Reklama

Reklama

Zahradnictví: Nápadník

  • Česko Zahradnictví: Velké manévry (více)
Trailer

Obsahy(1)

Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Nápadník se odehrává na konci 50. let a vypráví o rodinných vztazích poznamenaných válkou a komunistickým převratem. S tragikomickým nadhledem vykresluje generační střet mezi předválečnou a poválečnou generací. Nápadník je romantickou komedií o představách rodičů, jak by mělo vypadat štěstí jejich dětí. (Cinemart)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (130)

Pierre 

všechny recenze uživatele

Snaha Jarchovského+Hřebejka o velkolepý prequel k Pelíškum v podobě kritikou nepříliš dobře přijaté trilogie Zahradnictví se už zda po pěti letech pomalu zapomenuta... Já si vzpomínám, že se mi velmi líbil první díl (nemám ale úplně zatím  odvahu podívat se po letech znovu), pak mě zklamal druhý a ten třetí to završil... vzhledem k nadšenosti z prvního jsem své dojmy celé rozebral v komentáři, který byl asi nejdelší, co jsem kdy napsal a film jsem v něm dost sepsul (:D). Zpětně, mi to je trochu líto. Musím  říct, že zpětné vzpomínám na tento díl nejraději a s chutí jsem si ho tento měsíc podruhé  zopakoval, i když od letního románku brzy přejdeme k  melancholičtějšímu pojetí  s temnými barvení, které sedí spíše k podzimu, kdy byl film ve skutečnosti premiérově uveden Jako bych už tak neměl celkem slabost pro tyhlety české filmařské návraty do dějin 20.let. U Jana Palacha jsem rovněž letos změnil názor, ale ten alespoň  dostal cenu českých filmových kritiků, zatímco Zahradnictví bylo jako celek spíše zatracovano. Tak já tady (stejně jako kdysi u prvního dílů) půjdu proti davu a řeknu, že se mi to líbí a stejně jako u Palacha bych změnu hodnocení na čtyři hvězdy považoval spíše jen za konečně upřímné hodnocení, se zpožděním.  Zajímavá atmosféra doznívajícíh 50.let,  nostalgický  prvorepublikový odkaz v podobě krásného noblesního bálu, písniček Ježka...a mně tento film (stejně jako Jan Palach) dává i k nostalgii k době premiéry., kdy by navíc symbolický uveden před 17.listopadem. To je symbolické načasování! Ten scénář sice  není úplně dotažený, asi už třeba  nikdo nikdy nepochopí, co měl znamenat závěrečný Pilulín (:D). přesto jsem si kdysi našel svoje kouzlo v prvním díle a docenil jsem i tento třetí. Asi byla hlavně chyba debilní propagace tvrdit, že nás  zde čeká už vyloženě Pelíškovská komedie. Navíc kdybych měl měl brát Zahradnictví jako nedej bože jakousi čtyřku Pelíšků (:D), tak se samozřejmě z poetického cholerika Jindřicha udělal zamindrákovaný otec psychopat, který sice svůj skrytý charakter občas ukáže (třeba když nezavrhne přítele udavače), ale vlastní dceru a rodinnu nesmířlivě terorizuje takovým způsobem, že to je spíš odpudivé než vtipné...a od úvodního peskování to přejde až k drsné výměně názorů v rodinné (Já už lituju.  Lituju, že ses k nám vrátil.)   Pokud  Jarchovský s Hřebejskem zamýšleli Nápadníkovského Jindřicha jako humornou postavu, tak se s nimi vtom po většinu filmu spíše rozchazím. Těžko říct, jestli ,,Jindřich kreatura´´ vychází už ze scénáře nebo je to práce  Martina Fingera, který se pravda ve své postavě celkem vyžívá.  Celkově to  komedie moc není, ale to už po těch pěti letech hold víme.  Ale úvod s jízdou na kole je ještě takový poetický bezstarostný, fakt moc hezky a těch pár vtipných odlehčeních (byť hodně ponecháno z předchozích dílů - strejda zahradník, drbna Marčí v geniálním podání Sabiny Remundové.) se i v pruběhu určitě najde (novinkou jsou vtipné komentáře bratrance Charlieho) je a nejsou na škodu v tomto příběhu,  kde se na pozadí pochmurné doby odehrává i příběh obyčejné mladičké lásky, ale hlavně střetu dvou generací a právě ten můj jistý  odpor k chování Jindřicha (a podobných Jindřichů i dnes, i když se sám jmenuju JIndra) zatrpklosti a zklamání v dějinách v porovnání s rozvernější mladší generací zde tvoří kontflikt, který je pro mě nosný.  Ano, jako odlehčeněji podané rodinné-vztahové drama o mezigeneračním  střetu mně Nápadník baví.  V celé sérii je navíc mimořádně skvělá melancholická hudba. A Anna Fialová má zase  mimořádně roztomilý hlas. Takže smůla, tentokrát se k oblíbenému hejtovani Hřebejka určitě nepřidám. () (méně) (více)

Brtniik 

všechny recenze uživatele

Mě se to docela líbilo! Trochu mne dojalo kolo s předním nosičem na dívku. Pochybuji, že maník by byl s to spáchat (či alespoň zprodukovat) něco podobného, ale co když takové přibližovadlo užívali poslíčci či řemeslníci. Každopádně vézt tak hmotný (byť luzný) předmět na předním kole, je docela nebezpečné až šílené. Za další, nejsem si jist, že tehdy existovaly pneumatiky takových rozměrů, jako ty použité co plavací kruh pro momentálně raněnou dívku. Tatínek byl fakt odpudivý! Viděl jsem v něm pana Kodeta. Nepřehnali to tvůrci s prostořekostí mladší sestry? Tehdy by něco takového bylo na polepšovnu, přinejmenším na hodně krátký řetěz... Jinak myslím nadstandard. ()

Reklama

major.warren 

všechny recenze uživatele

Nejlepší část Hřebejkovy trilogie. Nebylo to přeplácané a na rozdíl od prvních dvou dílů trilogie se film nejvíce podobal původním Pelíškům. Petr Jarchovský napsal k celé trilogii skvělý scénář a cením si toho, že čerpal z historie vlastní rodiny. Chci jen podotknout, že v celé trilogii byly nějaké scénáristické chyby související s původními Pelíšky. Za prvé, rodina Jindřicha se v Pelíšcích jmenovala Krausova a ne Rohnovi a mrzí mě, že na konci filmu nebyli napsány osudy jednotlivých postav. Ale na druhou stranu jde o volné pokračování, tedy předcházející Pelíškům, takže to vlastně nejsou ani chyby. Líbí se mi, že trilogie byla věnována Petru Šabachovi, bez něhož by žádné Pelíšky nevznikly. Teď už k Nápadníkovi. Na rozdíl od předchozích dvou filmů nebyl tak temný a už tam byli vidět Pelíškovské rysy. Herci skvělí. Anička Fialová byla vynikající. Ivan Lupták také nezklamal. Aňa Geislerová mě tak nějak v této trilogii nezaujala. Martin Finger se velmi snažil zahrát a ponořit se do role Jindřicha jak nejlépe uměl, a myslím, že se mu to povedlo, ale Kodet je Kodet. Nebyl tam ten charakter. Duo Melíšková/Míčová opět vynikající. Dodali tomu humor a skvělé hlášky. Stejně tak Filip Březina jako Karlík neboli Charles, představitelka malé Jindřišky i Lenka Krobotová s Davidem Novotným. Humor, ale opět nejvíce vystihla teta Mařčí v podání Sabiny Remundové. Ostatní herci také dobří. Některé scény byli ze začátku velmi zdlouhavé, ale potom se to postupně rozjelo a nabylo to spád. Kamera krásná a doufám, že na lvech bude oceněna. Hudba Petra Ostrouchova jak bys met. Tak pěknou hudbu jsem v českém filmu už dlouho neslyšel, ale to jsem říkal už v komentářích na první dva filmy. Kostýmy, masky a výprava krásné. Škoda jen, že jsme se nedozvěděli více o osudech hlavních hrdinů, ale třeba by některé byly velmi smutné. Tím myslím hlavně Danielu, která v Pelíšcích vůbec nebyla. Letos budou lvi velmi zajímavé. Trilogie, Bába a Svěrák. Kdo asi vyhraje? Nejlepší scény jsou první scéna, scéna s návštěvou veteránů, na tanečním bále a finální scéna s lustrem. A také všechny scény s Mařčí. ()

silentname 

všechny recenze uživatele

Posledný diel série "Zahradníctvi: Nápadník" je jednoznačne najvtipnejšou časťou z tejto trilógie. Sú tam dobré momentky, zasmial som sa skutočne asi najviac, ale súčasne čo tento film pre mňa asi najviac brzdí je fakt, že v rámci príbehu to na mňa neurobilo moc dojem. Pôsobí to veľmi klasicky, všedne a neprináša to nič reálne nové. Vieme kam to bude smerovať, vieme čo sa udeje a je to staré. Ku kreditu tohto filmu dokázal zboriť pár klišé, ktoré sa udiali počas minulých filmov a myslím tým aj jeho kultové pokračovanie. Nikto v tomto filme nezomrie, neskončí sa smutne a mám pocit, že sa snaží byť viac niečím samostatným. Myslím si, že človek si to môže pozrieť samostatne a môže sa v tom celkom orientovať. Musím ale priznať, že Jindřich je v tejto časti asi absolútne najviac nestráviteľný. Jeho monológy sú otrasné, jeho myšlienky ma neberú a niektoré scénky sú tu tak nasilu, že som si ich vôbec nevedel užiť. Som rád, že som film videl, no nemyslím si, že by som sa k nemu vrátil. Osobne si naozaj myslím, že najlepším dielom bol práve nedávno hodnotený "Dezertér". Tam som sa dokázal asi najviac zaujímať o osudy týchto hrdinov. Plus si stále hovorím, že mojou najobľúbenejšou postavou bol doktor Jiří Erben, ktorého hral Ondřej Sokol. V tomto filme nie je nič, čo by ma vyslovene štvalo (až na tie klišé), ale nie je to ani film, ktorý by som dokázal výrazne doporučiť. Najlepšie momentky si vychytá Jindřiška, je tu skvelá scénka s telefonátom a zase bude mať veľkú rolu aj Mariin luster po maminke. A humor je naozaj dobrý. Ostatné akosi pre mňa okey, no nič také, čo by som mohol výrazne odporúčať. Ak ste zvedaví, čeknite si film, no nemyslím si, že je to veľká sláva. Hodnotenie: C+ ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Hřebejk a Jarchovský završili svůj epický fail s neutuchající nekompetencí, nicméně to skoro mělo zápletku, takže hurá. Přesto nepochopitelné volby zůstaly nepochopitelnými, nic do ničeho nezapadlo a pořád není jasné, proč se to jmenuje Zahradnictví. Ale trojka každopádně není mimozemská sranda, jen obyčejně špatný film. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (5)

  • Anna Fialová (studentka Danuška) při rozhovoru se svou matkou Vilmou Rohnovou (Anna Geislerová) řekne, že její otec, invalidní důchodce Jindřich (Martin Finger), jednou řekl o jednom vztahu: „Dávám vašemu vztahu měsíc, maximálně dva.“ Později sám Jindřich řekne: „Bolševik sice ještě kope, ale už mu dochází dech. Dávám mu dva roky, maximálně tři.“ Jedná se o parafráze na Pelíšky (1999), kde otec Kraus (Jiří Kodet) říká: „My s bráchou dáváme bolševikovi rok, maximálně dva.“ (noelcoward73)
  • Snímek se odehrává na konci padesátých let, ale příslušníci státní bezpečnosti hlídkující před domem Jindřicha Rohna (Martin Finger) sedí v automobilu Škoda Octavia v provedení vyráběném až od roku 1961. Stejně tak poznávací značka AC-01-46 se v padesátých letech vyskytovat nemohla. (Martin_L)

Reklama

Reklama