Režie:
Tobe HooperScénář:
Paul MonashKamera:
Jules BrennerHudba:
Harry SukmanHrají:
David Soul, James Mason, Lance Kerwin, Bonnie Bedelia, Lew Ayres, Julie Cobb, George Dzundza, Elisha Cook Jr., Ed Flanders, Clarissa Kaye-Mason (více)Obsahy(2)
Zlověstné události svedou dohromady spisovatele (David Soul) fascinovaného starobylým domem na kopci, uhlazeného obchodníka se starožitnostmi (James Mason), jehož znalosti sahají daleko za staré harampádí a antikvářova záhadného bledého „společníka" (Reggie Nalder) v Prokletí Salemu. Drastický horor, při kterém tuhne krev v žilách, podle Kingova románu natočil Tobe Hooper (Poltergeist). (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (95)
Velmi kvalitní televizní upířina, ve které přívádí Tobe Hooper diváka do malého městečka v Nové Anglii. Tím městečkem je Salem, který má jako spousta podobných měst svůj strašidelný dům opředený všelijakými historkami. Do městečka právě přijíždí Ben, spisovatel a rodák ze Salemu, kterého onen dům přímo fascinuje. Stavení má však nového majitele a ještě záhadnějšího než je samo. První polovina snímku velmi pozvolna představuje jednotlivé postavy, které se více či méně budou muset utkat se zlem pomocí křížů, svěcené vody či dřevěných kůlů. Kladné či méně kladné postavy mají dostatek času dostat se za pomoci uvěřitelného herectví divákovi pod kůži, aby s nimi následně mohl prožít v hrůze druhou polovinu snímku. Ta startuje mizením některých obyvatel městečka, a co pak dále následuje, není potřeba více rozpitvávat – vysátí na pokraj smrti, úmrtí a ožívání vládců noci. V této části dílko vytváří perfektní atmosféru za pomoci zdařilých masek, mlžných efektů a téměř úplné absence krve, což zde není vůbec na škodu. Pojetí paniky, kdy upíři začínají pohlcovat městečko a finální zúčtování jsou doslova na výbornou. Výsledný dojem je sice televizní, ale vydařená upířina s dobrým příběhem, přesvědčivými herci a pořádnou porcí pro žánr nezbytné atmosféry. Hodnotím čtyřmi poctivými hvězdami. ()
Má se jednat o zfilmování románu Stephena Kinga, ale tím, kde všude se tvůrci odchýlili od příběhu a vymýšleli "lepší" verzi, si dost uškodili. To, že prohodili pár postav, by ani tak nevadilo, ale měnit jejich charakter, to už mě namýchlo. Ben Mears, spisovatel, má být citlivý člověk, který se vyrovnáná se ztrátou manželky, po příjezdu do Salemu poznává naivní Susan a přestože se do ní zamiluje a snaží se ji chránit, dokáže jí na konci vrazit kůl do sdrce, protože by mu jako upírka pila krev. V této verzi hrdina jen odkrágluje hlavního praupíra a pak jen zapálí barák a řekne " promiň, Susan". Film nedokázal zachytit charakter Marka Petrieho, v knize velice inteligentního chlapce, který se jako jeden z mála zachrání právě díky svému zájmu o literaturu a vše "morbidní". Toto bylo opravdu zklamání, žádné napětí jako při čtení, některé scény spíše k smíchu a co se mi jediné líbilo, bylo rozpadnutí se v prach lebky Barlowa s efektem úsměvu... ()
Začněme knihou. Prokletí Salemu v knižní podobě je opravdu úžasné dílo, které jako většina dalších Kingových románů opravdu stojí za přečtení. Jako jedna z mála knih mi tato přivodila strach, což u filmu vůbec nenastalo. Bylo mi hned jasné, že tento dvoudílný TV film se nemůže knize vyrovnat, ale stejně mě lákalo jeho zhlédnutí, už jen kvůli obsazení mého oblíbence Jamese Masona do jedné z hlavních záporných rolí. A nakonec musím uznat, že to nebylo vůbec tak špatné, jak jsem čekal. Stal se z toho slušný přepis, na který se dá úplně v pohodě koukat. Ty tři hodiny mi docela rychle utekly, ale také nemohu říct že by snímek neobsahoval pár hluchých míst. I některé díry v logice se dají najít a hlavně velice vykastrovaná krvavost, které se jistě televizní producenti báli, a proto jí až na pár kapiček vynechali. No, jak je to asi u každého Kingova díla, doporučuji knihu. Film až na pozdější dokreslení. ()
„To je po taliansky.“ – „Nevedel som, že ste z Talianska.“ – „Ja nie. Len to slovo.“ Hoci sa mi nová verzia z roku 2004 páčila oveľa viac, som príjemne prekvapený. Videl som trojhodinovú verziu (údajne existuje aj dvojhodinová... neviem) a som pozitívne prekvapený hereckými výkonmi, atmosférou a (čo je takmer neuveriteľné, keďže väčšina hororov nemá s hororom veľa spoločného) niekoľkými až nepríjemne strašidelnými scénami (učiteľa v noci navštívi upír, škrabkanie upírskych detí na okná). Ale nie je to nič oscarové a film odporúčam skôr zaprisahaným fanúšikom Stephena Kinga na „doplnenie vzdelania“. Osobne ma už nudná kniha nebavila, film režiséra, ktorý v minulosti omylom nakrútil dva dobré horory (TEXASKÝ MASAKER MOTOROVOU PÍLOU, POLTERGEIST), to troška napravil. ()
Zabudnite na Draculu a jeho nespočetné spracovania, remaky a pod. Najlepší upírsky horor je Salems Lot (1979) !Zatiaľ čo početné spracovania Draculy sú vo vetšine prevarené romantické pseudohorory, pri tomto vás bude mraziť zaručene v chrbte! Teda pokiaľ tomuto filmu dáte šancu a nezhrozíte sa obrovskej minutáže - 184 min. Videl som tú dlhú - trojhodinovú verziu, ktorá bola spracovaná z TV seriálu, a napriek na dnešnú dobu neúnosnej minutáži a minime akcie som sa ani chvíľu nenudil.... Tobe Hooper patrí jasne k americkej hororovej špičke, v tých rokoch bol v TOP forme a v tomto filme to jasne dokázal. Tam kde by vás iný tvorca unudil dlhou stopážou k smrti, tam Tobe Hooper exceluje. Dlhá minutáž mu dáva dosť času na pracné budovanie skvelej, špičkovej a hlavne oldschoolovej atmosféry. Charaktery hrdinov sú skvele vykreslené, a lietajúce mŕtve deti vznášajúce sa za oknami nezabudnuťelné ! Spev mrtvých - nemŕtvych, a zákerné pomalé likvidovanie všetkého živého v mestečku je vrcholom tohto žánru - upírskeho hororu.... ()
Galerie (21)
Zajímavosti (6)
- Kratší verze filmu se od té delší liší nejen stopáží, ale několik scén je uvedeno v jiném pořadí a jedna je dokonce natočena jinak. Když Cully Sawyer (George Dzundza) nachytá svou ženu Bonnie (Julie Cobb) s Larry Crockettem (Fred Willard), donutí Larryho namířit si na obličej pušku, kterou drží Cully v ruce. V kratší verzi si musí Larry strčit pušku do pusy. (fisus)
- Původně byl Toobe Hooper osloven, aby natočil pouze celovečerní film podle Stephena Kinga. Během natáčení se však objevily zvěsti o natáčení Draculy Johnem Badhamem a výrobě remakeu Upíra Nosferatu Wernerem Herzogem. Vedení Warneru tedy bleskově přehodnotilo strategii a z původně plánovaného celovečeráku sešlo a začala se natáčet TV minisérie. (Rodriguez)
- „Salem´s Lot“ napsal Stephen King jako poctu Stokerovu „Draculovi“. Tuto poctu chtěl vyjádřit i ve filmové verzi tím, že do filmu vpraví odkaz na Draculu. Odkaz byl realizován podobou upíra, který odpovídá Draculovi z filmu Upír Nosferatu (1922). (BrianStorker)
Reklama