Dnevnik mašinovođe
Train Driver's Diary
Denník rušňovodiča
Režie:
Miloš RadovičScénář:
Miloš RadovičKamera:
Dušan JoksimovičHrají:
Lazar Ristovski, Mirjana Karanovič, Mladen Nelevič, Jasna Đuričić, Nina Jankovič, Danica Ristovski, Tihomir Stanič, Bojan Žirovič, Bojan Dimitrijevic (více)Obsahy(1)
Ilija je stejně jako jeho otec i dědeček vlakový strojvůdce a pomalu se chystá do důchodu. Kromě šedesátky má na kontě i neslavný rekord co se počtu zabitých lidí týče. Během své kariéry totiž na kolejích přejel 28 osob. Vzrušení Ilijovi přivede do cesty samotný život v podobě desetiletého sirotka Sima, který se stane jeho adoptivním synem. Sima se po vzoru nevlastního otce a celé jeho mužské rodové linie chce stát samozřejmě také strojvůdcem. Přes veškeré Ilijovo rozmlouvání si chlapec cestu ke svému snu přece jen najde, ale nechce se smířit s realitou, že by byl vrahem. Kolegové strojvůdci mu říkají, že bez nehody nebude skutečným strojvedoucím a podle statistiky ji musí očekávat brzy, určitě již během prvního týdne. Sima ale jezdí již několik týdnů a zdá se, že nehody se mu vyhýbají. Tato skutečnost Simu neuvěřitelně deprimuje a psychicky mučí, tak musí vzít tuto bezvýchodnou situaci do rukou Ilija. (Mirius FD)
(více)Videa (2)
Recenze (110)
Srbové mají zvláštní smysl pro humor. Nutno dodat, že zároveň velmi povedený. Když jsem si před filmem četla obsah, říkala jsem si, že něčemu takovému se přece smát nebudu, to už je trochu moc. Zasmála jsem se od srdce a taky si libovala v té hrabalovské poetice, která si linula celým filmem. No a ta umíněnost starého dobrého Iliji byla dobře odkoukaná ze života. ()
Hned na začátek musím pochválit kolegu Pepince za neskutečně kvalitní komentář. Včetně ohlasu na herecko-vizuální, tedy zejména vizuální projev Niny Jankovič, pánové měli jsem si pro příští rok naplánopvat výletíček do Srbska, protože, jestli se tam nacházejí takový kočky jako je Nina, tak to je Srbsko hotovej dar z nebes. No k tomu hlavnímu, tedy pepincovi a Nině a už jsem vyjádřil a teď ještě k filmu. Měl jsem situaci ulehčenou, protože všechno kolem vlaků miluju, tedy až na ty výsery v podobě nekoenčných výuk, letos jsem snad nikdy nedojel do Budějek vlakem, zpožděný, nefunkční hajzly a zkurvený Francouze ve vlaku = nejodpornější národ Evropy. Tady se mě líbila ta lokotka a samozřejmě humor, značně neortodoxní, ale bydlení v depu ve vlaku je sen největší. Fackovačka koupajícího kretena v nějaký polobažině, odchod od maturity kvůli mávání, prostě luxusní černej železničná humor. ()
Čakal som viac čierneho humoru a nie iba zopár narážok, koho všetkého rušňovodič zrazil. Aby tomu dodali šťastný koniec, tak ešte aj tomu nešťastnému chlapcovi do deja doplnili priateľku, ako fakt, niektoré veci by sa takto nestali. Od balkánskej komédie som čakal bláznivú zábavu a nie nudu, no asi som len rozmaznaný staršími kusturicovými, a nielen jeho, filmami. ()
Měli jsme na základce spolužáka, který bydlel na vlakáči a byl z rodiny nádražáků. Smrděl jako drezína, ve výtvarce vždycky maloval vláčky, i když téma bylo třeba drátkování, a v autoškole prý jednou na přejezdu zahnul na koleje, aby byl dřív doma. Když navíc vyrůstám v zemi Českých drah, těžko můžu mít vlaky spojené s něčím jiným než s komedií. Tady se klidně mohlo víc tlačit na pilu, od hitu letošního Febia jsem možná čekal větší břichobol. Na druhou stranu, všechno vykompenzovala Nina Jankovičová. Ta když se objevila na scéně, musel jsem si držet jazyk, aby nešel oblizovat plátno. Čteš tenhle komentář a vypadáš jako ona v tomhle filmu? Prosim tě mi napiš... ()
Ze začátku to pro mě mělo velký půvab, jakmile se ale ten malý, roztomilý chlapec proměnil v toho nehezkého mladíka, jaksi mi to zhořklo. Ve fázi, kdy se pro kluka začala hledat oběť, se mi to přestalo líbit úplně. Moje ještě pořád poměrně solidní hodnocení odráží spíše to moje počáteční nadšení. Za samotný konec bych Deník strojvůdce hodnotil příkřeji. ()
Galerie (117)
Photo © Zillion Films
Reklama