Reklama

Reklama

Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)

(více)

Videa (5)

Trailer 1

Recenze (172)

castor 

všechny recenze uživatele

O tom, že je Kathryn Bigelow výtečná režisérka, která v ryze mužských tématech nemá prakticky konkurenci, se ví. Tentokrát se (a vůbec se toho nebojí) pohybuje v Detroitu léta páně 1967, ve kterém vypukly rasové nepokoje, při nichž bylo 43 lidí zabito a bezmála pět stovek zraněno. Věnuje se konkrétnímu incidentu v jednom obyčejném motelu, ve kterém se hodně křičelo, hodně bilo, hodně ponižovalo. A nakonec i zabíjelo. Bigelow umí intenzivní scény, řemeslně jsou vymazlené, výtečně pracuje s napětím, herci pod jejím vedením válí. Jenže jejích předchozích 30 minut po půlnoci bylo hodně chladných a naprosto akademických. Teď si u mě spravila reputaci, funguje jako velmi solidní pozorovatelka a třeba Willa Poultera představuje coby velmi zajímavého herce. Kazem je přepálená stopáž, finále u soudu bychom asi ani nepotřebovali, protože jasně ukazuje, že si tvůrkyně vybírá témata odpovídající aktuální společenské náladě a trošku pokrytecky připomíná, jak bylo v oněch dobách (a nejen tehdy) pro jednu rasu zle. ()

kostak 

všechny recenze uživatele

Film jako takovej je natočenej kvalitně a některé scény jsou velice pěkně a intenzivně natočeny. Problém ale vidim v zaujatosti. Sice se na konci filmu píše, že fakta nebyla jasně průkazně stanovena, film hraje ale trošku na jinou notu. Hlavně je to v dovětku na konci filmu a pokud bych si zrovna vyšel do kina do americkýho města třetího světa, možna bych už z něj ani živej nevylez. Přestože je Kathryn dobrá režisérka, její témata jsou jasně a promyšlená agitace na současné situace a co je prostě in, zapůsobí i na porotu filmových cen. Tím chci říct, že nominace tam bezpochyby padnou. Boyega, kterej sice za celej film řekl tak tři věty a hlavě jen divně vejral, bude určitě jeden z nich, protože jinak by si afroameričtí 'celebrity' stěžovali, že svět je zlej a nespravedlivej. Tomu 'zlýmu rasistickými bělaskovi' to přece nikdo přát nemůže. Škoda toho zdlouhavýho konce, jinak bych dal i tu čtvrtou. P.S. Žádnou zbraní, ani hračkou bych na poldu nestřílel. ()

Reklama

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Princíp filmu je postavený na jednoduchej poučke: akcia vyvoláva reakciu. Človek čiernej pleti spravil niečo, aby bol zato následne “neprimerane” potrestaný. Taktiež sa objaví myšlienka princípu: všade sú a pracujú dobrí aj zlí ľudia. Vďaka tejto schéme, je snímok pomerne silnou, emocionálnou záležitosťou, pričom najmä vďaka hereckému výkonu Will-a Poultera, je “Detroit” filmom, ktorý by nemal za žiadnu cenu zapadnúť do zabudnutia. Skvelá práca .. ()

campix 

všechny recenze uživatele

Kdyby přišla Kathryn Bigelow s Detroitem v minulém roce, tak si troufám tvrdit, že by na Oscarech těžce zabodovala. Ceny akademie rozhodně sledují, co se děje kolem a je docela jednoduché vetřít se jim do přízně. Navíc když jste žena a natočila jste kvalitní film o utlačovaných afroameričanech v 60. letech, kdy v Detroitu zuřila téměř občanské válka. Inspirováno skutečnými událostmi, takže o silné téma tu není nouze a po stránce atmosféry neleze snad nic vytknout. Ta vlezlá nepříjemná atmosféra je prostoupená celým filmem a chvilkami budete rozhodně jako na trní. Velkou měrou tomu přispívá i Will Poulter, jehož musíte nenávidět už jenom za ten xicht. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $34miliónovTržby USA $16,790,139Tržby Celosvetovo $23,355,100▐ Ďalší príšerný kalkul od Kathryn Bigelow. Ako zhruba to v tom nešťastnom rasistickom Detroite funguje. Námet dobrý, aj niektoré pasáže, ktoré prídu dosť bezprostredné ale ako celok to až tak nezamáva ako by sa patrilo. V takomto móde pri danom chovaní, tých černochoch ani moc ľutovať nejde. Bigelow ma stále nepresvedčila že je oscarová režisérka. /60%/ ()

Galerie (23)

Zajímavosti (3)

  • Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)
  • Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (více)

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

03.04.2022

Americká režisérka Kathryn Bigelow (30 minut po půlnoci, Smrt čeká všude) si již pět let dává od filmů pauzu - jejím posledním celovečerním dílem byl v roce 2017 snímek Černobílá spravedlnost a od té… (více)

Nový film Aarona Sorkina narazil

Nový film Aarona Sorkina narazil

15.12.2018

Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (více)

Reklama

Reklama