Dětská hra

Málokdy uznávám kultovnost něčeho, ale Chucky je jedna z výjimek. Na začátku devadesátek jsme to hltali celá třída na konci školního roku, když už bylo vysvědčení napsané a bylo třeba nějak zaplnit čas. Takže třída dvanáctiletých děcek sedí před televizí s videem a kouká na horor s voodoo rituály a vraždící panenkou, to vše spolu s učitelkou, která koukala s námi. Dneska by z toho výchovní poradci dostali psotník, ale tenkrát to byl nejlepší zážitek ze školy. Tohle musíte zažít sami, abyste pochopili, proč navzdory všem objektivním výhradám vůči filmu nemůžu dát nižší hodnocení. (27.02.2024)

Samozřejmě, je to klasika, kterou asi každý člověk zná. No možná někdo nezná název, ale určitě zná jednu postavu - Chuckyho. Pro mě je ale tenhle snímek spíš jen takovým mírně nadprůměrným béčkem, které je snadno předvídatelné a skoro vůbec děsivé. Měli to koncipovat jako hororovou komedii už od začátku. Chucky je sympatická hračička, ale nevzbudil ve mně takový zájem, jaký jsem čekal. Jeden z mála filmů, u kterých se docela těším na remake. (30.08.2011)

Klasické americké horory z osemdesiatych rokov majú svoje čaro a Chucky nie je výnimkou. V niektorých častiach filmu ide celkom mráz po chrbte, niekedy je to klasický film a v niektorých častiach je až komický. Na taký nápad sa to mohlo ešte o niečo dotiahnuť do lepšieho konca, ale nebol to zase úplný prúser. Čisto natočené, starostlivo budujúce napätie a privádzajúce na scénu originálneho a cool zabijaka, napriek tomu len ľahký priemer. Zaujímavé scény sú, koniec je ale zbytočne naťahovaný. Scenáristi, ktorí plodia nelogicky sa správajúce postavy a tiež zápletky. Detská hra má originálny znepokojujúci príbeh, veď čo je desivejšie než zlo v podobe dieťaťa a naviac ešte plastového, ďalej veľmi dobré výkony hercov, ktorí nemusia odriekať zbytočne dlhé a prázdne dialógy. Také je moje zhrnutie na túto už všetkými známku hororovú klasiku. (30.09.2019)

Batteries not included, but killing tendencies YEAH! Kdo by neznal toho rezavého rošťáka se sklony k sadismu, sprosté mluvě a zabíjení. V první polovině Holland dovedně stupňuje napětí, především v momentech, kdy se očekává, že Chucky rozšíří repertoár vět a pohybů nad rámec sériové hračky, zbytek je však prošpikován lapsusy v návaznosti a zřídnutím thrillerové atmosféry. Kontroverzi ohledně podněcování násilí na dětech neberu - vždyť Chucky byl nejvíc nebezpečný, když hořel a unikaly z něj toxické zplodiny čínského PVC.. Naopak oceňuji, že se autoři nebáli udělat z hračky, dětského to ostrůvku fixace a bezpečí, děsivé monstrum a zároveň nenápadně naznačili dospělým, že by měli více věřit tomu, co říkají jejich děti. Byť ty americké nechodí spát v pyžamu, do školky chodí bez doprovodu a čurají déle než prostatik. „Hi, I'm Chucky, and I'm your friend till the end..“ (25.07.2012)

Osmdesátky byly schopné udělat vraha z kohokoliv a čehokoliv, aniž by příliš nad čímkoliv dumaly (vrah se po černomagickém rituálu převtěluje do kusu plastiku... oh fuck). Série Dětské hry pořád drží rekord v počtu lidí, kteří nejsou schopní odhodit nebo rozkopat půlmetrového zabijáka a raději se nechají na sto způsobů upíchat nožem, udusit fólií či umlátit pravítkem. Do toho něco voodoo a charakteristická panenka Chucky, která mě v dětství děsila k smrti. No jo, nostalgie. (02.01.2014)