Godzilla

Takřka sedmdesát let stará, a stále neskutečně fascinující japonská vykopávka. Ačkoliv screentime pro Godzillu je pouhých 8 minut (což utváří pomyslnou temnou siluetu zápletky), jedná se o nezaměnitelný fragment japonský kinematografie a pravoslavného tatíčka subžánru tzv. kaiju filmů, který si díky své megalomanské fetišizaci destrukce zaslouží svůj status kultu.... #leguándomikrovlnkynepatří (22.04.2021)

Na svou dobu celkem dobře udělané, i když v dnešní době je v hodně scénách úplně jasně vidět, jak byly udělané a díky tomu prapůvodní Godzilla dost zestárla. To se ale dá čekat a když na to člověk přistoupí, je z toho slušně natočený a celkem dobře napsaný horor, který je celkem zdatným zástupcem svého subžánru a na rozdíl od drtivé většiny filmů, do kterých postupně zmutoval, je tohle aspoň trochu inteligentně vedené. Některé scény jsou i docela atmosférické, jen už to prostě zestárlo natolik, že z toho nedokážu mít silnější dojem ani s přihlédnutím ke všem historickým významům s tím spojených. Ale silné tři tomu dám, protože to Honda ukočíroval opravdu celkem obstojně. 3* (02.04.2022)

Vizuálně a trikově ne sice tak dokonalé jako bezkonkurenční King Kong (1933), ovšem svojí myšlekou a hloubkou neuvěřitelné dílo. První Godzilla podle mne vůbec není komerční záležitostí o monstru, ale kritikou zbrojení, válečných hrůz bombardování Japonska za II. sv. války, strachu z dalších válek atd. Godzilla je zde archetypem "války", "zla", "temnoty" ... Neuporazitelné, neuchopitelné a zejména stále přítomné cosi, hrozba, se kterou se Japonsko do dnes obtížně vyrovnává. Podle mne jde o bezprostřední kritiku válčení a zbrojení ve všech jeho ohledech. Výborné herecké výkony, výborný závěr a akt sebeobětování. Výborné všechno ... To že se na tento kult nabalily desítky dalších komerčních "monster movies" je už věc druhá a podle mne s nimi tento první díl nemá vůbec nic společného ... (15.03.2009)

Se specificky japonskou podobou monster horroru nemám žádné zkušenosti a zatím ani příliš neplánuji v této linii pokračovat, ale jeho základní kámen v podobě Hondovy Godzilly mě v jistých ohledech i dokázal překvapit. Přestože v jiných ohledech zase neskutečně zestárl, v nejedné scéně včetně některých útoků Godzilly jsem tu postrádal údernější atmosféru a romantická linka ke mně až na samotný závěr nepronikla, naštěstí jsem se dočkal dostatečného množství kladů na to, abych alespoň ty 3 hvězdičky mohl dát. Především je to po dějové stránce velmi slušně vedené, tvůrci se nebáli propojit papírově brakový příběh se seriózní sci-fi, v rámci níž se problém nadpřirozeného monstra stává vědecky řešeným tématem a dokonce vyústí do morálního dilematu v souvislosti s potenciálním zneužitím jaderných zbraní při útoků na Godzillu! Též mě potěšilo mě, že zde hraje Takaši Šimura známý mj. z Kurosawových filmů, ačkoliv rozsahově jde o roli ryze vedlejší. Posledních 15 minut na lodi mě tu docela uchvátilo, zcela nejvíc během výborně natočených podvodních scén. Žeby mě uchvátil tento film i jako celek, říci zdaleka nemohu, ale tak už to u starších filmů, které se proslavily v první řadě díky přínosu jednoho vybraného prvku do kinematografie, holt někdy bývá. [60%] (12.08.2022)

Prvý film s legendárnym monštrom môže v modernej dobe pôsobiť v trikových sekvenciách smiešne, má však nepopierateľnú historickú hodnotu a aj prekvapivo myšlienkový presah. Vyrovnávanie sa japonských tvorcov s jadrovými útokmi na Hirošimu a Nagasaki dokáže v pasážach bez slávneho netvora prekvapivo chytiť pod krkom. Množstvo pokračovaní a variácií dôležitosť tohto diela trochu pochovali, preto by bolo dobré sa občas vrátiť tam, kde to skutočne začalo. (07.12.2017)