Zběsilost

Vrátila jsem se k tomuto snímku po několika letech, mám ráda tvorbu Alfreda Hitchcocka a jeho filmy se mi líbí, nicméně tento kousek ne a ne sednout tak, jak by měl či mohl.. Divák vraha zná, takže napětí pro mě minimální, hlavní postava není sympatická, po pravdě žádná postava mi nebyla sympatická, snad jen Alec McCowen mi vyloudil úsměv na tváři ve chvíli, kdy jeho filmová manželka experimentovala v kuchyni.. Holt se budu muset smířit s tím, že kravaťák není pro mě a hodnocení nechávám tam, kde už roky je.. (09.12.2022)

Ale kdeže strata formy. Parádna atmosféra Londýna, Hitchcock ho dokáže zobraziť rovnako atmosfericky ako San Francisco. Napätie po celý čas, námet trochu pripomína Nepravého muža s Henrym Fondou, ale iba východzím námetom, nie formou rozprávania. Hitchcock je tu viac explicitný pri zobrazení násilia, ako sme zvyknutí, čo je vzhľadom na rok výroby logický krok. (05.06.2012)

Omyl. K mé velké lítosti. Dokonce jsem zapochyboval, zda tento film opravdu opravdu natočil Alfred Hitchcock... Postrádal jsem zde vše, čím mne jeho filmy přitahují a mnohdy fascinují. Vedle dokonale konstruovaného scénáře, po okraj naplněného napětím, promyšleně zesilovaným, psychologické věrohodnosti (v charakteristice postav), dokonale přitažlivé atmosféry, podpořené zpravidla výstižně vylíčenými prostředími, mi zde chyběl i adekvátně zapojený humor, manifestující jednak fikční povahu prezentovaného a jednak svědčící o nadhledu tvůrce nad filmovou krví. Zběsilosti ubližuje její necelistvost; žádná z postav není osou filmu a příběh se tak banálně rozpadá do polí, která jsou sice dějově atraktivní, ale svou prezentací také nic nenechávají ukryto a neposkytují prostor pro tázání se (které je v tomto žánru ekvivalentem napětí). Tzv. černý humor zde ční ze stavby vyprávění, je degradován na okrajovou anekdotu a rozhodně nepřispívá vtipu celku. Byl jsem opravdu zklamán; jistě, není to špatný thriller, především posledních zhruba dvacet minut divákem jistě otřese, ale podpis, který se pod celkem skví, vzbuzuje očekávání něčeho jiného: integrálního příběhu, vtahujícího diváka do svého děje, poskytujícího mu možnost identifikace s psychologicky prokreslenou postavou, nebo jej alespoň činícího terčem strachu, jímž je prosycen. (24.07.2011)

Frenzy je jedním z posledních filmů Alfreda Hitchcocka a přestože se jedná spíše o krimi thriller věřte, že by klidně mohl konkurovat většině italských giallo. Sám velký Alfred si tímto kouskem opět navýšil svůj kredit, protože spousta jeho fanoušků se již začala smiřovat s tím, že poslední dobou točil jen velice průměrné filmy, které už ztráceli lesk jeho největší slávy. A čím, že si je Hitchcock opět získal? Rozhodně tím, že pořádně přitvrdil na pilu a divákům nabídl spoustu opravdu skvostných záběrů v kombinaci s velkou dávkou černého humoru. Přesně tak jak to mají lidé rádi. (03.11.2010)

Téma neprávem obviněného muže je zde dotaženo téměř k dokonalosti - zápletka je skutečně vypečená a navíc se Hitchcock navrátil k osvědčeným metodám budování napětí a okořenil je o až šokující syrovost a vydatnou dávkou černého humoru v nejlepší britské tradici. I když je stopáž trochu přemrštěná a hlavně expozice nepříliš poutavá, snímek začíná rychle nabývat na zajímavosti a poutavosti a zájem vzbudí i nejednoznačná morálka hlavní postavy. Film se může pochlubit hned několika scénami, v nichž H. navazuje na svou nejlepší tradici - výborně sestříhaná první vražda s poutavou předehrou, dále především opravdu mrazivá a přitom až absurdně komická scéna v náklaďáku s bramborami a naprosto odzbrojující scény poručíka Scotland Yardu trpícím kuchařskými kreacemi své manželky - i v nich by se dalo vnitřní napětí až krájet a divák až čeká, kdy si i poručík konečně sundá kravatu, přitom se však málem dusí smíchy - jde o skvěle rozehrané malé etudy. Zběsilost naposledy ukazuje mistra napětí ve formě a jeho návrat na rodný ostrov dodává jeho stylistické důstojnosti staronový, svěží rozměr. Rozhodně překvapení. (03.10.2011)