Černobílá spravedlnost

Kathryn Bigelow je moje režisérská hvězda, ale když vidím volbu témat na filmové zpracování mám trošku dojem v souvislosti s Oscarem, že milá dáma umí hodně chytře vnímat nálady v americké společnosti a te akedemické především. To ovšem vůbec neznamená, že nam Katy servíruje filmařskou břečku, naopak, její režie je absolutně jistá, umí parádně "vytvořit" diváckou scénu a vytěžit jí na maximum, to samé platí i o hereckých výkonech je vidět, že pánové se pod ní pravidelně vypínají ke svému hereckému maximu. Nevím jaká byla realita a co a jak se odehrávalo v tom motelu ve skutečnosti v každým případě soudím čistě filmový příběh a ten tedy brknul dost silně. Ještě mám ohromnou radost z Will Poultera, protože tenhle kluk má nášláplo na velkou hereckou kariéru, má talent od boha. Jediný co bych Katy trošku vyčetl, že nevěděla kdy filmu dát záverečnou tečku. (27.12.2017)

Kathryn Bigelow se poučila od svého posledního filmu a zaútočila na naběhlé žilky každého, kdo spolu s napětím ve filmech trpí a doufá v dobře zvládnutý konec. Detroit je totiž poměrně zajímavý příběh, který si v podstatě zakládá na rasových motivech USA v letech 1967, ale zároveň o nich není řeč v průběhu celého filmu. Ze začátku film představuje brutální zmatek ve městě, který byste přiřadili aktuálně snad akorát k Sýrii. Pořád tu ale mluvíme o Americe. Druhá část se pak zaměřuje na konkrétní případ toho, co detroitská policie ve městě během těchto nepokojů předváděla. Tato část je zřejmě nejdelší a zároveň nejbrutálnější. Sice tu černoši opět dostali roli utlačovaných, s čímž jsem se za poslední léta víceméně smířil, ale na druhou stranu se jim v této situaci vůbec nedivím. Abychom byli korektní, tak tu máme roli, kterou perfektně hraje John Boyega, a který je tu neutrální jak Švýcarsko. No a třetí část, ta už značí vyústění situací z prostřední části filmu. Můžete počítat s tím, že je tou částí nejabsurdnější. A to i přesto, že druhá je poměrně dost ujetá. Detroit je tedy film bezesporu kvalitní. Během něj mi bylo z lidského rodu vysloveně na blití. A jelikož vím, že to není jenom o rasové nesnášenlivosti, přemýšlím, že se do budoucna uchýlím do nějaké chatrče na hory, připojím internet a dožiji o samotě, protože v tomto případě je to nejlepší řešení. (23.01.2018)

Až se za desítky let začnou vybraný filmy převádět do virtuální reality (nevěříte??), vzniknou hned z několika provařených fláků nefalšovaný hororový orgie a trenažéry strachu... Po celou dobu v motelu sem byl napnutej jako struna, nic takhle znepokojivýho jsem letos v rámci žánrů drama/thriller neviděl. Nad případnejma oscarovejma nominacema se rozhodně podivovat nebudu. (17.12.2017)

solidně zvládnuté řemeslo vypovídající o jednom hodně vypjatém incidentu odehrávajícím se v hodně vypjaté a bláznvé době (jakkoliv něco podobného vlastně v Americe přetrvává v různých obměnách dodnes).Je už sice trošku otravné jak jsou všude černoši popisování jako ty největší chudáci (a určitě to neměli jednoduché a hodně toho bylo přes čáru),nicméně na tomhle konkrétním případě byla větší či menší vina na obou stranách a ne všechno a všichni jsou čistě zlí/hddní.Fajn je,že i přes dost přetaženou stopáž Detroit neundí.Kathryn Bigelow tohle umí...80% (12.12.2017)

Kdyby přišla Kathryn Bigelow s Detroitem v minulém roce, tak si troufám tvrdit, že by na Oscarech těžce zabodovala. Ceny akademie rozhodně sledují, co se děje kolem a je docela jednoduché vetřít se jim do přízně. Navíc když jste žena a natočila jste kvalitní film o utlačovaných afroameričanech v 60. letech, kdy v Detroitu zuřila téměř občanské válka. Inspirováno skutečnými událostmi, takže o silné téma tu není nouze a po stránce atmosféry neleze snad nic vytknout. Ta vlezlá nepříjemná atmosféra je prostoupená celým filmem a chvilkami budete rozhodně jako na trní. Velkou měrou tomu přispívá i Will Poulter, jehož musíte nenávidět už jenom za ten xicht. (31.01.2018)