Strašidla

Jedna hvězdička za zatím neokoukanou Saru. Naopak to, co předvedla Tereza Kostková, tomu se říká totální neherectví, Prkenná podlaha je proti ní modurit. Celé je to strašidelně strojené, ne jenom Trošku. Dobrých nápadů je tu jako obvykle hodně, ale těch špatných ještě víc. Rááááádio Impuls! Bronislava neznám, a i když mi celou dobu trošku připomínal Poláška, jeho hejkal by se skousnout dal. Pak si ale vždycky vzpomenu na Kostkovou (a chudáka Dvořáka, takhle debilní roli si asi nezasloužil, i když byl v té celé bídě až docela miloučkej) a házel bych kamením. (26.11.2016)

„Běžte se na novou pohádku Strašidla podívat. Je to báječné pohlazení, budete nadšení jako já,“ řekla Lucinka Bílá a už zapomněla dodat, že jde o pohlazení... ocelovou trubkou... po hlavě. O STRAŠIDLECH panuje názor, že jsou nejlepším Troškovým filmem za víc než dekádu, což je ovšem stále hodnocení z kategorie "lepší být umlácen velkými gumovými robertky než ocelovou trubkou". Právě to, že STRAŠIDLA nejsou z hlediska stylu až tak diletantská jako dvě výrazné Troškovy trilogie, je na nich nejhrůznější. Zastírají tím zdegenerovanost všeho ostatního. Nechám stranou, že sloučení dvou tradic české kinematografie (normalizační vorlíčkovsko-macourkovské pohádky jakožto únik a taky trochu úlitba režimu a devadesátkové privatizační komedie s prvky komunální satiry) je nesmyslné už v samotném základu, potažmo při nejlepším těžce zpozdilé._____ Hlavním problémem není nesmyslné skloubení dvou poetik či rezignování na zcela základní pravidla vyprávění (utnutí v polovině závěrečného aktu, wau, žádný konflikt, týjo) a výstavby děl, ale amorálnost celku, vydávaná právě za to pohlazení. Přitom šťastný konec (spoilery, ofkóz) pro řadu ústředních postav spočívá v tom, že (a) vodník se dá dohromady s ženou, jejíhož manžela utopil (a ona o tom ví a je s tím za ok); (b) čarodějnice se vrátí ke svému manželovi hejkalovi, kterého opustila kvůli milenci, přičemž manžel žije dál v omylu o ženině návštěvě vzdálené příbuzné; (c) potomkovi čarodějnice a hejkala a jeho kamarádovi-sígrovi jsou prominuty tresty a hrozící vyloučení, když řediteli seženou lektvar na zapůsobení na jednu z učitelek; (d) víla se dá dohromady s úředníkem, ale odmítá potrestání režiséra divadelní hry, který se jí snažil znásilnit, protože chce dál hrát v divadle; (e) znásilnění (!) babičky je ponecháno nevyřešené, pouze policista, který odmítl ono znásilnění řešit a tzv. mamá se vysmál, zůstává přeměněn na kocoura a držen v zajetí babičkou._____ Na druhou stranu je to svět, ve kterém lidé i strašidla neposlouchají nic jiného než rádio Impuls a informace získávají z Parlamentních listů, děti nejí nic jiného než Pribináčka a nikdo nečte nic jiného než Sedmičku apod. plátky. Vlastně si umím představit, že v takovém světě a pro lidi s daným mentálním obzorem začínající Parlamentními listy a končící Sedmičkou je tohle přijatelné pohlazení, protože předsudky je třeba potvrzovat._____ Něco pozitivního: STRAŠIDLA nejsou až takový estetický a morální teror jako divácky úspěšnější ŘACHANDA. (07.09.2016)

Troška se rozhodl natočit něco mezi Kameňákem a pohádkou. Takovou českou verzi Addamsovy rodiny, čímž se (díkybohu) netají a dokonce na ni hned ze začátku přímo odkazuje (prý ti příbuzní, co se odstěhovali do Ameriky). Jinak jde bohužel o klasickou troškovinu: Nemá to pořádný příběh, hloubku, skáče to od jedné postavy k druhé a k mému ne moc příjemnému překvapení má tendence občas zapojit i nějaké ty kaměňákovské oplzlosti. Chápu, je to mířené i na dospělé, ale film výhradně pro děti se dá natočit dobře i bez zbytečností navíc. Na jednu stranu si nemyslím, že to je až takový hrozný odpad, jak líčí zdejší hodnocení. Na druhou... Ano, je to blbost, s dobrými pohádkami z dob minulých se to rovnat nemůže. (19.12.2021)

Mám podezření, že většina uživatelů, kteří dali tomuto filmu odpad, film ani neviděli, a z principu, že ho natočil Trošku, tomu prostě flákli odpad (asi aby byli IN, nebo nevím proč). Nechci se Trošky zastávat, ale myslím si, že si tímhle film částečně napravil reputaci, a rozhodně se mi to líbilo více než jeho předchozí uječené pohádky Princezny ze mlejna nebo Z pekla štěstí. A každopádně je to o několik tříd lepší než příšernost Řachanda. Režie i scénář funguje (narozdíl od např. Babovřesek 3, kde obě funkce totálně selhali), obsazení, až na vyjímky (Kostková), je na úrovni a dokonce ve dvou případech (Dvořák, Polívka) je i vynikající, je tam i několik nenásilně vtipných scén a někde jsem se dočetl výčet nelogických jednání - no proboha, vždyť to je pohádka, a ne na oscara nominovaný film, ve které jiné, a to i klasické pohádce, najdeme nějaké logické jednání, hlavně když hlavními hrdiny jsou pohádkové bytosti?!? Například u mnohokrát zmiňované a příbuzné klasické Dívky na koštěti bylo více nelogického jednání než zde, a na rozdíl od mnohokrát viděné Dívky na koštěti, kterou už asi dalších 50 let vidět nemusím, tak na Strašidla se při některé repríze o vánočních svátkách rád podívám. (25.12.2016)

Troška se snažil přiblížit Vorlíčkovi, ale jelikož se nedokázal oprostit od svých klasických neduhů (kýčovitá malebnost, primitivní humor, některé dějové linky vzešlé patrně z chorého mozku), byla ta snaha od počátku stejně marná, jako čekat, že Kostková bude míchat lektvary nahoře bez. Adámek Family si ovšem nezaslouží hlubokou nenávist, postačí prostý nezájem a uživateli plnyhrnek bych chtěl vzkázat, že i pekař si může přečíst Vergilia v originále.. (18.12.2017)