Osudový dotek

Pravda, pokud by byl dojezd takový, jako rozjezd, tedy skoro stoprocentní psycho, byl bych spokojen. Ovšem v druhé třetině, tváří v tvář veselým barvičkám a rozpustilému kampusu, to bledne a i když se snímek chce vrátit podruhé do stejných kolejí a částečně se mu to i daří, už to prostě není ono. Také s vědomím toho, že se mohl hrdina pořádně zamyslet a logicky pouvažovat, při kterém rozhodnutí by všechno zůstalo tak, jak má, ale hodinový film by asi nebyl to pravé. (11.10.2007)

Množstvo vizuálnych režijných vychytávok, neskutočne nadupaný dej a tajuplná atmosféra, podporená krásnym mysterióznym a emotívnym soundtrackom vás načisto pohltia a sprostredkujú vám pôsobivý a dojímavý zážitok. Ale pri aktívnejšom používaní hlavy neraz zakopnete. Niektoré zvraty sú iba pre efekt a stráca sa v nich zmysel predchádzajúceho diania (prečo sa nevrátil viacej krát do jedného okamihu a nevypiloval jeho okolnosti tak, aby bolo všetko perfektné?!). Vlastne je to celé taká naivnejšia verzia Dvanástich opíc, točiaca sa nie okolo zániku sveta, ale okolo lásky. (06.11.2004)

Tam kde žánroví bratříčkové (nejen Dvanáct opic či Donnie Darco) ve své důmyslnosti teprve začínají zahřívat své kola logiky, tak tam už Osudový dotek se svou "dějovou a časově paradoxovou" linií dávno stojí na červenou. Přesto je to dobrý snímek, hlavně v první polovině. Pak dochází scenáristům (a vzhledem k tomu, že si to i natočili, tak i režisérům) dech i nápady a Kutcherovi talent. Celý snímek se začne potápět do vod průměrnosti plné klišé na klišé a jen díky včasnému ukončení se nepropadl ještě níže. (05.06.2004)

Narozdíl od Věčného svitu neposkvrněné mysli na mě Butterfly Effect zapůsobil mnohem silněji atmosférou, úžasným spádem i svižnou režií. Na druhou stranu: propracovanost milostné linie je slabší. Nápad s měněním paměti je defacto totožný, jeho rozpracování možná zasloužilo větší hloubku (posoudím až po dalším shlédnutí) a méně televizních pastelek pro milostné scény. Nicméně hra s kauzálními liniemi je provedena naprosto přehledně, čistě a úchvatně, neustálé zvraty, střihové kulometné palby a změny časoprostorových perspektiv mě doslova přimrazily a donutily sledovat tenhle netradiční milostný sci-fi spletenec bez dechu. Z herců mě dost zaujal Evan-chlapec, který nejen vizuálně připomíná Dannyho z Osvícení. Jeho přerody v dospělý odraz sebe sama mi přivodily příjemné mrazení. Dvojice režisérů se podepsala pod vskutku výrazný a vydařený počin, Butterfly Effect patří ke špičce mezi sci-fi dramaty made in USA. Proto mu odpustím i ten happy end... (02.02.2007)

Po prvním shlédnutí se OD rázem vyšplhal do mé top 75 všech dob (75 proto, že za každej rok mýho oblíbenýho filmovýho období mám jeden top film a někdy to bylo docela perný vybírání, přestože nové tisíciletí mi příliš práce s výběrem nedává). Mám rád časové paradoxy a hrdiny, kteří se snaží zachránit svůj svět a dojít štěstí s milovanou ženou. Tady je to podpořeno ještě solidními hereckými výkony a rychlým dějem, kterému nechybí zajímavý příběh a neobvyklá zápletka. Ke konci sice jde celou hodinu předtím pracně budovaná logika drobínek do háje, ale v té chvíli mi to už moc nevadilo, protože tak povznášející a zábavný majstrštyk jsem už moc dlouho neviděl a prostě mi to bodlo. Navíc tak zábavný a povznášející kus natočený dokonce deset let pSs (po Statečném srdci). Nedivím se, že do toho Kutchera vložil tolik prostředků, práce i přemlouvání. Vyplatilo se mu to. A to že pro roli své lásky získal Amy Smart filmu taky dost prospělo, protože je to prostě roztomilá pusina :) A takové malé upozornění pro všechny (a navíc i spoilerové varování). Tento film má tři možné konce, které tvůrci natočili. Jeden dobrý (žijí spolu šťastně až do smrti), druhý neutrální (žijí, ale ne spolu, šťastně až do smrti) a třetí špatný (přinejmenším jeden z nich žije šťastně až do smrti). Nejsolidnější zážitek z tohoto filmu budete mít s tím špatným, který je v režisérské verzi. (18.08.2007)