Srdce temnoty: režisérská apokalypsa

Jeden ze dvou dokumentů promítaných na letošním Visions of light představil v lektorském úvodu divadelní režisér M. T. Růžička. Všichni předešlí festivaloví lektoři dokázali promítání obohatit, režisér Růžička se hned v úvodu hrdě přiznal, že se na svou řeč v podobě výpisků či taháku nepřipravoval, a to plamennější a živelnější (ale rozhodně zajímavý) byl jeho projev. V jednom však neměl pravdu, film Apokalypsa po tomhle dokumentu určitě vidět nemusím. Visions of light 2011, 11. listopadu (12.11.2011)

Mimoriadne zaujímavý a užitočný film o filme. O filme s veľkým F, ktorého nakrúcanie bolo v niektorých momentoch porovnateľne dramatické, ako to, čo sa nakoniec objavilo na plátne. Momenty z nakrúcania i rozhovory a vyjadrenia sú veľmi cenným príspevkom k pochopeniu tohto gigantického diela, odhaľujú hľadanie, improvizáciu, prirodzený výber z niekoľkých možností a celý proces umeleckej tvorby. V tomto prípade až ľutujem, že odmietam hodnotiť dokumentárne filmy. (07.09.2018)

Jakoby i sama o sobě nebyla Apokalypsa jeden z nejtemnějších filmů vůbec, tento dokument mu ještě přidává. Džungle zůstává, rokenrolová válka se proměnila ve válku filmovou a Coppola se stal novým kandidátem na nejlepší ztvárnění Kurtze. V mnohém celé šílenství připomíná Herzogovo Fitzcarraldo, respektive dokument Burden of Dreams. I v tomto případě jsou problémy spojené s natáčením a historky zúčastněných pouze pozadím pro psychologický vývoj režiséra ve vrcholném tvůrčím období. A stejně jako Apokalypsu, i tento dokument dokonale shrnuje ta otřepaná epifanie Kurtzových posledních slov. (30.07.2012)

Každý fanoušek ví, že Apokalypsa nevznikala snadno. Problémy dané již okázalostí a náročnými filozofickými přesahy námětu ještě zvýrazňovaly přírodní podmínky, občanská válka zuřící nedaleko natáčecích lokací, hvězdné manýry Marlona Branda, infarkt Martina Sheena a především neústupná osobnost režiséra Coppoli, který si v průběhu 238 dní trvajícího natáčení prošel svou vlastní filmařskou i duševní apokalypsou. Dokument výborně zachycuje všechny zmíněné aspekty problémovosti, přičemž je ozvláštňující osobním přístupem hlavního vypravěče, Coppolovy manželky Eleonor, která manželův pád na pokraj zoufalství a neustálých pochybností sledovala dennodenně z první řady a zasloužila se tak o ohromnou autenticitu celého projektu, jenž je dodnes nejvýmluvnější studií diktátorského a zároveň desítkami vnějších i vnitřních faktorů podmíněného režisérského řemesla. A jelikož je Apocalypse Now jedním z nejlepších filmů všech dob, výpovědní hodnota dokumentu se automaticky zdvojnásobuje... (19.10.2016)

„Postupne sme zošaleli.“ Temný dokument o jednom z najšialenejších nakrúcaní všetkých dôb (snáď nepreháňam, ale faktom je, že to, čo zažil Coppola v džungli, bolo ozaj absolútne stresujúce). Tento dokument to parádne ukazuje, vrátane dobových záberov (tých je vlastne najviac, asi 80 – 90% minutáže). Je to zaujímavé sledovať, ale určite muselo byť peklom byť vtedy s Coppolom v džungli. Dosť ma zaskočil Marlon Brando, ktorý z toho vychádza ako pekný ko*ot. Coppola mi nikdy nebol nejako zvlášť sympatický ako človek (ale ako režisér robil skvelé filmy). No aby mu pri všetkých tých jeho hrozných problémoch ešte na pľaci dupkal nožičkou rozmaznaný hollywoodsky magor, ktorý od radosti nevie, ako sprotiviť ľuďom život a pritom nie je schopný ani len sa poriadne naučiť text, tak to je sila. Byť na režisérovom mieste, brnknem Wernerovi Herzogovi, aby skočil na návštevu. Herzog to s obdobným pošukom Klausom Kinskím svojho času vo Fitzcarralde vyriešil veľmi rýchlo. Búchačkou. Fakt. Som veľmi zvedavý, či by aj potom bol Brando taký frajer. Ale myslím si, že odpoveď poznáme. (09.09.2018)