Nejtemnější hodina

Dunkerk jinak aneb lekce dějepisu, která nemohla být snad ani nudnější. Snímek se zaměřuje pouze na období května 1940. Politikaření na anglické scéně, které vede k tomu že jsme svědky toho že více než 9/10 stopáže sledujeme různé formy Churchillových pochybností. Celé to začne být zajímavé až v momentu kdy Churchill vyrazí do metra. Potom na konci řekne onen památný proslov při kterém se dostavila i husina. Gary Oldman ztvárnil hlavní postavu na jedničku s hvězdičkou. Přesto si film ani kvůli jeho výkonu již znovu nepustím. 55% (22.02.2018)

Jak se jen odborně kriticky vyjádřit k filmu, jehož doslovnou náplní je: unylá reportáž ze zasedání sněmovny, psaní na stroji 1, nudný projev v parlamentu 1, psaní na stroji 2, nezáživné a špatně zdramatizované intriky a pošťuchování nabubřelých degenerátu, psaní na stroji 3, unylá reportáž ze zasedání poslanecké sněmovny 2, trochu méně nudný projev v parlamentu 2, konec? Inu, nezbývá, než se opět úchylit do hřejivé náruče sofistikované filmově teoretické terminologie a pouze erudovaně konstatovat, že to stálo pěkně za piču! Prostě dvouhodinová kýčovitá kostýmní pruda, zábavná asi jako žvýkání kožené vazby oxfordského slovníku při strojovém předčítání politických dějin Druhé světové války. A tak to jediné, co vás při projekci téhle otravy dělí od bolestivé smrti nudou, je sledování opravdu geniální kreace Geryho Starce v roli Nemockéhokostela, jenž podle všeho udělal svým slavným projevem „We shall fuck …“ naprosto totéž, co král Jiřík, který se tenkrát kvůli Hitlerovi i odnaučil kokotat. No, ať už byl tím hrdinou, co žvaněním stmelil ledvinkový puding kdokoliv, a film byl opět patetický rektobol, fucktem je, že jsem viděl snad tu nejúžasnější ukázku dokonalého herectví, jakou kdy kamera zachytila, tudíž je opravdu škoda, že Osrala zase dostane nějaký toporný negr. (11.02.2018)

Zpočátku jsem se k tomu stavěl dost rezervovaně, ale nakonec mě to dostalo - samozřejmě hlavně herectvím Garyho Oldmana (a pak scénou v metru, která mi v kině přišla jako vrchol filmu, než jsem si ve dvou recenzích přečetl shodný názor, že ta scéna je naopak z toho filmu to nejhorší, čemuž jsem dal nakonec za pravdu). Kromě Oldmana mě tam ještě bavila Lily James, kterou jsem si oblíbil v Popelce z r. 2015. Celkově mi je trochu líto, že jsem z kina odcházel dosti nadšený, ale když si tak čtu kritické ohlasy jiných, veskrze s nimi souhlasím, a tak svůj původní kladný názor bohužel zpětně reviduji. Nicméně stále považuji za malý zázrak, že ačkoli jsem nikdy nemusel filmy J. Wrigtha ani filmy z časů WW2, a už vůbec ne filmy životopisné, přesto mě tento snímek velmi oslovil, a podnítil ve mně zájem o Churchillovu osobu (která mě veskrze nikdy nezajímala), což asi mělo být jeho cílem, takže za mě přese všechno stále palec hore. (15.01.2018)

Stačí přesvědčivé interiéry, zdatný kameraman a jeden bravurní herec k podnětné dějinné rekonstrukci a oscarovým fanfárám? Not really.... Gary Oldman si bezpochyby leští cenného plešouna zaslouženě a jeho projev mě zatraceně bavil, ale Joe Wright se tentokrát projevil jako nezajímavý rutinér, který možná umí poskládat obrázky hezky vedle sebe a hrát s divákem vtahující šarádu, jenže k tomu využívá dost podřadné fígle a zkratky. Jako televizní projekt by to bylo super, ale jako ambiciózní hvězdné drama to působí jednoduše, vedlejší postavy jsou ploché jak hrudník Cary Delevingne a vyprávění se mechanicky posouvá k vytyčenému cíli, aniž by se snažilo přidat něco ozvláštňujícího či uvěřitelně lidského - a když už se o to pokusí, vypadne z toho velká filmařská i dějová křeč (metro). Díky charismatu Churchilla, jehož film prodává opravdu bohatě, to dobře funguje na motivační úrovni a příběh je celistvý, ale Wright zkrátka není Spielberg, jehož Lincoln došel v závěru skrze mnohem promyšlenější prolínání soukromé a politické linie nesrovnatelně silnější katarze. Na jedno pohodové zhlédnutí ale hodně OK... (18.03.2018)

To zase byla jednou dokonalá nuda. To byly pro mě dvě nejtemnější hodiny. Kecy, kecy, kecy. Seru na demokracii, seru na Oscary, seru na Garyho Oldmana. Churchill mně může políbit prdel. Maska hrozná. Pořád to byl Gary Oldman. A imitovat neznamená hrát. Vůbec k životu nepotřebuji inteligentní a poučné filmy. Byl to můj přehmat. Krutě nebavilo. 4/10 (14.02.2018)