Srdce temnoty: režisérská apokalypsa

Conradovo "Srdce temnoty", které lokalizuje černou díru úniku do tmy, jako prehistorického zla, jsem četl několikrát. Pokaždé jsem ho však nahlížel jinde. Možná to není má chyba, možná toto "srdce" bije na různých místech. A možná také, jak soudí Matty *****, smýšlí podobně jako pan Kurtz každý vůdce, diktátor či režisér. Girondista Pierre Vergniaud, řekl kdysi slavnou (dnes okřídlenou) větu, že revoluce jako Saturn požírá své vlastní děti (La Révolution est comme Saturne: elle dévore ses propres enfants); ona černá díra bude nejspíš zde: šílenství bez budoucna, bez nových pokolení, zisk něčeho vytouženého, co posléze rozleptá člověka zevnitř a zničí a zničí všechny jeho plodivé síly. Film "Apocalypse Now" ani dokument o jeho natáčení netrefilo přesně do středu (srdce) tmy, ale ještě může. Pozn.: Ostatně jinou představu (ve výrazu i obsahu) o ničen toho, co bylo počato má Rubens i Goya. (01.04.2019)

"Horror...Horor...you must make a friend of horror, horror and mental terror are your friends or they are enemies to be feared." Copola sa odhodlal na cestu tejto zvrátenej aliancie naháňajúcej strach. "Never get out of the boat, godfucking right, unless you want to take all the way down." Vystúpil z lode pohodlnej pásovej priemyselnej produkcie Hollywoodu a vstúpil do ťažkej smrťou zapáchajúcej ďžungle kreatívneho procesu:hranice zábran odbúravajúceho elektrizujúceho oparu,postupujúc stále ďalej po britve vlastného nespútaného šialenstva, inšpirujúceho k tej pravej nezaškatulkovateľnej filmárčine, schopnej hýbať ľudskými životmi. Toto vše zachytáva tento kultový dokument o ešte kultovejšom filme. A na záver ešte zopár slov z úst samotného Copolu:" To me the great hope is, that now with the new 8mm recorder, people who normaly wouldn't make movies, are gonna be making them. One day some little fat girl from Ohaio is gona be the new Mozart, she will make a beautifuel film with her fathers camera recorder, and for once this whole so called "profesionalism" of the movies will be destroyed, forever! And the movie will become and artform." (19.06.2007)

Hodně zajímavá kombinace behind the scenes dokumentu a ve své podstatě domácího rodinného videa (no co tak budu natáčet, když je můj manžel režisér, zrovna jsem na place Apokalypsy a mám v ruce kameru). Sledovat štáb, kterak kopíruje děsivou cestu hlavního hrdiny do nitra džungle a sama sebe je dost zvláštní podívaná a brzy vám bude jasné, že tohle natáčení stálo za to. 8/10 (05.04.2017)

Jeden ze dvou dokumentů promítaných na letošním Visions of light představil v lektorském úvodu divadelní režisér M. T. Růžička. Všichni předešlí festivaloví lektoři dokázali promítání obohatit, režisér Růžička se hned v úvodu hrdě přiznal, že se na svou řeč v podobě výpisků či taháku nepřipravoval, a to plamennější a živelnější (ale rozhodně zajímavý) byl jeho projev. V jednom však neměl pravdu, film Apokalypsa po tomhle dokumentu určitě vidět nemusím. Visions of light 2011, 11. listopadu (12.11.2011)

Že fascinaci sebou samým propadá Coppola, je pochopitelné. Ale že jí propadá i tenhle dokument, je trochu na škodu. Nevidím tu žádné poodhalování, žádné osobní náhledy - jde o zobrazení neutuchající úcty k Apokalypse. Jistě se na to skvěle kouká, ale trochu mě to při pověsti Srdcí temnoty zklamalo. Břímě snů je o stupeň lepší. (19.07.2013)