Maudie

Příběh o postižené ženské, která navzdory všem předpokladům najde uplatnění jak v profesním, tak osobním životě, se mi docela líbil. Co se mi ale nelíbilo, byla Sally Hawkins. Já vím, že svou postavu zahrála v obecných měřítkách na jedničku, ale mě asi tak po půlhodině začala lézt neskutečně na nervy a bylo to horší a horší. Hawke, který to snad mohl nějak vyrovnávat, na tom nebyl o mnoho lépe a ostatní přítomní nedostali prakticky žádný prostor. No a když vám dvě hlavní postavy pijí krev, není nic platné, že je tahle story hezká a vlastně i celkem zručně natočená. 40% (18.02.2018)

Skvěle natočený životopisný snímek, který "táhnou" vpřed skvělé herecké výkony Ethana Hawka a Sally Hawkins. Celý film se nese v bezprostředním a hřejivě lidském stylu, což má za následek skvělou a emočně vyzrálou podívanou. Nebýt pár hluchých míst, snímek Maudie by si zcela jistě zasloužil plné ohodnocení. Skvělá práce! „It's always different. The whole of life. The whole of life already framed. Right there.“ (30.10.2017)

Absolutně jsem nečekal, že by mě tento téměř životopisný film mohl tak bavit, ale stalo se. Bylo to asi tím, že se tvůrcům podařilo do vážného až tragického příběhu dostat nenápadný, jemný humor a velmi dobré herecké výkony ústřední dvojice. 115 minut uteklo neuvěřitelně rychle, aniž bych věděl proč, neobsahoval prakticky žádnou akci, pokud nepočítám cesty z domku do města a zpět a přece... Celou dobu jsem se dobře bavil, navíc mám rád filmy, které mě donutí dohledávat fakta, takže i když jsem o Maude Lewis nevěděl vůbec nic, dnes již vím. (28.01.2018)

Aisling Walsh je další z přívalu režisérek, které se na mě v poslední době vrhly - až tak, že mi to připadá, že tu jde o genderové dělení; páni režiséři budou točit akční a hororové filmy a slaďáky, čili filmy pro duševně narušené diváky, a dámy režisérky pro minoritní zbytek. Příběh rachtitické dívky a sociálně deklasovaného sirotka není rozhodně sladký, u všech krásných a pozitivních emocí se současně dere na povrch i drsné pozadí společeného/společenského bytí. (Z hereckého pohledu se domnívám, že představitel role Everetta Lewise měl obtížnější roli než byla role neproměnné, i když pozvolna upadávající, Maud. A zároveň také, že ho režisérka využila pouze pro "dokreslení" role hlavní hrdinky.) Ale račme vstoupit do malovaného domku manželů Lewisových. I přes zimní chlad a letní hic, se tu budeme zřejmě cítit lépe než ve Váchalově Portmoneu - mezi ptáčky a kytičkami jde všechno lépe než mezi ďábly a příšerkami. Pozn.: Kdybych se na film nepřipravil, asi by mě závěrečná scéna - krátké zobrazení skutečných manželů Lewisových, a v podstatě "přiznání barvy" - šokovala. Nicméně droboučká, bezbradá Maud má stejný bezprostřední usměv jako Sally Hawkinsová. (15.12.2017)