The Discovery

Tenhle film mi svým námětem připomněl hlášku z jiného filmu a sice : kdybychom věděli, že existuje posmrtný život, tak by jsme asi všichni spáchali sebevraždu, aby jsme si ho užili...Ano tak nějak to bude každopádně na další film režiséra McDowella jsem po slibném One I Love byl velmi zvědavý, ale tady je to přeci jenom o něco slabší. Ano ze začátku celkem svižné a dějově opravdu originální, ale v druhé půli tomu při spiritistickém vedení pod dohledem starýho dědka Redforda začne povážlivě docházet dech. Jako by režisér tentokrát nevěděl co s tím a tak se to vleče a konec už mi byl celkem fuk. Nicméně pořád aspoň slušná trojka v rámci řemesla.55% (26.10.2017)

Rooney Mara vypadá s blond přelivem fakt dobře a její už tak dost nihilistickej xichtík je v její nihilistický roli a pod tím blond přelivem ještě víc nihilistickej, což mi udělalo radost. A osmdesátiletej dědek Redfordů vypadá maximálně tak na šede něco, holomek! A já myslel, že už je dávno mrtvej. Zápletka o vědeckém hledání důkazu posmrtného života je lákavá a místy i docela zajímavá, i když v jednu chvíli zjevně obšlehnutá z kdysi téměř kultovního videobijáku Hráči se smrtí. Ale nevím, proč se musejí posmrtný vize hystericky klepat a bejt mázlý. A to úplně podstatný, teda uspokojivou odpověď na otázku co že je vlastně jednou po tý naší smrti, jsem z filmu taky nedostal. Ani to, jestli teda mají duši a posmrtnej život i zviřátka, jak se nenihilisticky zajímala nihilistka Rooney. No já teda nevím, ale myslím, že kdybych jednou v Elysiu potkal třeba sousedovic uštěkanýho tupýho jezevčíka, rozkopu ho tam okamžitě na sračky, i kdybych si tím měl zmrvit karmu. Aspoň já osobně teda tam nahoře absolutně odmítám jakýkoliv zatracený štěkající čokly! Poloamatérská, okázale menšinová, nasládlá vztahová limonáda je to, žádný mrazivý mysteriózní scífko, na který jsem se těšil. (01.11.2017)

„Existuje veľa spôsobov, ako niekoho zachrániť.“ O čo vznešenejšie sa to tvári, o to je to v konečnom dôsledku nudnejšie. Pritom ústredná zápletka je fakt poriadne originálna (čo v dnešnej dobe, kedy tu už „všetko bolo“, treba oceniť), herci sa snažia (najviac zaujme troška silene pôvabná, ale aj tak fajn Rooney Mara) a atmosféra je dosť silná. No scenár sa ku koncu začína topiť v nezaujímavosti a nepochopiteľnosti resp. blbých zvratoch (pištoľ) a na konci som bol rád, že sa to konečne skončilo. 50% (05.06.2017)

Presne takéto science-fiction mystery záležitosti, obohatené o otázky medzi nebom a zemou, sú to, čo ma dokáže poriadne navnadiť na predpokladaný skvelý zážitok. The Discovery má solídny námet, priemerné spracovanie, kvalitné herecké výkony, ale jednoducho ide o zápletku, akú sme už mali možnosť viackrát vidieť inde, niekedy lepšie, inokedy horšie. Je síce prerozprávaná prostredníctvom odlišného deja s inými postavami, ale pocitu deja vu som sa na konci neubránil. Navyše cítiť poddimenzovanie rozpočtu a možno aj preto vynikne nie úplná domyslenosť celého scenára. V takom nedocenenom The I Inside mali tvorcovia viac jasno v pravidlách vlastného fikčného sveta. No a to sa dá napísať aj o predchádzajúcem McDowellovom diele, The One I Love. (07.07.2019)

Další z pokusů na téma láska až za hrob a možná ještě dál. Některé podobné pokusy jsou docela povedené, tenhle k nim ale nepatří. Sice má zajímavě nostalgickou náladu, ale taky zdlouhavé a zbytečné scény, a k tomu určitý druh zvratu až tak kolem 45. minuty. Základní premisa mi taky přijde uhozená - na to, aby lidi páchali hromadné sebevraždy, fakt nestačí nějaký vědec, který řekne, že to vědecky dokázal. Pokud v podstatě neměl nic v ruce, nějaký fyzický důkaz, většina lidí by si jó rozmyslela, jestli riskovat. A čím je přesvědčil, to ve filmu ukázané není. A asi ani sám neměl jasno, když vyráběl ten stroj, který ze světa mrtvých měl přenášet obraz - a dokonce, považte, zvuk! Samotné postavy mi rovněž přijdou ne zrovna psychologicky vyprofilované a třeba o tom synovi něco více zjistíme až krátce před koncem filmu. Nějaké lidské emoce, skutečné, zcela chybějí. Celkové vyznění taktéž mate SPOILER - takže jako smrtí má dojít k nějaké další reinkarnaci, kde odčiníme hřích minulého života, aniž bychom tušili, že to děláme, a nepamatujeme si lidi, které jsme znali, a pokud se to i tentokrát potentočkuje, tak se jede dál v nějaké nekonečné řadě? Či dokonce smyčce? Nebo jako jak? A proč se tedy ve filmu tvrdí, že nejde o alternativní realitu, nýbrž jinou verzi této reality, když je to to samé? V podstatě mne to nijak neoslovilo, i když některé myšlenky, dobře rozvedené, se tam krátce objevily, ale hned zapadly. Vlastně teď marně vzpomínám, co kromě prostředí ostrova po sezóně pro mne film přinesl zajímavého. (17.01.2019)