Režie:
Barry JenkinsScénář:
Barry JenkinsKamera:
James LaxtonHudba:
Nicholas BritellHrají:
Ashton Sanders, Mahershala Ali, Naomie Harris, Janelle Monáe, André Holland, Jharrel Jerome, Trevante Rhodes, Edson Jean, Jaden Piner, Alex R. Hibbert (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Nadčasový příběh dospívání a hledání sebe sama je zasazený do drsných kulis okrajových čtvrtí Miami. Mladý Chiron bojuje o svoje místo v prostředí, ve kterém často rozhoduje právo silnějšího, zatímco jeho vnitřní svět se plní láskou, bolestí i touhou. Moonlight zachycuje univerzální témata přátelství a sexuální identity ve třech různých životních etapách od dětství až po dospělost. Je zároveň portrétem mladého člověka, současných amerických předměstí i nepostřehnutelných sil, které formují lidské životy. (Aerofilms)
(více)Videa (10)
Recenze (346)
Dvojsečný film. Skoro každá věc, která je na něm pozoruhodná, má i svojí odvrácenou stranu. Krom hereckých výkonů, které jsou vůbec to nejsilnější, co Moonlight nabízí. Rozdělení do tří částí a spoléhání na výpustky vychází střídavě, někde tak vznikne působivé napětí mezi nedořečenou příčinou a následkem, jinde film působí trochu rozpadle, děravě. Laxtonova kamera, která dovede vykouzlit omamnou vířivou trajektorii, někdy sklouzává k manýristickým konvenčním detailům. Hudební dramaturgie občas vysušuje, někdy ale skvěle souzní s tím, co není přímo řečeno (scéna v restauraci ve třetí části). Je to problematický emancipační film na obou rovinách – vytváří hlavní postavu, která je spíš přibližná než strhující. A vypovídá o identitách minority bez toho, aby je odvozovala od jejího vztahu k utlačující většině (jako 12 let v řetězech) nebo aby z tohoto vztahu vůbec dělala nosné téma. Spíš než radikálním sociálním obrazem je tak Moonlight lyrickým portrétem osobnostních proměn – a právě tady má značné limity. Zážitek z něj je tak velmi inspirativní a neuspokojivý... Respekt smíšený s pochybami. ()
Past na Oscary? Asi ano. Jenže taky precizně natočené drama s chytře vystavěným příběhem, který se odehrává ve třech časových osách a řadu významných momentů úmyslně nezobrazuje. Trojice Alex Hibbert, Ashton Sanders a Trevante Rhodes dokázala nesmělost, nejistotu a nemluvnost vystihnout tak přesvědčivě, že jsem v nich Chirona viděla bez ohledu na měnící se podíl svalové hmoty, a James Laxton by si za kameru a umění najít krásné modro-fialové tóny na černošské kůži nějakou tu cenu jistojistě zasloužil. Můj jediný problém s Moonlight tedy nakonec spočívá v posledním aktu, od kterého jsem po zvratu ze středoškolské fáze přece jen čekala něco víc. Snad jasnější odpovědi na otázky z předchozích částí, snad větší náhled do Chironova života, snad výraznější katarzi. ()
Slza pomalu stéká po tmavé tváři, brzy ji bude následovat další a divák se ptá sám sebe, kolik výrazně lepších sociálně laděných dramat už viděl? Hodně. Hloubku to nemělo, emoce chyběly úplně. Tři fáze mladého života. Dětství, dospívání, dospělost. Zamlklý chlapec Chiron ve třech poloprohraných dějstvích. A v každém se poměrně mdle pohybujeme, nedokážeme se s mladíkem ztotožnit, jeho trable spíš kloužou po povrchu, než aby razantněji zasáhly. Mateřskou láskou nenaplněný hoch (Naomie Harris asi jako jediná herecky zaujala, i tak tahle linie není nijak dramaticky zajímavá) a celý tým okolo tak útočí na zlatého plešouna všemi prostředky a já jim to vůbec nezbaštil. Neříkám, že je to nějak uměle přikrášlené, jenže ono to je tak nějak nijaké. Na mě jednoduše pasivní a nefunkční. ()
V mesačnom svetle sú všetci čierni chlapci modrí. Moonlight je príbehom jedného z nich, ktorý nemal na ružiach ustlané, ktorý bol citlivým dieťaťom a stal sa z neho "drsňák" ... pritom vo vnútri zostal tým citlivým dieťaťom. Film ma pozvoľné tempo, nedejú sa tam žiadne veľké zvraty, ale to komorné spracovanie spolu s hudbou a výbornými predstaviteľmi Chirona a Blacka sa mi páčilo. ()
(1001) 20.8.2017: Během počátečních pár minut jsem byla šťastná jako blecha a věřila, že opravdu bude následovat nejlepší film roku. Velký muž přichází zkontrolovat svého podřízeného. Vymění si pár zdánlivě přátelských slov. Tušíme za nimi komplexní podtext a jasnou hierarchii. Muž pokrytý vředy a boláky se na nich dožaduje milosti a je zároveň uboze zoufalý a závisle apatický. Cestu jim přeběhne malý chlapec, kterého bezeslovně pronásledují šikanizéři a hazejí po něm kamení. Chlapec se schová ve vybydleném domě, je tam sám, ve tmě, slyší jenom rány a dunění. Dvě silné ruce vytrhnou desku zabedňující okno. Velký muž přišel vytáhnout chlapce na vzduch a do světla. Dynamika této úvodní sekvence je tak strhující a svůdná, až to bolí. A to také proto, že se jí (až na pár kraťoučkých chvílí) už nic jiného ve filmu ani nepřiblíží, natož abych se dočkala ještě gradace. Místo silného příběhu přichází obvyklé potíže filmů s pasivním protagonistou, rozmělněné navíc mezi tři herecké představitele. Jedinou konstantou v pravém slova smyslu je Naomie Harris a ta dostává tak málo času a je tak izolovaná od hrdinova života, že vůbec nemá prostor rozhodit svá kouzla. A můj osobní problém je, že když už jsem si jakžtakž zvykla na pomalé rozhoupávání k bolestivým pointám prvního a druhého aktu a přijala ten postup jako normu, tak přišel akt třetí, který byl úplně jiný a já ho nepochopila až do té míry, že nijak neovlivnil můj zážitek z filmu. Musím se jít znovu podívat na Štastni spolu. --- 2. 9. 2022: Na Štastni spolu ještě nedošlo, ale zato jsem se znovu podívala na Moonlight, ovlivněná zejména tím, jak na Cinefixu pořád dělají videa o tom, jak je to skvělý a citlivý film. A musím říci, že tentokrát byla moje nálada poetice filmu příznivěji nakloněna. S výtkami, které jsem popsala v minulosti, pořád více méně souhlasím, nicméně jsem vedle teorizování, co bych všechno sama udělala jinak, také (konečně) ocenila to, co film doopravdy nabízí, včetně třetího aktu. Pořád bych nejraději odstranila ten předposlední záběr a nechala to víc otevřené, ale to, co mu předcházelo, jsem si pěkně procítila, a dokonce jsem se rozplakala dojetím u scény přípravy jídla a očekávání a předznamenávání, které vzbuzuje a naznačuje. Taky jsem se posunula od toho, abych protagonistu popsala jenom jako pasivního, dnes bych použila slova jako traumatizovaný a k smrti vyděšený dávat najevo své opravdové city. ()
Galerie (51)
Photo © A24
![Moonlight - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/161/960/161960470_fe1fae.jpg)
Zajímavosti (13)
- Scéna, ve které učí Juan malého Chirona plavat, je autentická. Mahershal Ali opravdu učil Alexe R. Hibberta plavat. Až do této scény Hibbert plavat neuměl. (monaMis)
- Filmovanie snímky začalo v októbri 2015 na viacerých miestach na juhu Floridy a trvalo celkovo 25 dní. (MikaelSVK)
- Scenárista Tarell Alvin McCraney, který napsal základ scénáře pro film, i režisér Barry Jenkins vyrůstali v Liberty City, Miami, kde je taktéž zasazen děj filmu. (griph)
Reklama