Midnattssol
Jour polaire
Midnight Sun
Polnočné slnko
Epizody(8)
Obsahy(2)
Série bizarních vražd za polárním kruhem odkrývá křivdy minulosti v komunitě švédského důlního města. Francouzská vyšetřovatelka Kahina Zadi přijíždí do malého švédského městečka Kiruna, aby vyšetřila vraždu svého krajana. Zde se pak seznamuje s Andersem Harneskem, s nímž na případu začne pracovat. Jenže vražd pomalu přibývá a vypadá to, že úvodní výjimečně brutální mord byl jen začátkem děsivé série… Za švédským seriálem z roku 2016 stojí autorská dvojice Björn Stein a Mans Marlind, kteří se proslavili především prací na televizním hitu Most. Půlnoční slunce pak podobně jako jejich předešlý úspěšný počin pracuje především s napětím mezi charakterově odlišnými vyšetřovateli, vizuálně nápaditými scenériemi či překvapivými motivacemi postav. (Česká televize)
(více)Videa (5)
Recenze (113)
Rozpačitá severská detektivka, která se dlouho prokousává k nějaké logické zápletce a ne jen epizodickému vršení mrtvol. Herecky slabší s naprosto neschopnou hlavní hrdinkou ale naštěstí, postupně gradující k povedenému rozuzlení. Slušelo by se prostříhat a zkrátit tak o 3 díly. Mínus také za to, že Peter Stormare je zde pouze na skok. 50% ()
Zajímavé čtení ty komentáře tady na ČSFD. Konečně jsem díky nim pochopil, co diváci detektivek považují za kvalitu: vycizelovaný vizuál a "originální vraždy". Diváci klasických epizodních detektivek typu "Colomba" byli amatérští kriminalisté, které bavilo pokoušet se rozplétat zločin spolu s vyšetřovatelem, či dokonce být o krok napřed. Jenže pak přišly dramatické detektivní seriály, kde vražda nebyla středobodem, ale McGuffinem, jenž rozplétá vztahy postav a jejich osobní dramata. Co do opravdových scenáristických kvalit dodnes v této kategorii vysoce ční dánský "Zločin" a z novějších ho dohání např. isladský "Trapped". Tvůrčí duo Mårlind a Stein si získalo mezinárodní renomé "Mostem", kde onen mnohokráte vytěžovaný, ale kvůli náročnosti málokdy vyloženě dobře dotažený koncept nikoli obohatili, ale maximálně vyhrotili. Namísto realistických figur přišli s extrémními protipóly, které vsadili do přemrštěného případu s až bondovsky dokonalým vrahem, kterému každý detail jeho přemrštěně překombinovaného plánu vychází. Ale díky výtečně nastavené interakci ústředních figur a jejich představitelů tato veskrze braková premisa zafungovala a stala se celosvětovým hitem. Jestliže "Most" tak říkajíc smrděl papírem na sto honů, ale pořád výtečně poutal pozornost, pak "Půlnoční slunce" je vyloženě jen kudrlinkami ověšený odškrtávací seznam odhalující pravou povahu quantity TV. Ta v honbě za diváky, přesněji řečeno v zoufalé potřebě diváky udržet před obrazovkou blafuje originalitu co možná nejexotičtějšími variacemi úspěšných konceptů. Takže v "Půlnočním slunci" máme dvojici až überschematicky různorodých detektivů z různých zemí, kteří řeší sérii co možná nejbizarnějších mordů v uhrančivé exotické lokalitě. K tomu přihodíme ozvláštnění v podobě střetu kultur a etnik, který navodí pocit unikátnosti a především i rovinu poznávání a la "Cestománie". To vše pak obalíme doslova všemi scenáristickými triky, jaké se nabízejí, ba dokonce i falešnými indiciemi a halucinacemi, které by dříve v detektivkách byly považované za hrubý prohřešek žánru (páter Knox by se nestačil divit). Diváci už neřeší, jak se něco stalo, ani neprožívají utrpení s postavami, ale jen čekají, jak a jestli vůbec do sebe zapadnou všemožné absurdní stopy a falešné indicie, potažmo morbidně čekají na to, jakou další ujetě drastickou vraždu si scenáristé vymysleli a přemrštěně onanistickou formou ji ztvárnili. ()
Most to nejspíš nepřekonává, ale oba scénáristé se opět vyznamenali a jejich rukopis je poznat. Příběh je odlišný, ale vystavěný podobným způsobem, jako Bron/Broen, jen ta Saga Norén chybí. Zato je tu poměrně sympatická Kahina (prý Francouzka) a trochu nerozhodný Anders, jež tvoří ústřední dvojici seriálu. Všech osm dílů jsem zhltnul s napětím a zaujetím. Vřele doporučuji! ()
Podivnost, kdy je docela zajímavá série vražd neustále mořena komentářem ke společnosti a hrozně nucenou postavou francouzské policistky, která je tam jen proto, že peníze dala tv stanice canal + a jelikož je to arabská přistěhovalkyně, má zjevně působit jako protipól vyšetřovateli, který je naopak Sám, tedy původní obyvatel země, kterou zabrali švédové a navíc je homosexuál... A tahle linie se prostě obrovsky nepovedla a poslední čtyři díly byly už dost nudné a vraždy se kupili na hromadu tak, až už to bylo nezajímavé a nedokáže to vykoupit ani pár dobře napsanejch postav (parta laponských aktivisto-anarchistů, cosi-jako-šamanka), a dobře natočený a napínavý poslední díl. Půlnoční slunce mělo na víc, ale chtělo by to lepší scénář. ()
Kdysi, v době Insomnie, šlo o zjevení, severské detektivky nikdo neznal. Ale i ty tehdejší měly kromě exotického prostředí, snového prostředí a pomalého tempa alespoň reálné postavy a normální zločiny. Čím větší byl o severské detektivky zájem, tím větší přicházela inflace tohoto žánru, až se dnes dá občas mluvit o sebeparodii, kdy všechny ty atributy už jsou tak přehnané, že je to celé prostě blbé. Co nejbizarnější vraždy, tajuplná hudba, vnitřně rozervaní jedinci, sociální problémy, a více exotiky, více rozeklaných skla na pobřeží, více zatažené oblohy, více deprese... Jen ten příběh už není jaksi podstatný. A tady se to táhlo jak já před cílem, kdybych šel pěšky 200 kilometrů na jeden zátah, a když jsem viděl ty přemoudřelé a starostmi strhané obličeje, přišlo mi to spíš k smíchu. ()
Reklama