Que Dios nos perdone

Španělácké počiny jsou většinou dost dobré a ani Que dios nos perdone není výjimkou. Není to totiž vůbec učesané, záběry jsou neotřelé, postavy jsou... kuriózní a vraždy dost humusácké. Máme zde poměrně štědrou stopáž 126 minut, ale troufla bych si říct, že ani jeden záběr není zbytečný. Je to jeden z těch filmů, ze kterých vám není moc dobře po těle, ale o kterých víte, že jsou prostě jedinečné. (24.05.2017)

Značně nesympatičtí detektivové jsou na stopě sériového vraha, který si vybírá ke koitu postarší paničky z Madridu a Bilbaa. Divák pořádně neví, komu že má při tomto poklidném honu (spíše tedy čekané) nadržovat. Při finálním rozuzlení si divák uvědomí, že je mu ale úplně buřt, že film dopadl tak, jak dopadl. Španělský thriller se švédskou syrovostí. 62% (12.07.2017)

Na španělských filmech je fajn, že si dovolí věci, které by si Američani z mnoha různých důvodů nedovolili. Třeba udělat dvě hlavní postavy, které divákovi současně jsou i nejsou sympatické. Třeba Alfaro prostě JE agresivní magor. A ten druhý opravdu JE koktavý asociál. Oba by za určitých okolností mohli být snadno na druhé straně zákona. Nahodit do vyšetřování náhodu, ale přitom jí nedat v tom celém žádnou roli. Po dlouhé době to byl krimi film, který mě dokázal překvapovat a bavilo mne ho sledovat od začátku do konce. Pokud mám výhrady, pak jen drobné. Tohle je poctivých 4,5. (30.09.2022)

Španielom kriminálky idú skvele, ale predovšetkým tie mysterióznejšie (Telo, Contratiempo, La Cara Oculta atď.). Tu sa to nejako vlieklo a namiesto prípadu sa väčšina času orientovalo na dvoch divných vyšetrovateľov - koktavý Hoffman hovoriaci hispánčinou, ktorému pri podozrivom bez problémov vypadne pištoľ z ruky, a nejaký prestárnutý Vin Diesel čo nevie skľudniť hormón. Sympatie som veru nenašiel ani k jednému a finále nebolo také vybičované než by som čakal. (14.05.2020)

Poctivá drsná kriminálka, která sic pracuje s poněkud klišovitou dvojicí zcela rozdílných policajtů, kteří se vzájemně doplňují, ale vzhledem k osobním linkám obou hlavních hrdinů se dá tenhle drobný nešvar snadno přehlédnout. Má to tempo, nouze není ani o napětí a navrch se přidává zápletka se stařenkovým vrahem, která je místy nepříjemně naturalistická. Zadařilo se i herecky a jsem zcela přesvědčen, že de la Torre je nepřiznaným levobočkem Dustina Hoffmana. Ta podoba byla občas až neskutečná. K dokonalosti sice něco málo chybělo, ale i tak jsem hodně spokojený. 85% (21.05.2017)