Na sever Severozápadní linkou

Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Dnes už film působí spíše jako málo akční předchůdce bondovek, ale nutno uznat, že díky kvalitní Hitchcockově režii a Grantovu herectví film neměl žádná hluchá místa. A minimálně 2 scény byly zapamatováníhodné - útok práškovacího letadla v prérii u Chicaga a honička na obřích sochách prezidentů na Mount Rushmore. A ještě si budu pamatovat, že se nůž z mrtvého těla nevytahuje. Trailer: http://www.csfd.cz/film/4379-na-sever-severozapadni-linkou-north-by-northwest/videa/ (20.09.2009)

Neobvyklý pohled na dospívání jednoho starého mládence aneb Oidipus jak vyšitý. Na začátku se Roger chová jako dítě, místo přítelkyně ho doprovází matka. Posléze potkává první ženu (Evu), ve vlakovém kupé dochází k zasvěcení, které pokračuje odlišně naladěnou dohrou v hotelovém pokoji (you're a big boy now). Mezitím se Roger v nejslavnější scéně filmu konečně projeví jako dospělý samostatný muž. Navzdory osudu, přítomném magickou třináctkou (ciferné součty čísla kupé, hotelového pokoje Evy, filmové femme fatale), zůstává částí svého já dítětem. Infantilní chování mu pomůže bezpečně uniknout z aukce a jeho nejúčinnější zbraní je ta nejneškodnější – peníze. Zasvěcování se logicky musíme účastnit také, hnání touhou zjistit společně s hrdinou, proč ke všemu dochází. Potřeba vědět nepodstatné je součástí hry. Nejzábavnější Hitchcockův film. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Nathalie, EdaS, berg.12, Gimp (02.07.2010)

Slavná letetadlová scéna to shrnuje za mě. Doslova nesnáším způsob, jakým Hitchcock pracuje s filmovým prostředím, jakkoli je to filmařsky ekonomické a opodstatněné. Není to tím, že bych se nedokázal přenést přes modré pozadí, jen mi ta snaha o co nejlépe nasvícený studiový záběr a jejich plácání s exteriéry hodně kazí celkový zážitek. Asi jako kdyby kapela co pár vteřin střídala u jedné písničky módy plugged/unplagged. Cary Grant také nepatří mezi mé oblíbené herce a vůbec, Hitchcockovi prostě sluší víc černo-bílá. Jinak je to bez debaty kvalitní a napínavá podívaná. (30.04.2005)

„Poslyšte. Já pracuji v reklamě, ne jako bílý kůň! Závisí na mě má práce, sekretářka, matka, dvě bývalé manželky a několik barmanů… A já je nehodlám zklamat tím, že se nechám zabít!“ Hitchcock přichystal dokonale neprůhlednou zápletku, která se točí okolo agentů, nepravé identity a dvojí hry tajných služeb. Výsledek baví i po několika dekádách. Když si tajné služby ztotožní (ne)jistého agenta s reklamním odborníkem, je to pro něj rána, pro diváka ale záruka neotřelé podívané, která jej udržuje v sympatické nejistotě. Snímek navíc o pár let později získal nový rozměr, když antagonismus mezi obyvateli Spojených států a jejich vládou začal být otevřený. Nápad s atentátníkem bez tváře letícím v postřikovači obilí je výborný. A nejen ten! (13.02.2016)

No zatim je to určitě nejlepší film od Hitchcocka, co jsem viděl. Hitchcock pro mě neni žádná modla, takže po slavnejch Ptákách a ještě slavnějšim Psychu (ani jeden z těchto filmů se mi vůbec nelíbil), jsem k tomuto filmu přistupoval hodně skepticky. Bylo mi jasný, že přestože má film tady 90%, tak nemůžu čekat žádnej zázrak a taky jsem se žádnýho zázraku nedočkal. Na sever severozápadní linkou je dost těžko zařaditelnej, poněkud zbytečně roztahanej film s děravym scénářem a totálně odfláknutym koncem. Těch několik světlejších okamžiků to už nevytáhne na víc, než průměrný hodnocení. Jinak na celym filmu mě nejvíc zaujalo, když na začátku jede Cary Grant taxíkem, tak v pozadí za nim jede Spartak. To docela nechápu, kde ho v USA sebrali. (06.06.2007)