ne emoce, takže se nelze divit, že ten film je tak chladný. (11.11.2004)

Celkem zajímavej a nepříliš obvyklej (až na třeba Vrtěti psem) námět pro mě pohřbívá následný nudný a předvídatelný děj. Taransky stvořil svého Frankensteina, a ten ho nakonec zabil. V posledních letech mi přijde, že jak De Niro, tak Pacino, se v honbě za penězi a zajištěním svých početných potomků přestali vyhýbat hloupým rolím a berou všechno od pětikila vejš.Jak řekl sám Pacino (volnější překlad): "Když scénář za něco stojí, obvykle ještě budu sám něco platit. Pokud je to sračka, dostanu balík prachů." Simone je standardní hollywoodskej vývar. Snaží se být originální, hezky zabalený na pohled, s drahou značkou, kriticky šokující a realistický, ale zároveň pro masy. Co se mě týká, má to jen tu drahou značku (Pacina), která ale za vložené očekávání vůbec nestojí. Asi stárne, nebo nevěděl, co si počít. Jeho přetaženej unavenej výraz znám už od Kmotra 3. Závěr má překvapit. Toho, kdo jen trochu myslí, nepřekvapí. Tenhle film sice není úplná ztráta času, třeba Kameňáky jsou horší, ale jen tak tak. Do smrti dobrý. (09.07.2007)

Nastal čas se začít učit na zkoušky, což pro mě automaticky znamená srát na to a jdu psát resty (rozuměj kotel komentářů během jednoho dne) na csfd.... Možné SPOILERY. Na S1mone jsem se dívala vlastně z nouze, protože v autobusech SA moc filmů, co by mé oči nespatřily není a cesta do Paris je dlouhá. Nakonec se ze Simone vyklubal velmi povedený snímeček, který mě překvapil a potěšil. Na filmu mě hlavně hrozně upoutávaly a lahodily mým očím ty promyšlené malinké detaily. Např. když tam ten "šílený počítačový génius" beznadějně stál, že mu nechtěl rejža zavolat a on věděl, že umře kvůli zhoubnému nádoru v oku a najednou za ním v pozadí projel velký bilboard s okem. A těch detailů s oky tam bylo více, třeba i když mizela Simone, nebo se vracela zpátky, tak vždycky poslední nebo první se objevilo oko a čirou náhodou to pravé stejné jako u vědátora. Byla tam spousta i komických nebo teda humorných scének a gagů. "She's good. You can hardly tell she's reading it." - když bylo totálně vidět to mžikání očima po řádcích:) Nebo když do telefonu řekl, že už mu věřitelé klepou na dveře a najednou někdo zaklepal a on začal zdrhat - "I'm not him!!!!". Vtipná scéna mi hrozně přišla i když se snažila jeho ex aka producentka vyzvědět, jestli Simone nepotřebuje limuzínu, maskéry, kadeřníky, kostýmy či kaskadéra na pád z letadla. Záchvat smíchu jsem dostala, když ten pošuk z novin sahal na záchodové prkénko, protože si myslel, že na něm Simone seděla a povzdechl si, či jak čuchal ke kartáčku, který předtím rejžovi spadl do hajzlu. Každopádně šlo vidět, jak tomu Taransky postupně propadal... začínal to přehánět, že se opravdu jak kdyby sám stával Simone, parfémy, fotky, živý koncert, na to že ze začátku říkal, že se nechce moc propagovat, to působilo divně. No a v závěru jakože vážně? Jeho dcera je asi úplný počítačový Bůh, když vidí disketu s nápisem viru, třikrát klikne a najednou se to celé vrátí, i přestože harddisk, na kterém to celé bylo uložené tam nebyl... jasnéééé :D Ještě jedno musím dodat a to, že film měl naprosto úžasný soundtrack. (14.05.2014)