Tři billboardy kousek za Ebbingem

Jakmile jsem tento film shlédl, okamžitě jsem si vzpomněl na devadesátkové Fargo. Tři billboardy kousek za Ebbingem jsou totiž dost podobné. Podobné hlavně v kvalitních hereckých výkonech a americké maloměstské atmosféře. Ebbing je totiž typický americký vidlákov, ve kterém ale žije série dost zajímavých postaviček. A tyto postavičky jsou tu tak brilantně napsané, že nedýcháte a marně přemýšlíte, co se s nimi v dalších minutách asi tak stane. Frances McDormand, Woody Harrelson a Sam Rockwell tu mají tak silné role, že jsem místy měl co dělat, abych neoněměl blahem. Scénárista a zároveň režisér Martin McDonagh tu jejich role natolik vyšperkoval, že se dočkáte hned několika šokujících momentů, které mají zásadní vliv na vývoj celého filmu. Dokonce jsem se tu dočkal i jedné scény, ve které má hlavní slovo Sam Rockwell, a která se okamžitě zařadila mezi ty nejlepší scény, co jsem za poslední roky viděl. Celkově vzato musím přiznat, že i přes určitou absurditu v příběhu se jedná o jednu z nejlepších amerických kriminálek, co jsem za poslední léta viděl. Během sledování jsem si připomínal starší americké kriminálky, které mám rád a zároveň se uklidňoval, že americká kinematografie má stále čím oslňovat. (21.01.2018)

Vynikajúca dráma, ktorá si Oscary za herecké duo McDormand a Rockwell určite zaslúžila. Z filmu si odnášam výnimočný zážitok, no bohužiaľ ma nedokázal o svojich kvalitách presvedčiť v úplne každom smere. Miestami za uši pritiahnuté konanie postáv a zbytočne otvorený záver snímke podľa môjho názoru príliš nesvedčali. Ak tieto dve veci dokážete prekúsnuť (mne sa to bohužiaľ nepodarilo), budete chrochtať blahom. (13.05.2018)

Až do cca. 51. minuty mě to v podstatě moc nebavilo a pořád jsem nechápal, proč zde ten film má tak vysoké hodnocení. Teprve když mi v tomto čase došlo, co se chystá vzápětí udělat postava šerifa Willoughbyho, vyvolal se ve mně obrovský údiv a zájem, který vydržel až do konce. A to i navzdory tomu, že moc nemusím Frances McDormand. Za sebe tedy nesouhlasím s názorem, který zde často zaznívá, že druhá polovina filmu je první než lepší - osobně to vidím přesně naopak. Jinak nejvíc mě tam asi bavila postava, kterou ztvárnil Sam Rockwell, a potom skvělý humor, kterým je dramatický děj oživen (ve své podstatě je to film primárně o bolesti - každá postava v něm nějak trpí, ať už fyzicky, nebo psychicky). Naštval mě ovšem otevřený závěr, který obecně považuji za zločin na divákovi. Celkově ovšem za mě nadšení a skvělý zážitek z dobře udělaného filmu. (15.01.2018)

Tři billboardy za Ebbingem, za placatým kamenem, opíchal vrah holce píču až pak chytla plamenem. Holt někomu se zapalujou lýtka, někomu hoří tváře no a někdo holku po mrdu, který byl chtěný jen jednostranně, zapálí a nechá uhořet. A tak tu máme postarší, krapet víc nasranou matku, co na tři billboardy nechá hlásat, jak policie v čele s Woodym stojí za hovno či zkrvavenej chrchel a ty tři billboardy začnou všechny tak trochu srát. Holt pro pravdu se každej zlobí a když Vám někdo takhle silně dává najevo, že umíte hovno, dotkne se to celýho policejního sboru i okolí. Mildred ale má srdce na pravém místě (takže na levé straně hrudníku) a tak jí je naštěstí u prdele, co si myslí okolí o jejím protestu. Navíc sama nese svůj díl viny a kdyby místo řevu "ať Tě cestou znásilněj" dala dceři na taxíka, mohla se s ní hádat dodnes. Takhle se může hádat už jen s bejvalym, se synem, se zástupcem šerifa, s šerifem, s trpaslíkem, s celým Ebbingem a sama se sebou, jelikož pocit viny je svině. Woody si to nechá během filmu projít hlavou, zástupce šerifa lehce pohoří, trpaslík starou Sněhurku neoprcá a celkově všichni se budou nacházet v dost depresivní situaci. Jelikož jsem svině a velmi mě těší, když se průsery dějou konečně i někomu jinýmu než mně, musím uznale pokejvat palicí, že tohle dráma se povedlo jak trojka se dvěma holkama po měsíčním půstu. Jo a pozor, komentář obsahuje bojlery. (25.03.2018)

Martin McDonagh by měl točit mnohem víc a doufám, že i bude po tomto úspěchu. Když jsem si totiž říkal, že bych rád nakoukal i jeho další filmy, s hrůzou jsem zjistil, že jsem viděl tři ze čtyř jeho filmů (a ten jeden je pouze krátkometrážní) a po tomhle skvostu bych si rád dal další dávku. Tři billboardy totiž jsou (a skoro až kultovní kousek V Bruggách odpustí) vynikající černou komedií s neskutečně funkční emocionální linkou a McDonaghovo zatím nejlepší štací (a vřele doporučuji i 7 psychopatů). Ačkoliv mi film pocitově přišel tak o patnáct minut delší, než jsem si předem přečetl, že je, tak jsem se nenudil ani minutu, občas jsem se nahlas smál a místy to u mě probudilo málokdy vídané emoce a na konci silný motiv k přemýšlení. Půl práce ale samozřejmě odvádějí perfektně zvolení herci, v čele neskutečným Woody Harrelsonem, kterého jsem už viděl v mnoha skvělých rolích, ale tady mě absolutně dostal a mám chuť dohánět resty alespoň u něj. A nemůžu nezmínit ještě minimálně neméně skvělou Frances McDormand, kterou jsem si po shlédnutí traileru a menším pozapomnění spletl nevím proč s Jennifer Jason Leigh (kterou nemám moc rád) a předem jsem jí viděl jako velkou slabinu filmu, ale opak se stal pravdou. Je opravdu veliká škoda, že jeden z nejlepších filmů loňského roku nebude pro běžné diváctvo papírově tolik zajímavé a moc lidí Tři billboardy kousek za Ebbingem v kině pravděpodobně neuvidí, pokud ovšem alespoň jednoho jedince přiměji k návštěvě kina, svou práci jsem odvedl. A já si na to ještě zajdu jednou za prachy (EDIT, nezašel jsem, ale i doma to byl neodolatelný zážitek)...10/10 (19.01.2018)