Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Montgomery Clift, Anne Baxter, Karl Malden, Brian Aherne, O.E. Hasse, Roger Dann, Judson Pratt, Dolly Haas, Henry Corden, Nan Boardman, Alfred Hitchcock (více)Obsahy(1)
Otto Kellar a jeho žena Alma pracují jako správce a hospodyně v katolickém kostele v Quebeku. Otto je jednou přistižen při loupeži v domě, kde občas pracuje jako zahradník, a v panice zabije majitele. Jeho svědomí ho donutí se ze zločinu vyzpovídat otci Michaelu Loganovi, který se nedopatřením stane hlavním podezřelým. Zpovědní tajemství však nesmí být vyzrazeno, a tak Logana může zachránit pouze Ottovo znovu se vzpouzející černé svědomí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (103)
Potencionálně silný námět, který je však na Hitchcocka zpracován až nezvykle průměrně. Není špatný v žádném ohledu, ale také není v žádném ohledu výjimečný. Všechny klasické Mistrovy postupy zde jsou, dobří herci také a nechybí ani napínavé scény - obvzláště soudní přelíčení se vydařilo. Ovšem celkově je zde, především na začátku filmu, pomalé tempo a málo napětí. V Hitchcockově filmografii se jedná o průměrnější, byť stále dostatečně kvalitní počin. ()
7/10 Skoda toho zpomaleni v polovici filmu, mohlo to byt strhujici jako ostatni Alfredi - takto to dost otravilo me i cely film, ale stejne se jedna o to lepsi, co se da videt diky nesmirne zajimavemu rozdani karet a hloupe shode nahod, co udela ze zivota nekolika lidem. Docela by me zajimalo, jak by mohl film pokaracovat pro pathera a jeho snoubenku po titulcich... ()
Děj tohohle filmu zněl dost zajímavě už jenom z obsahu a já pevně věřil tomu, že z něj Hitchcock udělá maximum. A ono taky že jo - je to napínavé (hlavně u toho soudu), v obrazech je skryto dost symbolů, má to dobrou kameru a herecké výkony, prostě prvotřídní filmařina a skvělý film jednoho skvělého režiséra. I ten děj to má fakt promyšlený, jenom mi zde poněkud vadila ta romantická linka, ale jinak se mi ten film fakt líbil. 4* ()
Po celou dobu jsem byl nervózní, jak to s tím přiznáním vlastně dopadne. Udusí kněz v podání Montgomery Clifta tajemství v sobě, nebo půjde s pravdou ven, když je nyní sám obviněn z vraždy? Závěr filmu je vynikající. Byl jsem s výsledným rozřešením navýsost spokojen, stejně jako s napínavým průběhem celého filmu. Měl jsem také možnost poprvé na plátně vidět charizmatického Montgomeryho Clifta a neodolatelnou Anne Baxter. I Confess řádím mezi mé nejoblíbenější Hitchcocky. ()
Jeden z nejpropracovanějších Hitchcockových filmů (byť je v podstatě takovým Shadow of a Doubt naruby), a také na své poměry celkem kritický (vůči strážcům zákona), byť taková rovina u něj nebývá vůbec zvykem. Dialogová stránka je sice až moc přebujelá a sráží výsledný dojem, naproti tomu mě mile překvapila romantická část, kterou ani nelze vnímat jako soběstačný celek, jelikož výborně zapadá do oné kriminální skládačky. V poměru dobového úspěchu a mého osobního zážitku je zpovídání se dle mého mínění zatím nejpodceňovanějším kouskem z Hitchovy tvorby. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (9)
- Společnost Warner Brothers původně nechtěla film natočit. Přistoupili na to až poté, co Hitchcock slíbil, že pro ně natočí další film bez nároku na plat. Jednalo se o film Nepravý muž (1956). (ČSFD)
- V roce 1947 získal Alfred Hitchcock práva ke zfilmování divadelní hry Paula Anthelma „Nos deux consiense“ z roku 1902, kterou před časem viděl v Anglii. Natáčení tohoto filmu neustále odkládal a po mnoha úpravách jej pod názvem Zpovídám se zahájil až v roce 1952. [Zdroj: Vždyť je to jen film] (Pavlínka9)
- Když Logan jde městem, mine kino, ve kterém právě běží Enforcer s Humprey Bogartem. (Kulmon)
Reklama