Uteč

Peeleho „Hádej, kdo přijde na transplantaci“ lze vnímat ze dvou úhlů. Jako lehce psychologický horor o člověku hozeném do podivně se chovajícího společenství. I přes rušivou přítomnost černého Setha Rogena z letištní ochranky jsou první dvě třetiny svou nejistotou ohledně dalšího dění docela znepokojivé. Škoda, že se na konci zamíchalo horké černé kafe plastovou lžičkou soudruhů z NDR.. Mnohem zajímavější je však druhý úhel, který se na mezirasové tenze v USA dívá satirickou optikou. Do děje je jednak zakomponována spousta drobných narážek (mj. stříbrná „ovládací“ lžička jako symbol privilegia, záchrana života „sběrem bavlny“ z křesla, bingo jako otrokářská aukce). Nosná myšlenka stojí na tom, že rasističtí zloduši nemusí být jen neo-nacisté či rudokrcí Jižané, nýbrž i liberálně smýšlející střední vrstva, která svým ignorantstvím a samolibostí dovede černé bratry taky pěkně pohoršit. Nechybí i ukazováček směrem k nezájmu úřadů a médií o pohřešované Afroameričany, kteří kvůli barvě pleti a sociálně-ekonomickému statusu dostávají oproti bílým nálepku méněcenných. Citlivá, současnou Amerikou silně pulzující témata, pro autora evidentně velmi osobní. Klidně mohl být odvážnější a vše ukončit zatčením či ještě lépe zastřelením obvyklého podezřelého.. (03.05.2017)

Viděl jsem v poslední době celou řadu chabých hororů, kterým americká kritika masírovala vemínko jen proto, že byly genderově progresivní nebo vznikly v exotické zemi a temazitovaly nějakou formu oprese. Uteč sice na první pohled vypadá jako přesně ten případ "máme výbušné rasové téma, které někdo pojednal ve vší explicitnosti", ale od úvodní scény dává Peele na vědomí, že je a) výtečný scenárista, který společenskou metaforu klidně obrátí v groteskní slasher, aniž by došlo k rozpadu struktury b) režisér schopný pracovat s podprahovým napětím, které sice zaručeně uniká zdejším hororovým expertům, ale divákům s určitou mírou vypěstovaného citu k detailu určitě ne. První třetina je společensky relevantní metaforou černých masek, prostřední graduje napětí, závěrečná nabídne peprnou katarzi. A dohromady to dává film, který je pro mě inteligentnější a závažnější reflexi rasové identity než celý Moonlight. Vadí mi jen trochu nadbytečně éterická hudba a pár míst, kde je Uteč vidět do vnitřností víc, než by člověk chtěl. Jinak lahůdka. (27.04.2017)

Bylo to zvláštní, docela dlouho sem si nebyl jistej, jestli koukám na nějakou komedii, satiru nebo horor. Třeba scéna, jak si šel hlavní hrdina večer zakouřit před barák a najednou k němu začal zběsile běžet s urputnym ksichtem ten jejich černej sluha a záhy tam chodila ta jejich komorná jako nějaká stepfordská panička. Asi to mělo bejt napínavý nebo strašidelný, ale mně to přišlo jak z nějaký parodie a spíš sem se pousmál, co to je za debilní scénu. Jinak to ale bylo docela napínavý a chvílema mě zajímalo, jak se ten příběh vyvine a zvrat v poslední třetině mě celkem překvapil, jenže záhy se z toho stala už jen tupá béčková vyvražďovačka, čekal jsem něco důmyslnějšího. Jo a bavil mě ten jeho kámoš, co mu dával rady po telefonu a na konci docela hodně vtipně zaglosoval. 60% (17.05.2017)

Dlouho mě zajímalo, jak moc dobrý vlastně může být jeden z nejrentabilnějších úspěchů letošního roku. Podle marketingové prezentace se mi to vůbec jako horor nezdálo, to spíše takový pohodový mysteriózní thriller, říznutý tak maximálně slasherem. A přesně to se mi potvrdilo a vlastně mi to takhle stačí ke spokojenosti. Jordan Peele dobrý, jsem rád, že se mu zadařilo, stejně jako jeho polovičce loni, a je to mnohem lepší za kamerou než před ní. Většinu dobré práce ale pro mě odvedl Daniel Kaluuya, který je po celou dobu správně odměřený, nejistý a v závěru krvelačně mstivý, k čemuž samozřejmě muselo dojít. Žádná extra pecka, ale alespoň tentokrát lidi finančně neocenili nějakou srágoru...7/10 (16.05.2017)

UTEČ patří k oněm originálním a povedeným hororům jako ZHASNI A ZEMŘEŠ, SMRT VE TMĚ nebo ROZPOLCENÝ, které v nabídce kin představují osvěžující oázy v poušti tupých a zapomenutelných béček a remaků pro teenagery. A jsem moc rád, že nezůstávají nepovšimnuty a naopak se z nich zcela zaslouženě vyloupávají velké kasovní hity. UTEČ velmi minimalisticky buduje atmosféru něčeho visícího ve vzduchu a divák se nemůže dočkat, až zjistí, co to něco je. Na jednom idylickém předměstí jen občas někdo podivně zablábolí nebo se křečovitě usmívá, zatímco mu po tvářích stékají slzy. A funguje to krásně. Ale jak kdosi moudrý řekl, je mnohem snazší záhadu vytvořit, než pak uspokojivě vysvětlit. A já měl ze závěrečného rozuzlení - i proto, že vlastně moc nepřekvapí, a zároveň logicky poněkud skřípe - hodně smíšené pocity. Byť obsahuje hned dva motivy, které v reálném životě považuju za vůbec nejděsivější, a které vám tu neprozradím, abych nespojleroval. I tak ale letí palec jednoznačně hore, protože až do konce jsem byl napnutej jak šráky, a při rozhovoru se služkou mě solidně zamrazilo. A hrdina byl sympoš a jeho prostořekej kámoš pobavil. (22.05.2017)