Režie:
Kathryn BigelowScénář:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHudba:
James Newton HowardHrají:
John Boyega, Will Poulter, Algee Smith, Jacob Latimore, Jason Mitchell, Hannah Murray, Jack Reynor, Kaitlyn Dever, John Krasinski, Anthony Mackie (více)Obsahy(3)
Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)
(více)Videa (5)
Recenze (172)
Kathryn Bigelov není vůbec špatná režisérka a tohle citlivé rasistické téma mi překvapivě velmi sedlo. Will Poulter si zahrál nevídanou vychcanou sviňi na jedničku a doufám, že častěji bude dostávat záporné role, tenhle kluk se do nich velmi hodí. I přes delší stopáž si film drží pozornost, je to poměrně drsné, místy šokující a emotivní. Vše však vrcholí 20 minutovým skandálním soudním procesem, který má slušné koule a potvrdil si slušné 4 hvězdy. Dobrý film. 80% ()
Výborne zvolený a zrealizovaný špinavší vizuál, presná dobovosť, výborní herci (Will Poulter bude hviezda, Boyega prekvapil), fungujúce napätie/emócie (pasáž v moteli je pomerne strhujúca) a IMHO aj rozumne zvolený rámec (vidíme predohru k udalostiam v moteli, aj dohru). Čisto ako film zrealizované v zásade bezchybne, alebo skoro bezchybne. Jedinou potenciálnou vadou na kráse tak môže byť fakt, že vychádzať sa má zo skutočných udalostí. Bez podvedomého "toto sa naozaj stalo" by pôsobivosť nebola asi ani polovičná a Bigelow si sama napílila konár pod zadkom, keď záverečný titulok divákovi po takmer dvojapolhodinovom citovom žmýkaní povie, že niektoré veci boli zdramatizované. Napriek tomu, že umeleckú licenciu chápem a nie som proti, pri látkach ktoré chcú divákovi zasadiť ranu na solar plexus tým, že sa tvária ako krutá výpoveď o neprávostiach nášho sveta, je podľa mňa dôraz na historickú presnosť nielen vhodný, ale dokonca nevyhnutný. Inak totiž môžeme veľmi ľahko skĺznuť k propagande a prekrucovaniu faktov na dosiahnutie silnejšej emocionálnej odozvy. Z toho čo som si o incidente načítal (na to o aký extrém sa jedná je toho relatívne málo) sa ona umelecká licencia použila presne na to čo píšem - dosiahnutie silnejšej emocionálnej odozvy. Nie nejako tragicky a film je vo veľa veciach presný a snaží sa byť v rámci možností objektívny, ale fabuluje sa bohužiaľ aj v úmrtiach obetí, resp. Bigelow sa tendenčne prikláňa k jednej z možných alternatív udalostí. Neexistuje evidentne presná verzia toho ako k úmrtiam došlo a to čo je prezentované vo filme je jedna z možných alternatív - logická a reálne možná, ale pochopiteľne drastickejšia a vrhajúca zúčastnených policajtov do horšieho svetla. Tým nechcem povedať, že tu nedošlo k (mierne povedané) nezvládnutiu situácie, zneužitiu pozície sily, šikane, demonštrácii rasizmu a pod. Ale pomeneného je toho pomerne dosť. Holt, prísna snaha o objektivitu vypáli menej pôsobivo než dramatizácia a bez priklonenia sa k jednej verzii by film ani nebol možný. Nemám každopádne pocit, že by ona umelecká licencia bola natoľko divoká a natoľko pritiahnutá za vlasy, aby z filmu robila len demagogický, hysterický, liberálny žblebt. Detroit je evidentný uchádzač o filmové ceny, Bigelow má smolu, že film išiel do kina z pomerne nepochopiteľných dôvodov v lete (koniec roka by bol vhodnejší) a zároveň že v posledných mesiacoch sa ručička pozornosti ľudu/médií posunula smerom od rasového napätia k sexuálnemu zneužívaniu žien. Ísť Detroit do kina koncom minulého roka, viem si predstaviť, že by zozbieral nejednu cenu. Budúci rok to vidím na úplné ostrúhanie a pozornosť bude venovaná zrejme čomukoľvek s feministickým odkazom. ()
Film o tom, kterak bílá svině mlatí černochy a všem je to buřta. Potkat v Praze na Vinohradech Willa Poultera, tak ho čapnu za bačkoru a vláčím ho na Václavák, kde by si na kočičích hlavách polechtal páteř. I přes skutečnost, že tyhle rasové filmy pranic nemusím, tak musím vyzdvihnout fakt, že film ve vás emoce vyvolá. A to i když nechcete. 77% ()
Kathryn Bigelow a její pohled na rasistickou Ameriku konce 70. let minulého století, která vykvasila masakrem několika mladých afroameričanů, psychicky labilními příslušníky policie. Dané téma je určitě poutavé a závažné, ale zpracování se možná až moc drží novinových článků, než aby se pokusilo být jakkoliv inovativní a celkové vyznění, tak je překvapivě chladné a bez emoční, ačkoliv to mělo být naopak. ()
Natočeno je to sugestivně, s četným záběry na detail - hlavně očí. Soudní přelíčení se ale už přece jen vleče. Snímek vyznívá dost jako agitka, ale není zcela černobílá. Nikdy nebudu mít pochopení pro rabující násilný dav, který ještě ohrožuje hasiče při práci. SHRNUTÍ: Chcete vědět, proč je dnes Detroit v takovým prů...švihu. ()
Galerie (23)
Photo © Annapurna Pictures / Francois Duhamel
Zajímavosti (3)
- Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)
- Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)
Reklama