Moonlight

Černošské oscarové extempóre na objednávku. Snaha o malý velký film, který se pokouší vyobrazovat tíživou atmosféru vyjmečného jedince na hraně standartní společnosti a jeho začlenění se do běžného života i přes svůj gay "handicap". Ne že by snad vyprávění bylo neosobní a kamerové twisty nepůsobivé, ale jako gay tématika byl Brokeback Mountain o třídu lepší. Jako příběh dětství a dospívání ve tmavé komunitě dobré, ale těch opravdu rezonujících scén je tam jako šafránu a klišé poměrně dost, především co se načrtnutí vedlejších postav týče (zlá matka, problémy se spolužáky). Palec nahoru především za solidní herecké výkony a zajímavě rozvržené příběhové etapy, kde se paradoxně nejklíčovější události dějí mimo diváka. Existují však tématicky podobné filmy, které jsou pocitově daleko plnější a vztahově promakanější. (08.04.2017)

Z černošských na Oscara nominovaných filmů asi ten nejlepší, ale stejně si nejsem úplně jistý, jestli je nominace na nejlepší film zasloužená. Poslední třetina filmu je vysloveně nepovedená a nudná, kdyby se rozpracovaly první dvě třetiny, mohlo z toho být trýznivé drama zaměřené na dvě menšiny a jeden patologický jev ve společnosti. Janelle Monae jsem dnes již podruhé nepoznal, ale za to vyzdvihuji výkon Naomie Harris, ten je jediný ryze oscarový, protože naše Moneypenny hraje jako o život. (26.02.2017)

První třetina je 10/10 subtilní coming-of-age alegorie kterou si fenomenální Mahershala Ali zcela právoplatně krade pro sebe. Zbylé dvě třetiny jsou "JEN" introspektivní sugestivní sondou o sebepoznání jednoho černošského mladíka, který pochybuje o své sexualitě. Což je škoda, poněvadž Berry Jenkins měl jedinečný potenciál na to, aby natočil nejen ambiciózní nezávislé/artové drama, ale rovnou pomyslný vrchol queer cinema. Formální stránka je mimochodem úchvatná - ještě nikdy jsem neměl tu čest vidět tak pečlivě nasnímané spirálovité kamerové krasojízdy, no a vizuál saturovaný do azurových barev je naprosto pohlcující.... [#A24RULES!] (06.06.2020)

Letos ty Oscarovky vidím černě! Tady cítím povinnost dodat, že netrpím tím druhem xenofobie, kterému se říká rasismus, naopak, přismahnutí lidé mi nevadí a když mi zrovna třeba natírají plot nebo staví pyramidu, nevadí mi dokonce vůbec, ale ty přehnané útoky na zlatého plešouna plné hloubek, citů, nadějí, poselství, štěňátek a ufňukaných negrů mě prostě neskutečně iritují. Musím také reagovat na část komentáře jednoho ze svých předřečníků, který tvrdí, že pokud by tento film natočil bílý režisér s bílými herci, neštěkl by po něm ani pes. To je sice fakticky pravda, ale v tomto případě to nelze považovat za relevantní argument. Kdyby v jiných filmech sbírali bavlnu modroocí blondýni, co vypadají jak dělníci vápenky a Pearl Harbor by napadla četa indiánů, taky by to asi úplně nefungovalo. Do určitého kontextu je zkrátka nezbytné zasadit určitou rasu. Jak říkává můj přičmoudlý kamarád: „To jsem tenkrát v baru sbalil jednu nadrženou Češku, která mě vzala k sobě dom. Po vášnivý předehře se nahá položila na postel a říká: ‚ukaž mi, že to, co se o vás černejch říká, je pravda‘. Tak jsem jí ukradl kabelku a zdrhl.“ (02.02.2017)

Ty Oscaři opravdu rok od roku klesají, když tam najdu aspoň jeden film, který se mi líbí, tak je to pomalu zázrak. Ale toto? i) Malý otloukánek - než se stihnete vzpamatovat a pobrat kdo je kdo, tak se film plynule přehoupne do ii) Velký otloukánek a vzhledem k časovému skoku tápete v tom, co se stalo, vysvětlení ale nehledejte. Film tedy nějakou nezáživnou chvilku pokračuje a pak se stejně rychle přehoupne do iii) Ranař. A ani tehdy nemá cenu hledat v tom nějaké smysl. Posune se to o spoustu let dopředu a nikdo vám nepodá vysvětlení co se stalo, jak se to stalo, prostě nic. V podstatě to nejzajímavější přeskočí a zbude z toho nudná vata, která by nikoho nezajímala, kdyby byla natočena s jinými herci. Jenže takhle je to najednou film hodný ocenění, i přesto, že se tam vůbec nic nestane. 2* (07.02.2017)