Dům z písku a mlhy

Zatraceně účiná deprese, která staví na precizně budovaném napětí - věrohodně zoufalé postavy, pomalá melancholická hudba a povedená kamera (o zajímavých kompozicích nemluvě). Závěrečná katarze je silná, na můj vkus ovšem příliš rychlá, což jí ubírá na věrohodnosti. Přesto jde o jeden z nejsilnějších filmových zážitků, které jsem v roce 2004 viděl... (07.12.2005)

Scénáristicky možná (i když v dnešním světě není nic nemožné) malinko přitažené za vlasy, ale mistrně natočeno a fantasticky zahráno! Jennifer Connelly i Ben Kingsley jsou dost kvalitní herci na to, aby v takovémto majstrštyku prodali do svých postav kus sebe, výtečně jim ale sekundují i další aktéři, z nichž jsem alespoň okrajově znal jen Rona Eldarda, Kim Dickens a Frances Fisher. Příběh, naplněný emocemi (hlavně v závěru!); příběh, v němž nemůže být nikdo vítězem; příběh, jenž dokáže zaujmout, ne-li přímo dojmout skoro každého diváka... Hodně slušných 90%. Už dlouho jsem neviděl tak výborný film... P.S.: Jennifer Connelly opět na molu? Jako bych to už někde viděl (a rovnou dvakrát). :-) (24.06.2013)

Veľmi kvalitný film. Na to, že je to autorský debut pôvodom ruského režiséra sa jedná o prekvapivo profesionálny a pôsobivý snímok, na to, že je to americká produkcia miramaxu, sa jedná o jedinečný film práve tým, ž je tak depresívny a smutný. Okrem hudby, ktorá robí veľmi veľa na budovaní napätia, a samotného skvelého scenára je asi najsilnejšou stránkou úžasmý Ben Kingsley a nijak nezaostávajúca Jennifer Connelly, ktorí predviedli perfektný herecký koncert. (29.09.2005)

Jsou filmy a FILMY. Ty první jsou populárnější, ty druhé lepší. V těch prvních jsou postavy, v těch druhých lidé. První obsahují patos, druhé cit. A do druhé skupiny patří tento neobyčejně vyzrálý debut, jehož režiséra Perelmana jsem si hned zařadil mezi největší talenty posledních let. Ve filmu funguje prakticky všechno, režie, kamera (prosvítání světla skrze koruny, západ Slunce nad mořem), scénář je skvěle vystavěn a vygradován, děj je uvěřitelný a především hluboce lidský. Životní jsou i lidé, jejichž osudy sledujeme. Herci jsou fantastičtí, Bena Kingsleyho jsem nikdy moc neregistroval, tady mě však naprosto dostal, Jennifer Connelly dokazuje, že není jen děsná kočka, ale i velmi dobrá herečka, a z ostatních musím zmínit mě dosud neznámou Shohreh Aghdashloo. Ve světle tohoto filmu se musím ptát, podle čeho rozhoduje Akademie o vítězi Oskarů... (18.05.2006)

Tento příběh měl skutečně oscarový potenciál, jenže ten byl rozmělněn přílišnou dávkou patosu v některých scénách. Teprve když se kolečka osudu patřičně rozhýbala, stal se i děj mnohem poutavějším. Jenže s tím souvisí další problém Perelmanova debutu – nerealistické (neboli přehnané) chování většiny postav během posledních minut. Zatímco zbytek děje se nese v realistickém duchu, v závěru jako by autor potřeboval rychle a efektivně „utít“ všechny rozpletené dějové linie, což se mu ne zrovna dvakrát povedlo. Každopádně, Dům je možná postavený z tak nedůvěryhodných materiálů, jakými jsou písek a mlha, přesto stojí poměrně pevně – někde mezi evropským uměleckým a americkým nezávislým filmem. 75% Zajímavé komentáře: k212, Niella, castor (01.11.2005)