Tři billboardy kousek za Ebbingem

Štyri a pol. Málo chýbalo k dokonalosti. Hlavne záver, ktorý by uspokojivejšie zužitkoval brilantne vybrúsený konflikt dramatických motívov / ľudských osudov. Ale chápeme sa, s takýmto záverom to pôsobí “artovejšie”, nikoliv odfláknutejšie. A s tak originálnymi a intenzívnymi situáciami, do ktorých sa postavy vzájomne zavádzajú, v podaní tak parádnych hereckých výkonov, je to stále najlepší z nominovaných filmov za rok 2017 na hlavného Oscara. (27.02.2018)

Stačí tři billboardy za městem, že místní policie blábolí a nemaká a věci se dají rázem do pohybu. Pravda, velmi nevyzpytatelného.. McDonagh si ponechal svůj specifický smysl pro humor, nejednoznačné postavy a dialogy prošpikované sarkasmem, navzdory trpaslíkům, co umí alibi na klíč, ubral na podivnosti a od slovutných Coenů si vypůjčil Ameriku, nesnesitelnou lehkost existencialismu a explicitní násilí s černohumorným ocasem. A aby toho nebylo málo, tak i manželku.. Všechny tři dopisy od šerifa Willoughbyho byly nádherné, ale od nich jako by autor nevěděl, jak se z toho kruhu láskyplné zloby vymotat. Možná to bude tím, že to prostě nejde.. (16.01.2018)

McDonagh špičkově zvládá prolínání smutku, násilí a humoru, často i v rámci jedné scény. Skloubit rozdílné emoce na tak malém prostoru bývá těžké a třeba české filmy poslední doby suverénně ukazují, jak se to může nedařit. O to více stojí McDonaghův cit za vyzdvižení. Také postavy jsou skvěle napsané, což je patrné především v první půlce - v té druhé už je scénář žene do stále většího šílenství, což místy hapruje v rovině uvěřitelnosti, ovšem z hlediska dramatičnosti funguje. A jen tak mimochodem se daří vykreslovat vztahy na malém městě, přetrvávající rasismus i velmi rozdílné hodnoty zosobněné v jednotlivých postavách. Koláž zhruba v polovině je mistrovskou přehlídkou práce s příběhem, obrazem a zvukem. A samozřejmě Burwellova hudba, která místy připomíná westerny, jindy zase dává vzpomenout na jeho tradiční spolupráci s Coeny. Prostě velmi povedený film, zasloužené glóby a budu držet palce na jakékoli Oscary, které budou akademici McDonaghovu týmu ochotní udělit. (10.01.2018)

Po problematických a scénáristicky naprosto nezvládnutých Sedmi psychopatech se Martin McDonagh vrátil v plné formě a navázal na úspěch svých Brugg. Stejná poetika, stejná práce s postavami, snad jen té absurdity je tady o poznání víc. Bruggy mi připadaly přece jen preciznější, všechno tam dokonale ladilo a zapadalo. Tady to místy trošku drhne, ale zábavnost je mimořádná a Tři billboardy se budou určitě řadit k tomu nejlepšímu, co letos v oblasti filmových novinek zhlédnu. Martin dokáže nejen bavit, ale jeho práce má i přesah. Když srovnám jeho tvorbu s Tarantinem, tak umí o několik levelů výš. K tomu, co dokázal ve Třech billboardech kousek za Ebbingem, se bohužel Tarantino nepřiblížil v žádném z filmů po Jackie Brownové. Nechci být krutý, ale možná by to nedal, ani kdyby se všechny jeho snímky spojily dohromady. Tam, kde Tarantino marní potenciál skvělých herců, tam Martin McDonagh dokáže vymáčknout ze svých spolupracovníků to nejlepší. Frances McDormand je k sežrání, Sam Rockwell výborně balancuje na hranici parodie a oba dva předvádí postavy, které dokonale zapadají do představy amerického jihu plného nepoddajných a nekorektních charakterů nedůvěřivých k systému a vždy ochotných vzít svou představu spravedlnosti do vlastních rukou. Celkový dojem: 90 %. (04.02.2018)

„NÁSILÍ A ZLO PLODÍ JEN DALŠÍ NÁSILÍ A ZLO…“ /// Třetí celovečerák Martina McDonagha je jako vždycky originální, a tak trochu zvláštní, plnej černýho, absurdního či ironickýho humoru, suchejch hlášek a kreténů, kteří nechodí pro slůvko "fuck" daleko. Zhruba do půlky film jede podle známejch pravidel, ale pak to chytne vážnější, dramatickou vlnu. Hlášky dojdou a zůstane jen sarkasmus. Pro příběh je to dobře, protože prostě musí nějak skončit a postavy musí mít nějakej vývoj. A taky by bylo záhodno zjistit, kdo je vrah. (Nebo aspoň přinést naději.) O zábavu se staraj osvědčení herci s citem pro dramatický role s černým (nebo tím nejčernějším) humorným podtextem - Woody Harrelson, Sam Rockwell a hlavně Frances McDormand. Trpaslík Peter Dinklage zase parádně zapadá do sbírky bizarních charakterů, který se nesmazatelně vrejou do paměti. A přestože tady nic a nikdo neujde posměchu či znevážení (ironií osudu došlo i k tomu znásilnění), nechybí srdcervoucí vážný okamžiky. Billboardy jsou nejlepším McDonaghovým kusem a doufám, že letos urvou nějakou sochu! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu ztrestat policajty (a vypálení stanice považuju za krajní řešení). 2.) Normální humor (třeba ten z českých komedií) mě nebere. 3.) Thx za titule „msiticjoe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (20.01.2018)