Vetřelci z Marsu

Přiznám se, že jsem původní film zatím neviděl a stejně, porovnávat dva filmy, zejména pokud jde o sci-fi žánr a které os sebe dělí více než tři dekády, mně přijde jako naprostá kokotina, ale co už... Takže k Hooperově verzi... Jedná se o naprosté, čistokrevné béčko spíše pro děti něž dospělé, se zábavnými maskami, svižným dějem a neurážejícími herci... Proto je škoda závěrečné scény realita-sen, ta se do filmu absolutně nehodila... Vidět tak film ještě jako dítě, byl bych stoprocentně nadšen, takhle jsem se jen příjemně pobavil... (18.11.2014)

Mně to teda přišlo skrz na skrz stejné jako originál. Pár rozdílů: Je to méně tajemné a hrůzostrašné. Stará verze byla taková beznadějnější. V téhle verzi se zase člověk tolik nenervuje (David narozdíl od staré verze záhy nalezne řadu spojenců, kteří mu snadněji věří) a je to zábavnější a akčnější. Jinak však celkem zbytečné, jako většina remaků. (06.02.2015)

Po dvou letech jsem si zopakoval sci-fi látku, kterou jsem viděl v původním filmu z roku 1953, a musím říct, že mnoho opodstatnění pro vznik této předělávky jsem nenašel. Tobe Hooper věrně kopíruje dějovou premisu originálu a to s velkým vizuálním půvabem, ale kromě četných odkazů na původní film nepřidává do příběhu vůbec nic nového, naopak věrně zachovává i tu jeho nejméně kvalitní část (tedy zakončení). Snad jen vzhled Marťanů je trochu jinde, přesto podobně nechtěně vtipný jako v originále. Hooperova zřejmě srdcová záležitost v době vzniku způsobila nemalý bolehlav producentskému duu Golan/Globus, které si po zhlédnutí tohoto filmu a taky Hooperova Texaského masakru motorovou pilou 2 ze stejného roku začalo trhat vlasy, do jakých šílených projektů to vlastně vložilo své finanční prostředky. Ty se jim samozřejmě ani v nejmenším nevrátily. Tobe Hooper vskutku studiu Cannon mnoho financí nepřinesl, ale dal vzniknout aspoň třem poměrně zajímavým a bizarním megalomanským projektům, z nichž minimálně jeden je v mých očích kvalitní. (13.02.2020)

Na béčkové filmy se rád dívám, abych u filmu vypnul a pobavil se. Invaders from Mars mi to nedopřáli ani chvíli. On se totiž film snaží hrát na něco víc, ale nemá na to kapacitu v žádném směru. Herci jsou hrozní, jen odříkávají své repliky a chvíli jsem si připadal jako v laciném seriálu a příběh je prostě hloupý. Jednoho večera přistane za domem pracovníka NASA (což je taťka hlavního hrdiny) UFO a David to spatří na vlastní oči. Rodiče mu to samozřejmě nevěří. Když se ráno všichni sejdou na snídani, taťka se chová divně a David pojme podezření ve spojitosti s UFO. Má samozřejmě pravdu, taťku ovládli mimozemšťané. Znamením je zranění na krku. Postupně takhle dostanou pár lidí a David se s tím svěří školní sestře. Ta mu uvěří a spolu se vydají na místní základnu za generálem. Ten má zprvu pochyby, ale jakmile se jej pokusí zabít dva technici a prozradí se, uvěří všemu. Zahájí tak útok na mimozemšťany a všechno dobře dopadne. Tak za prvé - to, že mimozemšťané pochází z Marsu, si hrdinové jednoduše vycucají z palce. Zadruhé marťané jsou tu vyobrazeni jako neohrabané brambory na čtyřech nohou, z nichž dvě nohy slouží jako ruce. Zcela nepoužitelní, snad jen na chůzi. Jejich "matkou" je jakýsi mozek, který mi okamžitě připomněl záporáka z Želv ninja v onom plechovém obleku. Ani ty triky, které byly doménou osmdesátek, nestojí moc za řeč. Tenhle remake se rozhodně nepovedl a ani nemám moc chuť se dívat na originál z roku 1953. Co ale film úplně pohřbilo, tak jeho konec. Tohle si musím napsat, abych si to v budoucnu pamatoval. Ukáže se, že všechno byl jen Davidův sen. Když opět ulehá ke spánku, zvenčí se začnou ozývat blesky a za kopcem opravdu přistává mimozemská loď. David běží za rodiči do ložnice a vše končí záběrem na Davida, jak řve obligátní "ne" a na pozadí se ozývají podivné zvuky. Pokud jsem občas nacházel na filmu světlé chvilky, tak tohle je úplně odrovnalo. Že tak nevýrazný film natočí režisér skvělého a atmosférického Texaského masakru motorovou pilou, to bych nečekal. Holt každý režisér má slabou chvilku. (01.10.2014)

Hooper natočil teda vážne poctivý remake. Príliš priestoru na niečo vlastné si nenecháva, ale to nemusí byť nutne chyba, ak máte originál radi. Film sa síce tvári smrteľne vážne, ale niekde hlbšie v sebe má aj iróniu. Napríklad, že Louise Fletcher si tu zopakovala svoju najslávnejšiu úlohu. Inak čistá esencia osemdesiatok, len látka a jej spracovanie nie sú dostatočne silné na to, aby sa z filmu stal svojho času výraznejší kult. Implicitné významy sú niekde inde, ako v roku 1953, ale žeby ste snáď museli nad filmom nejako zvlášť premýšľať, to zase nie. I keď možno Hooperovi fakt o nič nešlo. Užite si radšej tú nostalgiu. (02.04.2017)