Sabotáž

Ranný ešte britský Hitchcock,ktorý sa pomaličky rozbieha bez povestných maličkých úlohách,ktoré prídu neskôr,a tak rozohráva príbeh z predvojnového Londýna,ktorý sa ocitá v de-facto smiechu,lebo sabotéri spôsobili výpadok prúdu večer,taký blackout,ale všetci majú z toho neuveriteľnú PASIU,títo sú teraz na smiech,tak sa chcú pomstiť a prísť s niečím väčším,napríklad výbuch v metre,čo malý brat hlavnej hrdinky,ktorá pracuje v kine nestihne,nevedomky má doniesť bombu do metra,nestíha to,z čoho exploduje autobus,v ktorom sa chce dopraviť na miesto.Zahynie tak ako všetci ostatní v buse. Tento malý chalan nie je terorista,vezmite si,že skutočnú pasiu majú skutoční teroristi,ktorí sa do cela inšpirujú? Teroristické útoky v Londýne v roku 2005? Vlastne filmári im všetkým pekne nahrávajú... Krátky film,ktorý nie je od veci vidieť,Homolka podáva dobrý výkon,nenudíte sa,ale niečo mi na tom vadilo... Dve scény sú mimoriadne: spomínaná cesta busom a finále,ktoré sa bude odvíjať úplne inak ako sa tesne predtým zdá... (04.07.2015)

Tento Hitchcockův anglický meziválečný film se odehrává v Londýně a pojednává o majiteli kina Verlocovi (výborné pohledy házející Oskar Homolka), který je kvůli penězům zapleten do sabotáže. Sabotáž se sice povedla (výpadek proudu), ale Londýňané se tomu vysmáli. Když je potom na Verloca vyvíjen tlak ("London must not laugh on Saturday"), do další sabotáže/atentátu se mu nechce - nemá zájem na ztrátách na životech. Jenže je zahnán do kouta a přikývne. Od této chvíle je výborně gradovaná atmosféra, jejíž vrcholem je cesta Stevieho - typický příklad hitchcockovské "bomby pod stolem". Divák ví něco, co postava ve filmu neví - a čas běží.. Samozřejmě by se toho dalo snímku z dnešního pohledu spoustu vytknout (některé dialogy, herecké výkony, naivita), ale to bychom byli nespravedliví. Sabotage rozhodně stojí za zhlédnutí a (i vzhledem ke kratší stopáži) nebude vás nudit. (13.06.2013)

I s přihlédnutím k dost krátké stopáži svižná, hodně úderná a překvapivě nikterak odlehčená jednohubka s libovou a pekelně napjatou scénou převozu filmu s vyvrcholením, které by si dnes už asi dovolil natočit málokdo (spíš nikdo). Pro mě zatím společně s Lady Vanishes nejlepší meziválečný Hitchcock. (17.03.2011)

Tentokráte Charles Bennett adaptoval pro Hitche román Josepha Conrada z roku 1907 The Secret Agent: A Simple Tale, který se odehrává v roce 1886. Změny tedy byly skutečně značné a nebudu zřejmě první, koho napadlo při tom strhujícím finále, že jde jen o novou (leč výbornou) variaci na Blackmail (první setkání Bennetta a Hitche, 1929). V pozdějších adaptacích se filmaři znovu vrací s dějem do 19. století, je to zkrátka otázka pojetí. Každopádně nijak zvlášť nelituji, že tentokráte Donat nemohl a hlavní roli vytvořil jiný Kordův oblíbenec, Loder (pozdější manžel Hedy Lamarr). Parádní výkony podávají Rakušan Homolka s Američankou Sidney. A samozřejmě ten malý klučina Desmond Tester je též velmi autentický. Nebudu nicméně zakrývat, že mi bylo zdaleka nejlépe v prostorách toho průchozího komorního kina na rohu. Velmi chytře bylo zakomponováno do děje i atmosféry. Na závěr se mohu jen podivovat nad těmi výkyvy kvality, které stíhaly ve 30. letech všechny ty špionážní filmy dělané sériově jak Baťovy cvičky. Inu, byl to trend a jako takový se musel nasytit. Jednou byl výsledek jako zde velmi dobrý, jindy laciný. A to za kamerou i před ní mohli často stát titíž. (09.01.2019)

Ten Hitchcock, to ti je ďalší človek, čo sa mu pán Boh po nociach zjavoval. Neviem si ináč vysvetliť, ako na toto mohol v 36. roku prísť. Bomba nie je tentokrát pod stolom, ale nesie ju chlapec pod pazuchou. Divák vie viac ako postava a ide od strachu zomrieť. Hitchcock prikladá polená pod kolená a nechá diváka v očakávaní, či sa podarí chlapcovi bombu pred výbuchom dopraviť na miesto určenia. Teda thriller. Scéna, keď nastupuje chlapec s bombou do električky (myslí si, že nesie kotúč filmu), sa ocitla aj v Tarantinových Bastardoch. (25.06.2012)