Režie:
Alfred HitchcockScénář:
John Michael HayesKamera:
Robert BurksHudba:
Franz WaxmanHrají:
James Stewart, Grace Kelly, Wendell Corey, Thelma Ritter, Raymond Burr, Judith Evelyn, Ross Bagdasarian, Georgine Darcy, Frank Cady, Jesslyn Fax, Rand Harper (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Fotograf J. B. Jeff Jeffries (James Stewart) je kvůli zlomené noze odkázán na kolečkové křeslo. Jeho společníkem se v dlouhých chvílích stane okno vedoucí přímo do dvora, odkud má Jeff výhled do bytů svých sousedů. Sledování osudů nájemníků z protějšího domu ho pohltí natolik, že začne podezřívat jednoho z nich z vraždy své manželky. Jeffries se spolu se svou elegantní přítelkyní (Grace Kelly) pustí do odhalování zapeklitě složitého řetězce událostí... Událostí vedoucích k senzačnímu a strhujícímu konci. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (689)
(1001) Ty neustálé zatmívačky! Příliš okaté ukončení obrazu, příliš málo času na rozeznění pocitu. Nad pohyblivými rozhledy z okna se pousměji, ale chybí mi gradace, napětí, nějaké odlišení od formálního cvičení. Když jsem viděla, že Grace Kelly hrdinu políbila rty natřenými výraznou rudou rtěnkou a na jeho tváři po nich nezůstaly žádné stopy, tak jsem se musela zabavit představou, že její figuru nikdo jiný než hlavní hrdina nevidí a že je to duch, který ho pomáhá strážit před pocitem bezmoci poté, co se jeho naivní pohled na dobrodružný svět z odstupu přes foťák začal hroutit, a co si uvědomil, že je malý chlapeček uvězněný v těle starého muže, po jehož smrti se na světě nic nezmění. Jimmy Stewart je totiž ve své roli velmi úsměvný a v jeho klatě modrých očích mi chybí jiskra inteligence nebo nějaké vědomé přítomnosti. Kdyby se tak tvůrci nezaobírali zaváděním tekoucí vody do všech fiktivních studiových bytů a raději se soustředili na to, aby ten vesmír vypadal skutečný i na plátně. ()
Snímku dominují dobré herecké výkony, hustá atmosféra a slušná dávka napětí. I romantická linka je zajímavá. Hodnotím však pouze 4*, protože konec filmu, přes všechno napětí, mi prostě přišel nelogický a nejasný (jak našel pan X byt pana Y, když ho předtím jenom zahlédl v okně a nikdy předtím v tom domě nebyl, nemluvě o tom, jak se do toho bytu vůbec dostal? ; kdo byla žena Z, která oné inkriminované noci odcházela s panem X a jaký byl její osud, když o ní pak už nepadla ani zmínka?). ()
Ani nevim, proč se na tyhle Hitchcockoviny koukám. Ta prvotní myšlenka rozhodně neni vůbec špatná, ale zpracování je strašně naivní a chvílema až dementní. Když se na konci James Stewart brání tim, že na útočníka blejská foťákem, a ten vypadá, jak kdyby mu do xichtu chrstnul vařící olej, tak už jsem měl fakt dost. A pád z okna, to byl opravdu "majstršytk". Jinak se v těch 2 hodinách občas najde i nějaká lepší chvilka, ale jako celek to za moc nestojí. Mam pocit, že se tady hvězdičky rozdávaj za jméno režiséra, protože jinak si těch 87% nedokážu vysvětlit. Nicméně pořád je to o něco lepší, než slavnější Psycho. ()
Pod Hitchcockovou sádelnatou slupkou bilo srdce romantika. Ale představte si, co by se stalo, kdyby přišel za producenty a řekl "Pánové, mám nápad na další film. Ale tentokrát žádný thriller. Natočím romantickou komedii!" Budil by stejnou důvěru jako notorický alkoholik, škemrající o peníze na čaj. Takže na to šel od lesa a znamenitou romantickou komedii natočil pod pláštíkem znamenité detektivky. Vyšetřování vraždy je v Okně záminkou, která slouží Grace Kellyové jako příležitost k demonstraci toho, že je ženou mimořádných kvalit a zalouží si být Jimmym Stewartem vzata na vědomí. I kdyby v životě nenatočila nic víc, stejně bych ji zbožňoval. 100% ()
"I'm not much on rear window ethics." Moc bych si přál napsat k "Oknu do dvora" nějaký moudrý a zároveň krásný komentář, protože jenom takový a žádný jiný, by si tenhle mistrovský thriller zasloužil. Obávám se ale, že vzhledem k mým omezeným spisovatelským schopnostem, bych ho nedokázal stvořit k mé úplné spokojenosti. Spokojím se tedy pouze s konstatováním, že jde o jeden z mých nejoblíbenějších Hitchcockových filmů; že J. Stewart je jako příležitostný šmírák neodolatelný; a že G. Kelly je tak nadpozemsky nádherná, že jsem to nevydýchal dodnes :-). Právě kvůli ní, a jí podobným kráskám z let dávno minulých, tak moc miluju staré filmy. ()
Galerie (132)
Zajímavosti (67)
- Film predstavuje Hitchcockov pokus uväzniť diváka v obmedzenom časovom rozmedzí, nakoľko od začiatku do konca je divák uzavretý v byte hlavnej postavy, ktorý opúšťa jedine s ním, na konci strmhlav oknom. Predsa len existuje jedna výnimka a režisér tak robí vtedy, keď Jeffries (James Stewart) spí. Táto výnimka je zámer tvorcu a je podstatná. Divák sleduje vraha Thorwalda ako opúšťa byt s nejakou ženou. Žena, ktorú je vidieť, môže byť pani Thorwaldová, čo môže znamenať, že sa Jeffries možno vo svojich analýzach mýli. Hitchcock tak divákovo stotožnenie sa s Jeffriesovým vedomím nedoťahuje do konca a podsúva pocit rozpakov nad morálkou jednania hlavnej postavy. Režisér tak chytá diváka do pasce a predkladá pred neho otázku mravného rozmeru nad jeho vlastným jednaním. (Biopler)
- Ošetrovateľka Stella (Thelma Ritter) sa snaží Jeffriesa (James Stewart) upozorniť na jeho praktiky: „Dnes sa ľudia navzájom špehujú. Keby aspoň vyšli von a pozreli sa na seba zvonku.“ Jeffries skrz voyerizmus uniká pred sebou samým skrz pozorovanie cudzích ľudí. Stella dodáva: „V tomto byte cítim malér. Pozeráte cudzím ľuďom do okien a vidíte čo nemáte vidieť.“ Jeffries skrz nazeranie získava pocit moci nad tými, ktorých sleduje, aj keď za to nenesie žiadnu zodpovednosť. Jeffries Stelle odpovedá: „Tu vážne dôjde k maléru, no myslím Lisu Fremont.“ Už od samého začiatku je daná do popredia spojitosť medzi jeho vzťahom k Lise (Grace Kelly) a sledovaním susedov. (Biopler)
- Celá scéna budovy s dvorkem měla 30 metrů na šířku, přes 56 metrů na délku a byla vysoká zhruba 12 metrů. Ve své době to byl největší interiérový počin studia Paramount. (džanik)
Reklama