Zběsilost

Sedemdesiate roky sú asi to zlomové obdobie, kedy prestalo platiť všeobecné puritánstvo, zakazujúce vo filmoch odhaľovať ženské telo či používať nadávky. Pretože Hitchcock sa tu v jeho ignorovaní celkom vyžíval a vybláznil... Ale úprimne, keď som zistil, že zápletka bude opäť raz o nesprávnom obvinení, pretože šťastie je na strane vinníka a naopak hrá proti ostatným, ale len dokým to scenár potrebuje, sklamane som si povzdychol. Nie vždy to ešte dokáže baviť. No moje pochybnosti trvali len dovtedy, kým prišlo zase zopár originálnych scén a rýchly, alebo skôr až prudký, živelný a trefný záver, s výbornou poslednou vetou filmu, čo sú všetko veci, v ktorých divák spokojne číta režisérov rukopis. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s krimi/thrillerom sedemdesiatych rokov). (26.08.2015)

Slabsi Cock, kteremu u konce kariery jiz dochazely sily. Osklive prostredi Londyna, osklivi herci, neprilis zajimavy scenar a misty nuda. Ke vsemu stale presne vite ktera bije, takze nejake napeti, tedy jeden z nejsilnejsich trademarku Hitche take nikde. Tesil jsem se na variaci Jacka Rozparovace v podani reziserskeho mastera a dostalo se mi tehle nezazivne patlaniny. "If you can't make love, sell it." 4/10 (25.08.2010)

Byl jsem zvědav, jak se mistr napětí vyrovnal se sedmdesátými léty. A jak? S grácií. Přitvrdil co se týče naturalistických scén (na scény znásilnění či ve voze s bramborama by měl odvahu málokterý tvůrce i dnes) i černého humoru (opět scéna s pytlem brambor). Klasický příběh a zápletka nevadí a herci jsou výteční, z nichž mi byl nejvíce sympatický Alec McCowen coby detektiv - podpantoflák. 85%. (23.05.2011)

Fascinuje mě, s jakou samozřejmostí Hitchcock dokázal míchat černočerný cynický humor a stoprocentní napětí, kdy jde jakákoliv legrace stranou. A taková je vlastně celá Zběsilost. Netřeba věhlasných herců, netřeba obřího rozpočtu, netřeba ani sympatického hlavního hrdiny... Užil jsem si to i tak. A ke scéně první vraždy nebo k jízdě na korbě náklaďáku se budu vracet stejně rád jako k těm hrozným večeřím nebo soudnímu procesu za otevírajícími a zavírajícími se dveřmi. (01.11.2020)

Film sa točí okolo "kravatového vraha" - necháva za sebou mŕtve ženy, ktoré uškrtí vlastnou kravatou. Z vrážd je nešťastnou zhodou okolností obvinený Richard, ktorému na podozrení priťažuje aj jeho násilnícká povaha a sklony k alkoholu. Nezostáva mu nič iné, iba sa na úteku pred políciou pokúsiť sám tajomného vraha vystopovať a očistiť tak svoje meno... Z tohto pohľadu mi snímok trochu pripomína giallo, len s tým rozdielom, že tu vraha poznáme prakticky už od začiatku a v gialle sa meno vraha divák dozvedá zásadne až na konci. Snímok vyniká i veľkou dávkou humoru, hlavne scény pri večeri boli zábavné. Tiež Hitchcock v snímku prvý krát nasadil aj ťažký kaliber - nahotu, avšak určite nie pre potešenie, tá sa tu vyskytuje iba v spojitosti s vraždou resp. brutálnym znásilnením, takže práve v nie príliš oku lahodiacich scénach. Rád by som ocenil aj hudbu, tá bola jednoducho úžasná. V zásade som spokojný, dôstojný majstrov comeback. 80/100 (06.08.2015)