Wakefield

Zajímavá socio-psychologická sonda z amerického předměstí kombinující legendární filmy jako Americkou krásu (skvělé monology a komentování ženského elementu👍💅), Klub rváčů (vnitřní vzpoura systému☠️) a Castaway on the Moon (trosečnictví🏝️). Kvalitní výkon hlavního protagonisty aneb když neopustíš rodinu, ale sám sebe👈. Závěr může být pro spoustu lidí neuspokojivý, ale vlastně není tak podstatný (připomíná mi jiný famózní snímek - Bílé peklo🌬️, ale naruby). Celkově nedoceněný film, který stojí za velkou pozornost. 80%. (16.05.2023)

"OH, GOD, I WISH I HAD A HIGH-POWERED RIFLE RIGHT NOW." --------- Skvelý Cranston o pocitoch, hlbokých úvahách, životných otázkach a objavovaní seba samého. Problém je však ten, mimo iného, že počas celého filmu sa buduje nejaké to napätie, veľké prípravy na vyvrcholenie a keď už konečne prišlo, tak vlastne neprišlo. Záver bol totálne sklamanie, ktoré by zrejme nemuselo byť, ak by trvalo čo i len o minútku dlhšie a dalo aspoň malinký náznak toho, akým smerom sa ich život bude ďalej uberať. Nuž, čo sa dá robiť. PS: Jennifer Garner - ooooooooohhhhhhhhh damn! (01.08.2017)

Mně se to líbilo moc. Zrealizovaná představa, která nás čas od času napadá všechny. Jak se v jednu vteřinu rozhodnout, a když je toho života na člověka už moc, prostě ho na chvíli přestat žít a postavit se bokem. Samozřejmě, že konec přináší zklamání. Ale je vůbec jiný závěr možný? Kromě blázince a sebevraždy? (05.08.2018)

Já vlastně vůbec netuším, jestli se mi to líbilo. Na jednu stranu film s uhrančivou atmosférou, kterou tvoří melancholické vnitřní monology ve spojení s klavírní hudbou a výborný Bryan Cranston opět v roli tak trochu divně zlého chlapa, který však tentokrát neřeší krizi středního věku vařením perníku, nýbrž squatováním v zahradním domku, vybíráním popelnice a stalkováním své vlastní rodiny, která si zjevně umí poradit i bez něj. A yeah, šustí to papírem přesně tak, jak to z popisu zápletky zní. Jako umělecká psychologická alegorie vyjadřující tajné myšlenky a představy nešťastného muže, který se v každodenním rodinném stereotypu cítí být v pasti asi jakože jo, ale pokud bych měl film brát doslovně, nelze se zbavit otázky: proč? Resp.: proč takto? (27.11.2023)

Je vtipný, že tenhle film je natočený podle povídky z půlky 19. století. Očividně se některé věci zas až tak moc nemění. Chlápek, úspěšný, s pěkným baráčkem, krásnou ženou a dětmi, ale uzavřený ve stereotypu tak dlouho přemýšlí, jaké by bylo z toho zdrhnout, až z toho zdrhne. A současně pozoruje, co to udělá. Hodně mě bavily jeho komentáře a domýšlení si vět při odezírání ze rtů a taky ten bezdomovecký lifestyle, ke kterému ho to nutně vede. Snad jen ten konec bych si představoval trochu uzavřenější, ale co už. (17.05.2023)