Nechte mrtvoly chytat bronz!

Snové výjevy  s "La femme dorée" čili "Zlatou ženou" (Aline Stevens)  byly naplněny zvrácenou a lascivní atmosférou smrti, kterou jsem chlemtal  plnými doušky a opět jsem se ocitl v hlubinách svého freudovského podvědomí.  Postupné prolínání zdánlivé reality se skutečným sněním vybuchující v závěrečném splynutí obou světů.  La femme dorée přichází...  Jen pro zvané! (08.09.2023)

Tak tomuhle jsem naprosto podlehl. Kamera s třih tady rozehrávají vizuální genialitu, nevídaných rozměrů a prakticky odsunujou herce a děj na druhé místo. Vytváří napětí, dusnou atmosféru, krutost, zcela odsunují jednotlivé postavy na druhé místo. Tolik kreativity, nápadů a obrazový dokonalosti jsem snad nikde jinde neviděl. Určitě to chce co největší obraz a dobrý zvuk, protože tady i kožená uniforma policajta má co říct. Škoda že v závěrečné fázi se nám trošku znepřehlednil děj, ale jinak druhý takový film nanajdeš (19.01.2020)

Laissez bronzer les cadavres! spĺňa vysoké štandardy autorskej dvojice, no nikam ich neposúva – čo je pri tvorcoch označkovaných prívlastkom “experimentálny” vážny nedostatok. Preskúmanie nového žánru neprinieslo do tvorby filmárov žiadne nové postupy. Viac na: http://25fps.cz/2017/nenechajme-autorov-slnit-sa/ (21.09.2017)

Forzani/Cattet ve spojení s Dacossem je vizuálním orgasmem na stříbrném plátně. Kamerou, zvukem zachytávají experimentální dotyk, až propojený s divákovým podvědomí. Odkloňující od běžné optiky, pod kůži avantgardy a experimentálního pásu. Snové, až hypnotické scény s ženou v černém je naprostá dokonalost. [MFF Cinematik, 2017] (17.09.2017)

„l'art pour l'art čili koukání pro koukání. Obecně je mi lhostejné, zda film chápu či ne, zda má nějaký smysl nebo ne, ale zda-li se mě nějak dotkne či ne, to je už jiná otázka. Je mi jedno, zda Petr nebo Pavel, ale oddělit Helenu od Bruna by mohlo být zajmavé. Mně připadá, že Bruno zde jen přicmrndoval. Okatá analogie s hmyzem a střílení, které dělá jenom kravál. Okatá analogie s masem, při které létají oči. Avantgarda s využitím všech možných známých avatgardních postupů nesměřuje k svému cíli. Tak tedy spíš parodie, ale na co? Najspíš na podivínství v konci světa, jehož režiséři a jejich obdivovatelé se již účastní. Nebo na virtualitu počítačových a mobilových her, ale po těch mi nic není? (22.09.2019)