Glory

Rád chodím na artovky do malých kín, ale toto je presne ten typ filmu, ktorý ma odradzuje. Ukrutne pomalé tempo, ktoré mi inak kvalitný scenár nedovoľuje si vychutnať, ale skôr odtrpieť. Boli tam síce vtipné scény na odľahčenie, ale pri takomto filme by som ich uvítal aj viac. Ale uznávam, že na poli angažovaných filmov to nie je až tak prepálené, ako napr. Leviatan. (14.08.2017)

Tohle nám mohli říct už Němci nebo Američané (a samozřejmě i Češi), a nechodit kolem toho jako kolem horké kaše a nechávat to na Bulharech. V podstatě je to ale jedno, ti to pojednali s velkým nadhledem, vlastně udělali i spoustu práce za jiné. Příběh je jednoduchý, stejně tak jako poslelství o současné (konzumní a globální, kontzumní před globální) společnosti: Inteligentní, byť vadou řeči postižený, Canko Petrov, provádějící kontroly předpětí kolejnicových šroubů přijde (samozřejmě ve smyslu přijít k něčemu v důsledku chůze) k penězům. Dále to už jen zobecníme: Prostý člověk s určitým životním stereotypem a starostí či poviností (v tomto případě především o králíky) se dostane do spárů byrokracie (ať už politické, mediální, úřední - od obecní po finanční, policejní či doktorské). Chybou potom je, dožadovat se něčeho (majetku, cti, rehabilitace) zpět. Nejlépe je spočítat ztráty a vzít kramle, dokud to ještě jde. Pozn. 1: Canko nebyl až tak inteligentní, jak jsem ho na začátku označil, dělá stále více chyb (ty by ale nedělal, kdyby se nedostal tam, kam se dostal) a ta poslední je naprosto fatální. Pozn. 2: Z mých oblíbených recenzentů hodnotilo pět a všichni za pět. Pozn. 3: Plakát fuj! Славы měly jiný design a datumovku! Žádné Glory, jak se tento film uvádí v USA, Británii, Německu, Řecku, Itálii, Norsku, Švédsku; ani Gloria, v Portugalsku a Rumunsku. (23.03.2018)

Buďto je toto geniální kombinace a nebo my Češi máme opravdu zvrácený smysl pro humor. A nebo jenom já. Kdo ví? A nebo je to jenom opravdu geniální film. Chcanko se svým příběhem si zavaří na dost velké problémy jenom kvůli tomu, že najde peníze a ty jako ctihodný občan vrátí státu. I když mu vlastně asi ani nepaří, kdo ví? Na tom nezáleží. Důležité je, co se vše stihne stát. Na druhé straně stojí úspěšná úřednice ministerstva z PR, které svět v podstatě leží u nohou. Úžasné hodinky, které mu patří a ztratí je, ji dovedou k tomu, že není schopná za sebe a své činy převzít odpovědnost a tím Standu zažene do velkého kouta, který mu změní život. To celé je tak absurdní v rámci povrchnosti, absurdity a všeho možného, že to z filmu dělá neuvěřitelně skvělou komedii, která ani moc komedií být nechce, protože má v celku tragický průběh, který k tomu končí nejdříve šokujícně smutně, poté sladce a nakonec i hořce a trpce. Nenápadná záležitost, která je bezpochyby jedním z klenotů uplynulých let. A asi nejlepší film na východ od Polska, který jsem kdy viděl. (05.02.2021)

Film, který spíše připomíná novou Rumunskou vlnu, než tvorbu bratří Dardennových. Tvorbu Dardennových to připomíná maximálně co se týče ozvučení, takže stejně jako Dardennovci, tak ani duo Grozeva - Valchanov nepotřebují žádný soundtrack a vystačí si se zvukem ulice a film díky tomu působí více autenticky. Příběh je o prohnilosti státní aparatury, kdy lidem na vysokých postech jde jen o funkci a dobré jméno před médii. Vše ostatní jde stranou a je jedno za jakou cenu. Klidně i za zničení lidského života. Role Petrova je precizně napsaná a Stefan Denolyubov tuhle těžkou roli zvládl na jedničku. A takový závěr uvidíte jen u evropských artovek a díky bohu za to. (24.04.2017)

Glory se mi bleskurychle zarylo pod kůži. Nádherná ukázka toho, že k natočení filmového veledíla není třeba obří rozpočet a CGI, ale že základním stavebním kamenem je kvalitní scénář. Glory oplývá tak dobrým scénářem, že si ani nevybavuju, kdy jsem naposled zhlédl novější film, který by byl takhle skvěle napsaný. Krása filmu spočívá také v jeho nepředvídatelnosti. Vždy, když jsem si myslel, že vím, jakým směrem se bude děj ubírat, tak přišel moment, který jsem absolutně nečekal. Film mě dostal i po emoční stránce – s hlavním hrdinou jsem soucítil, pochopil jsem ho a fandil mu. Zářný příklad toho, jak dokáže dnešní doba člověka jednoduše semlít a je jedno, že jeho úmysly jsou čisté a šlechetné. Do prekérní situace se dá zamotat lehce, cesta z ní už ale procházkou růžovým sadem není. Závěrečná scéna je geniální třešničkou na dortu, vůbec jsem to nečekal a přitom to tak moc dává smysl. Klidně se to mohlo jmenovat „Canko Petrov: Řada nešťastných příhod“. (29.05.2018)