Zabití posvátného jelena

Zásadní sdělení letošního Be2Can je, že Farrell s Phoenixem si nechali narůst vousy a Schmarc svaly. Za mě to vyhrál Collin Farrell, protože svalům já nerozumím a vousů má Collin tolik, že ani nepoznáš, jestli se teda směje nebo co. Ale podle toho, co mu na talíř nakrájel režisér Yorgos Lanthimos se spíš nesměje, hele. Posvátný a porcovaný jelen je zlo. A všechno ve filmu je zlo. Hudba - zlo, kamera - zlo, špagety - úplný zlý zlo. Zlo, který je napěchovaný nespravedlností, i když se samo nazývá odplatou. Funny Games all over again. A víc k tomu ani slovo. Už k ději stačilo. Nechte vytáhnout karty film, protože ten hrozně moc chce vyprávět a umí to. Jasně, asi je tam strašně samoúčelnosti a na rozdíl od Humra to celé převyprávíte v jedný větě o šesti slovech, ale nějak mi to nevadí, nějak na to dlabu. Lanthimos ubral na divnosti a rozmáchlosti, za to přidal na ucelenosti. Vyšla mu z toho taková jednohubka, uvnitř který se lidi nemohoucně plazí po zemi a já na ni měl zrovna vohromnou chuť. Farrell se možná nesměje, ale já už to asi celý rozlousk. Yorgos Lanthimos se totiž směje ohromně. Houby horor, normální vtip je to...jen si celou dobu říkáte, jestli se teda taky můžete smát nebo budete za psychopata. Pan Kastner vždycky říkával, že si každý z filmu odnese, co unese. A já se teď trochu bojím, co jsem to teda za člověka a co že to nesu. (30.10.2017)

Bohatý lekár Steven (Colin Farrell) sa po práci často stretáva s mladým Martinom (Barry Keoghan), ktorý ho zaujal svojou ohromnou inteligenciou. Steven mu kupuje drahé darčeky a neváha ho pozvať do ich obrovského sídla, aby s jeho rodinou trávil nejaký čas. Martin sa snaží lekárovi odvďačiť, aj keď toho nemá mnoho, čo by mohol ponúknuť. Ich vzťah prerastá do niečoho hlbšieho a Steven zisťuje, že Martin sa na jeho prítomnosť až nebezpečne naviazal. - Pre mňa velmi príjemné prekvapenie. Čakal som od toho nejaký artový nezmysel, ale dostal som funkčnú špecialitu od režiséra s velmi zaujímavým a svojským prístupom k žánru. Režisér necháva mnoho situácií volných, aby si ich divák mohol interpretovať po svojom, a to sa mi na tom páčilo, pretože aj keď takéto záležitosti väčšinou nemusím, zase je dobré, keď ma nejaký horor prinúti o deji rozmýšlať, a nie len pozerať sa na to, ako všade strieka krv. Všetkému tu vládne uhladená precíznosť, silné herecké výkony ( vždy, keď vidím Nicole Kidman, si musím spomenúť na jej erotickú scénu z Dead Calm, čo je pre mňa osobne najtrápnejšia scéna, akú som kedy videl ), netradičná práca s kamerou a podmanivá hudba. Dejovo je to tiež velmi pestré, ale vôbec by nevadilo, keby to režisér celé zaboril do hororu ešte viac. + herečka z Dead Calm a The Others + herec z The Unspoken (13.12.2017)

Na tom filme su zaujimave dva aspekty. Prvym je styl akym to je natocene. Strohe dialogy a strasne chladne, odtazite, skoro az nezucastnene stvarnenie postav. To ma prvu polovicu filmu celkom bavilo a bol som strasne zvedavy, co sa z toho vykluje. Lanthimos ma svoj unikatny styl vedenia hercov, ktory je celkom fascinujuci. O nieco menej ma uz bavila vizualna stranka v ktorej sa Lanthimos rochnil natolko, ze film zaplnil mnohymi samoucelnymi scenami, ktore mi pripadali otravne a zbytocne natahovali stopaz. Bohuzial niekde v polovici filmu Keoghan rychlo popise Farrelovi co sa bude diat do konca filmu. V tej chvili som mal pocit akokeby mi niekto hnusne vyspoileroval zvysok filmu. Nasledne uz som len znudene sledoval ako sa to vsetko naplni a nedockavo som cakal, kedy uz konecne urobi nevyhnutne rozhodnutie. Trochu mi vadil nevysvetleny nadprirodzeny pôvod celej tej kliatby/pomsty/vyssej spravodlivosti? A potom to, ze Farrel po nevyhnutnej volbe neskoncoval aj s Keoghanom, ale v poslednej scene v bistre na seba este vsetci vrhali pohlady jak jedna velka stastna rodinka. Takze tak. Unikatny Lanthimosov styl mozno este niekedy otestujem, ale dufam, ze to bude film s lepsim pribehom. Nemusi sa to uplne drzat v realite, ale jeho pravidla a konanie postav by mohli byt logickejsie. 5/10. (18.01.2018)

Yorgos Lanthimos, jméno které mi až do dnešního dne absolutně nic neříkalo a režisér od kterého jsem až dosud nic neviděl. Nicméně to se po zhlédnutí tohoto filmu jistě rychle změní. Sice nejde vyloženě o hororový kousek, ale má s tímto žánrem mnohem více společného, než lecjaký film. Mysteriózní psychologické drama však divákům nabídne značně znepokojující příběh, který jistě nejednoho diváka nepěkně pošimrá na žaludku. Přesto si myslím, že se tu dá najít několik slabin, které mohl tvůrce ještě mnohem více vypilovat. Hlavní problém vidím v celkové nevyváženosti příběhu, ve kterém občas jinak solidní atmosféra stávkovala a já se místy i trochu nudil. Souhlasím však s názorem, že jde skutečně o podivnost, která mi na nějaký čas jistě uvízne v paměti. Několik otazníků v mé hlavě zůstalo nezodpovězeno a pevně věřím, že v tom nejsem sám. Rovněž bych chtěl pochválit hudební doprovod, který se velkou měrou podepsal (pozitivně) na celkové atmosféře a ani herecké výkony nebyli vůbec špatné. (24.10.2018)

Saw pro intelektuály. Krutá, znejišťující a filmařsky precizní moralita a snad i třídní satira (bohatí lidé ničí životy těm chudým a odmítají za to přijmout zodpovědnost), jejíž druhá polovina mi ale přišla monotónní jak trápením postav, tak stylem (pomalé nájezdy a odjezdy kamery, záběry z výšky, detaily tváří, nepříjemné atonální hudební kompozice, pořád dokola). Chápu, že ta mechaničnost struktury i hereckého projevu je součástí režisérova zlomyslného konceptu (na gradaci nebo katarzi zapomeňte), ale jednak film zbavuje jakéhokoliv dramatického napětí a vytváří dojem, že se společně s postavami nikam nevyvíjí, jednak rozmělňuje sdělení. Nepřišlo mi, že by film po odhalení ústředního dilematu říkal ještě něco nového (což byl asi důvod, proč Mirka Spáčilová z novinářské projekce prozřetelně odešla už po scéně, ve které Farrell synovi nutí donut), akorát se vzdaluje realitě a tím oslabuje sílu své výpovědi. Podobnost s Kubrickem nebo Hanekem je hlavně vnějšková, nikoliv v účinku, který ten film má na diváka. 70% (30.10.2017)