Potíže s Harrym

Muhahaha! To je psina. Jakou báječnou historku zprostředku jedna několikrát po sobě objevená, náasledně pak několikrát po sobě zakopaná a vykopaná mrtvola? Dovedu si představit Potíže s Harrym na prknech divadelních, ale s těmi pěknými, statickými obrázky podzimku v jedné malé vízce příběhu velice sluší. Kulometná kadence hlášek plus nepočetně zajímavých zvratů - to vše mě dohnalo k absolutnímu hodnocení. (08.03.2008)

I na Hitche mimořádně bizarní svět mikroměstských cyniků a přesušený morbidní humor zjemňovaný podzimními barvičkami mi chvílemi připadal naprosto neodolatelný a chvílemi ve své jedinečné podivnosti konstruovaný až moc důsledně, po anglicku rezervovaný až do odtažitosti od diváka i od lidských vlastností, z kterých si střílí. Mám pocit, byť ne jistotu, že v určitém rozpoložení bych si to mohl nehorázně užít, ale protentokrát, i s přihlédnutím k síle jiných mistrových kousků, zůstanu s hodnocením při zemi. (09.10.2017)

Zhruba polovica stopáže filmu je preplnená scénkami s inteligentným a decentným čiernym humorom, aký dnes už nikde nenájdeme. Krása. Ale druhú polovicu stopáže zapĺňajú scénky hluché ako peň. Ako celok je to napokon v poetických farbách sa nesúca, príjemná oddychovka s osobitým režijným dotykom, ktorá ale na dlho neutkvie v pamäti. (29.11.2004)

Přepsáno v červenci 2018. Potíže s Harrym je černá komedie v ironickém rytmu zdvořilosti. Hlavní zbraní je kultivovanost slovního vyjadřování. Společenská etiketa je rozkošným kontrastem s nevšedním emočním prožitkem uličnicky rozehrané zápletky. Decentní slušnost je ochráncem důstojnosti, pohoršování se nad čímkoli není v žádném ohledu přípustné. Novoanglický venkov má pastelové barvy podzimu a lokálním rozruchem komorního významu je nalezení bezvládného mužského těla. Tíže svědomí nahlodává mysl jedinců, nastává hemžení koloběhu pohřbu a exhumace v symbolu očišťování a přijmutí odpovědnosti, a na vše dohlíží lehoučká kultivovaná nezbednost. Hlavní postavou svérázné komedie je Albert Wiles (dobrý Edmund Gwenn), vysloužilý kapitán na odpočinku. Ráno hřeje dobrou náladou teplého slunečního svitu, kratochvíle králičího lovu strne v údivu u neočekávaného setkání. Škodolibá radost rozveseleného dne zašeptá pochybnost vnitřnímu svědomí a pocit provinění skrývá nechtěnou skutečnost před zvědavým zrakem rušné paseky. Optimistickou postavou je Sam Marlowe (velmi příjemný John Forsythe), nepochopený malíř a obdivovatel krás života. Žádný okamžik není vhodný k reptání a bez předsudků podává pomocnou ruku na všechny strany. A co na to láska? A společnost? Hlavní ženskou postavou je Jennifer Rogers (sympatická Shirley MacLaine), osamělá mladá matka, pro kterou je dotyk Thanata znamením vysvobození. Dlouho očekávaná svoboda uvolňuje napětí a bezelstně otevírá upřímnost vlastní skrývané minulosti. Motiv se uspokojeně šklebí. Nejzdvořilejší postavou je slečna Ivy Gravely (velmi dobrá Mildred Natwick), stará panna. Společenská etiketa nepřipouští známky překvapení. Čistota věnečku je vykoupena chvějivým pocitem provinění, a přesto život i nadále přináší vzrušení z dosud nepoznaného. Z dalších rolí: poetizující snílek, vášnivý čtenář a místní lékař Dr. Greenbow (Dwight Marfield), laskavá a prostá provozovatelka vesnického koloniálu paní Wiggs (Mildred Dunnock), Jennifeřin bezelstně přímý synek Arnie Rogers (Jerry Mathers), akurátní místní zástupce šerifa a snaživý autoopravář Calvin Wiggs (Royal Dano), nadšený milionář a obdivovatel umění (Parker Fennelly), z neprošlapaných bot okouzlený tulák (Barry Macollum), či nebohý objekt jménem Harry Worp (Philip Treux). Potíže s Harrym je konverzační komedie. Opírá se o inteligentní kultivovanou mluvu a rozkošně kouzelnou ironii života. Velmi příjemné pobavení. (09.09.2009)

Moje potíže s Harrym jsou ty, že byl dost nudnej a příliš mě nezajímal přiběh, postupem stopáže čím dál méně. Zápletka je docela podprůměrná, a jediné, co tento film vytahuje nad průměr jsou jakštakš zajímavé postavy ( resp. vztahy a dialogy mezi nimi ) a hlavně, hlavně skvostná Vermontská příroda. To, kde se film odehrával, v jakém prostředí, to je jedno z nejkrásnějších, co jsem ve filmu kdy viděl. [6/10 březen 2010] (29.03.2010)