Bowling for Columbine

Výborný dokument, který mně osobně teda nepřišel moc smíchu vzhledem k jeho aktuálnosti (ikdyž je fakt, že kulka prezentující historii USA byla mrazivě vtipná), ale každopádně mě zaujal, donutil přemýšlet nad daným tématem a obohatil novými informacemi. Dávám slušné 4*, přecejenom jsem z toho občas cítil menší manipulaci a nevěrohodnost (např. konec s K-Martem). (09.12.2010)

Azda najhumornejšie na genéze relevantnosti takejto exaltovanej dokumentaristiky akú forsíruje napríklad Moore je jav, v ktorom sa komentujúci vedia rozdeliť do dvoch rozčarovaných táborov, pohrúžiť sa do osvojených póz súdnosti na pokraji agónie a vzápätí odštartovať samopašné habkanie ústiace do neurovnaných tvrdení. Ak dovolíte rád by som sa k Vám nachvíľočku pridal :-)______Vec sa má takto, 0 alebo 100 je nonsens, napredovať stredovou úžľabinou rozhodnutí má v poznámkovom bloku každý, ale darí sa to len zopár šťastlivcom, ktorých mená by som zajtra privítal na mojom stole.______Omáčku bokom, nožom priamo k mäsu. Nech už je objektivita akokoľvek neuskutočniteľným výjavom, názorová „tsunami“ preplnená patvarmi a vábenie invektívnym globalizovaním je na nehoráznom vzostupe, tak kto sa zrovna nezačleňuje do tried : „už to mám odžité, nedbám“ alebo „neprehováraj ma, je to klamstvo, viem to“ , zákonito usúdi, že pomerne veľa (kedysi dávno nevypočítavo ustanovených) zložiek súžitia sa (už dlhé roky) rúti do smradľavých sračiek. Kto upozorňuje na ich smrad, nepritakáva väčšine, nebodaj naznačí akýsi (byť aj prehnaný, veď čo dnes nie je zveličované?!) postoj, tak je hneď ľstivým (demagogickým) magorom, ten na ktorého si kde kto rád ukáže prstom : „aha, to on nedrží s nami“. Zoči-voči dennodenným hovadinám zo spravodajstiev, popri zabednených slepcoch „new generation“, ba aj s istotou, že samotárske táranie nič nezmení, si oveľa radšej posnorím v kritických útokoch na všednú skazenosť, než silácky salutovať naservírovaným „rozkazom“.______“Bowling for Columbine“ oprávnene špiní/viní ďalšiu hŕstku hviezd zo zástavy spojených štátov, s prihliadnutím k historickej i súčasnej informovanosti pátra po ložiskách násilnických sklonov, po príčinách orientácie médií na strach, po mýtoch kanadskej odlišnosti a prudko útočí na háklivú slabinu celého národa-zbrane. Od paradoxne nenáročnej-zákonnej disponibility (banka, K-Mart), cez hromadný dopyt (NRA) až po nenavrátiteľné-tragické zneužitia (Littleton, Kayla Roland). Navodzuje husiu kožu i zvádza k rehotu. Podnecuje nedôveryhodnosť, ale aj ovplýva skutkovou podstatou viny-ciže vie kto je páchateľ, pozná jeho činy-a na bitevnom poli ho trestá najprísnejšími údermi. K tomu vrodená vada amíkov-brať sa moc vážne+dbať o najdesivejšie skonštatovanie ujmy a po doladení (možno príležitostne) neobjektívnym prednesom je do atmosféry vpustená otázka krutej neohľaduplnosti hodná k bezodnému uvažovaniu.______“Donated by greene home for funerals“. (19.08.2010)

Trošku více tomu chybí nějaký řád. Je to pouze sled událostí na velmi citlivé a velmi zajímavé téma. Dokument má vytyčený jeden základní cíl. Zjistit proč je v USA více zabití střelnou zbraní než kdekoliv jinde na světě. Otázka zůstává i po dvou hodinách nezodpovězena. Zvýšenou pozornost věnuje masakru na střední škole v Columbine. Obzvláště si zaslouží ocenit cesta, kterou se Michael Moore vydal. Nemá respekt před ničím a před nikým. Velmi provokativní dílo odvážně odkrývající stinné stránky USA. Mně se to však líbilo. Pár pasáží je nudných a pár nesmírně zajímavých. Tak nějak to u dokumentů často bývá. Po dokumentární stránce to není žádný převratný zázrak, ale tady je potřeba ocenit zajímavé téma. Ostatně nic jiného se tady ani ocenit nedá. Přišlo mi to maximálně zaujaté a maximálně útočné( někdy až přehnaně ). Někdy mi přišlo, že Michael Moore chce prostě jen vyburcovat lidi, zaujmout, vydělat a až tak neprezentuje to čemu věří. A zajímalo by mě, kde některé fakty vyhrabali. Chápu, že fantazii se meze nekladou, ale v dokumentu bych se raději držel faktů. * * * P.S. Merilyn Mansona nesnáším. (03.08.2011)

Je mi jasné, že objektivitu Michael Moore zahodill spolu s plenou a od té doby si prostě jede (a určitě i nadále pojede) svým stylem. Ale víte co? Je to přehlídka sarkasmu a ironie a to mám rád, i když je to občas přitežené za vlasy. Mně tenhle druh dokumentů vždycky bavil. Co je ten důvod, proč přivřu oči nad celkem zásadními nedostatky? Tak už třeba tolik, kolik takováhle blbina dokáže naštvat lidí a jak se kvůli ní dokáží hádat do krve. Nechápu moc argumenty "Moore mi nutí svůj pohled!". Nutí? Prostě jenom ukáže svůj názor a vy si z něj vyberete, co chcete. Na tohle se musí dívat s nadhledem a nevzhlížet k Bowling jako k modle. Zajímavé to bylo, zábavné to bylo, myšlneku to mělo...líbilo. (17.08.2009)

Michael Moore píchá klackem s hovnem na konci do vnitřní zbrojní politiky USA. Jako berličku pro ilustraci fatálních dopadů používá tragické události na škole Columbine, kde krev tekla ve velkém. Dokument se tedy zaobírá více prvky jako střelba v Columbine, výroba a prodej zbraní, Mooreho bezostyšné rytí do úředníků, prodejců a zástupců zbrojovek. Palec nahoru. (26.01.2014)