Bezstarostná jízda

V rámci 80 narozenin Jacka Nicholsona byl v rámci celého týdne možnost shlédnout několik Nicholsonových filmů v kině Aero včetně tří v pátek. A Bezstarostná jízda je první na seznamu. Takže takhle. Když se začne s dvěma hlavními hrdiny začíná to slibně. Hrdinové vypadají slibně (jsou to přece jen hippíci) a baví vám s nimi putovat. Po 10 minutách se setkají se stopařem a následně stráví 10-15 minut v oné podivné komunitě lidí. Hopper režíroval a společně s Fondou psali scénář a vzhledem k tomu, že film je starý 48 let skvělé funguje v nostalgickém momentu vzpomínání. Avšak po pár minutách je celá pasáž s hippies komunitou neuvěřitelně natahující a modlíte se aby se šlo dál. V druhé půlce filmu se konečně dočkáme Jacka Nicholsona. A celá jeho pasáž s ním je neuvěřitelně úžasná protože Nicholson je úžasný. Nicholson to ze sebe chrlí od prvního záběru a je neuvěřitelně sympatický a Nicholson tu obdržel i první nominaci na Oscara. Poté co Nicholson ze scény odejde však začíná třetí půlka. Třetí půlka se více blíží k té první a není to dobře. Nicholson smutně odejde zbývají nám jenom dva hlavní hrdinové. Zatím co Billy se prostě chová jako šmejd a využívá pozůstatek peněz od Hansona, Wyatta jeho smrt zamrzela a může se o něm aspoň říct. Následuje scéna v bordelu kde si oba najmou svůj doprovod a začne scéna špatného tripu která je neuvěřitelně zmatená (takhle to asi opravdu mělo být ale........... je to fakt nepříjemně nestíhající více dole v druhém odkazu). Potom se naší hrdinové vrací zpět a následuje konec který je sice neuvěřitelně o tom jaký je život ale......... něco tam prostě chybělo. Shrnuto podtrženo, Bezstarostná jízda není špatný film. Avšak odeberte Jacka Nicholsona, krásné záběry do krajin, krásnou hudbu, sem tam sympatického Petra Fondu a Denise Hoppera a těžko budete hledat víc. (22.04.2017)

Bezstarostná jízda není přiběhový film, ani náhodou. Děj je vlastně velmi prostinký. Dva motorkáři sednou v LA na motorku a jejich plánem je dostat se do New Orleans. Cestou semtam na někoho natrefí, někoho svezou a na závěr ochutnají chuť svobody jako takové. Ano, sejme je buran, který vlastně tohle udělat může. A Jacka Nicholsona zabijí protože ONI vlastně vypadají jinak než by měli. Ta svoboda je tady samozřejmě hezky naznačená a mají ji vlastně jen ti dva motorkáři a potom určití lidé kteří se jim připletou do cestu. Všude kolem nich ovšem panuje režim, který říká jasně. Ostříhej se, choď do práce a hlavně neber drogy a neužívej si. Myslíte že se to až tolik liší našich krajů? ...Přesto jsem film podruhé docenil zase o chloupek více než poprvé a soundtrack je prostě úžasný. 70% (20.03.2016)

FREEDOM......nostalgie jako sviňa. Já 15?-ti letý, letní kino Vlašim a parta bezstarostných kluků vyráží na Easy Rider. Krásné to časy.....Hned úvodem přiznávám, nemám „na to“ a nikdy jsem po tom ani netoužil, žít tímto způsobem života. To mi ale vůbec nebránilo v tom, abych si tento snímek neužíval, protože tahle „road movie“ si na nic nehraje a člověk jim to vše věří a to je to nejdůležitější. Trojlístek Nicholson-Fonda-Hopper nám tehdy přichystal nevšední zážitek, který jsme následně až do ranních hodin tenkrát „řešili“ u pivka na zahrádce. A zda-li to funguje i po těch ....letech? Co myslíte? Ponechané hodnocení budiž jasným důkazem. Ikdyž Milan mezitím trochu zestárnul, malinko zvážněl a životem „ vystřízlivěl“a zmoudřel?( blbost :o), nicméně ten „malý bezstarostný klučina“ v něm „někde uvnitř“ dříme nadále a jsem stále ve formě, plný sil (to pouze pro pořádek :o) A nejsilnější momenty snímku (vyjma samotného konce a hudby)? Bezesporu rozhovor u ohně „nad jointem“ mezi Jackem Nicholsonem a Dennisem Hopperem, tam je obsažena téměř celá myšlenka vyjadřující tento snímek...FREEDOM. „Nikomu neříkejte, že není svobodnej, protože oni jsou schopní vraždit a mrzažit, jen aby dokázali, že jsou.“ Potom jsou to bezesporu ty momenty, kdy Hopper s Fondou projíždějí na svých choperech nespoutanou krajinou. A ten nejvtipnější? Jednoznačně Jackova fešácká helma. Pobavila mě tenkrát, řechtal jsem se i dnes. p.s. „Bejt svobodnej samo o sobě není těžký. Je těžký bejt svobodnej v tomto světě“....Born to be wild..... 85% (10.03.2011)

I když svět na dvou kolech mi neříká zhola nic, tenhle film ano. A to i přes poněkud vyčichlé filozofování 60.let. Nevím, co je pravdy na zkazkách o zhulenosti štábu i herců, každopádně film má ve své jednoduchosti, styl, nápad, směr atmosféru i poselství a asi málokdo si dokáže opravdu uvědomit co ve své době mohl znamenat. (22.04.2006)

Hopperove filmy boli obrazovo vždy strhujúco podmanivé & opojné a práve v jeho debute je možné úplne plnokrvne badať jeho rukopis, ktorý sa zachováva až do posledného diela 25 rokov neskôr. Problémom v každom z nich bol ale obsah a mnoho dejových absurdít. Keď však pod palec dostane príbeh, ktorý nevyžaduje akékoľvek scenáristické komplexnosti a v zásade ide len o Harley road trip odyseu po zhippíkovanej Amerike (s občasným reflektovaním aktuálneho spoločenského rozpoloženia) počas transformatívneho roku '69, nevznikne z toho kasový aj divácky prepadák (ako jeho neskoršie diela), ale Easy Rider alias kontrakultúrna modla onej, turbulentnej, dekády. A "screenshotovať" si ho môžem doslova takmer v každom druhom zábere... ♪♫ (x) (x) (x) (6.2.2019) (23.7.2023) (19.8.2023) (19.08.2023)