Černobílá spravedlnost

Trochu moc aktivistický, ale jinak hodně silný film. Jako u všech děl natočených a napsaných ,,na základě skutečné události" je vysoce problematická míra rekonstrukce reality a vždy jde jen o interpretaci tvůrce/ů, jak k obrazu svému složili střípky důkazů, očitých svědectví, vzpomínek nebo jenom vyprávění z druhé ruky, tak se jeví i postup scénáristy Marka Boala jako příliš ,,tvůrčí" a průhledně aktivistický, naštěstí je ovšem Kathryn Bigelow opravdu skvělá režisérka a hlavně celý příběh poukazuje na hlubší a obecnější fenomén - selhávání policie, používání nepřiměřených donucovacích prostředků a obecně policejního násilí, což se netýká jen policie v USA, ale globálně policie vůbec, a mechanismy tohoto fenoménu jsou ve filmu zobrazeny více než věrohodně... (03.01.2018)

Policajná brutalita na černochoch a následná korupcia, zahladzovanie stôp, to je známa kapitola amerických dejín. Ale neviem, prečo o tom točiť film pomalý každý rok. Je to smutné, je nám ľúto, čo sa stalo, ale tento film je kinotrhákom a možným adeptom na oscary len pre černošské publikum. Neprináša nič nové. Na pozadí novej udalosti, ktorá ublížila rasovej menšine, sa tu zase tlačí nahor tá istá myšlienka – zlí belosi a utláčaní černosi. Játrenie starých rán ale nikomu nepomôže, je treba pozerať už viac dopredu. (04.12.2017)

Víte co tohle je ? Tohle je historie, historii nemusíte mít rádi, ale nemůžete ji vymazat, nemůžete ji změnit, nemůžete ji popřít, můžete se s ní jenom smířit a postavit se jí čelem a čelit ji, né hrdě, ale s úctou a s respektem. I přestože někteří plantážníci, takovouhle historii neradi a nejraději by ji pozměnili, tak se zní člověk může poučit a být lepším. Smutné na tom je že do dneška se to nezměnilo, po světě a hlavně v USA sou tyhle problémy furt, stále tam přetrvávají, jen se mění lidé a zbraně, ale nemění se názory. Film je zpracován neutrálně a ani jedné straně nenadržuje, na jedné straně je police která zatýká a buzeruje černochy, kvůli každé prkotině, na straně druhé sou černoši kteří toho už mají dost a tak jednají pod vlivem emocí. Emočně výborně zahrané, naturalistické a nikterak nadsazené, Poulter se svoji partičkou je šílený a nevyzpytatelný, Boyega konečně projeví svůj herecký talent a Martin Luther King Jr. na obzoru. Mám sen........... (14.03.2018)

solidně zvládnuté řemeslo vypovídající o jednom hodně vypjatém incidentu odehrávajícím se v hodně vypjaté a bláznvé době (jakkoliv něco podobného vlastně v Americe přetrvává v různých obměnách dodnes).Je už sice trošku otravné jak jsou všude černoši popisování jako ty největší chudáci (a určitě to neměli jednoduché a hodně toho bylo přes čáru),nicméně na tomhle konkrétním případě byla větší či menší vina na obou stranách a ne všechno a všichni jsou čistě zlí/hddní.Fajn je,že i přes dost přetaženou stopáž Detroit neundí.Kathryn Bigelow tohle umí...80% (12.12.2017)

Postavy vzbuzující lhostejnost, přemrštěná stopáž, dramatizace přinášející až překvapivou netečnost. Střet nevinnosti a monster v typologickém gardu, co drží prst na tepu doby, po filmové stránce nijak neohromí a i ten druhý plán o udusání slibných kariér rasovou nesnášenlivostí nakonec vyšumí do ztracena. Nebudu vám dělat potíže, ale ani se před vámi neskloním. Ve větě vietnamského veterána Karla Greenea je možná cesta, ale co dělat, když je to nyní v zemi libující si v extrémech přesně naopak. Spojené státy vždycky byly kmenovým územím a nemají povahu na to, aby tomu bylo jinak.. Chápu, že „no justice, no peace“ komunitu to asi moc neuklidní, ale je pozoruhodné, jak dvojici policejních ostrostřelců dostihla spravedlnost v Asterových slavnostech slunovratu.. (27.07.2020)