Osudový dotek

Na úvod dvě z filmu vzešlá ponaučení, která jsou pro nás už stejně pasé: Pokud budete v dětství říkat všem, které máte rádi, že je nenávidíte a že jim vyvraždíte rodinu, budete žít spokojený život a taky nikdy jako děti netočte nazí Robina Hooda, obzvláště ve sklepě.. Docela nadhodnocená záležitost, která každou další cestou do Evanova paralelního vesmíru ztrácí dech a nápaditost takovým způsobem, že jsem asi tak u čtvrtého "božského zásahu" už měl nutkání hodit mu ty sešitky do hořícího krbu, nicméně pěkná vězeňská hláška ("Shit on my dick, or blood on my knife.") a hlavně open ending s Oasis to nakonec vytáhli na nikterak zářivé čtyři hvězdy. A název Osudový dotek? Tak to je jen další úkladná vražda českých distributorů.. Chápu, že "Motýlí efekt" není dvakrát atraktivní, ale Osudový dotek zažil Ashton KutchMoore leda tehdy, když mu na párty, kdy se ještě osobně neznali, šáhla Demi do rozkroku.. (11.08.2010)

Tam kde žánroví bratříčkové (nejen Dvanáct opic či Donnie Darco) ve své důmyslnosti teprve začínají zahřívat své kola logiky, tak tam už Osudový dotek se svou "dějovou a časově paradoxovou" linií dávno stojí na červenou. Přesto je to dobrý snímek, hlavně v první polovině. Pak dochází scenáristům (a vzhledem k tomu, že si to i natočili, tak i režisérům) dech i nápady a Kutcherovi talent. Celý snímek se začne potápět do vod průměrnosti plné klišé na klišé a jen díky včasnému ukončení se nepropadl ještě níže. (05.06.2004)

Osudový dotek mě dostal, protože takhle originální a navíc skvěle zpracovaný nápad není často k vidění. Od první minuty nevíte na čem jste. Film má spád, a když už to vypadá na happy end, stačí jeden střih, karta se obrátí a vám dochází, že snaha o změnu minulosti se nevyplácí nikomu. Film je jako jízda na horské dráze. (28.08.2009)

Mhmm. Mám já to ale šťastnou ruku na filmy. Včera Jednoduchý plán, dneska Osudový dotek. Dva výborné filmy, které krom pětihvězdičkového hodnocení nic nespojuje. O tomhle filmu jsem věděl jen skutečně něco málo, neb nerad znám cokoli dopředu. Věděl jsem, že Ashton hraje hlavní roli, a že to bude další film, kde se dočkám skvostné Amy Smart. A taky že se bude trochu cestovat časem. Zaprvé jsem pochopil, co na něm Demi má. Zadruhé Amy Smart je zkrátka dokonalá. Zatřetí, fracek Tommy se okamžitě zařadil mezi mé nejnenáviděnější charaktery všech dob. A konečně začtvrté, film je skutečná emocionální horská dráha. S jakým umem a rychlostí dokáže přepínat emocemi jak televizi dálkovým ovladačem, to je nevídané. Jistě mám své výhrady, a to kupodivu především k názvu... Efekt motýlích křídel? Mávnutí motýlích křídel způsobí tajfun. Tady se mění zásadní věci, a přesto má vše stále stejné dějiště, stejné charaktery... Svým názvem evokuje něco hlubšího, a přitom je ve své podstatě hlavní chyták filmu ohromně povrchní. Ale to je jen malá vada na kráse. Občas to chce přimhouřit očko. SPOILEROIDNÍ PÉES. V jednu chvilku bych byl raději, kdyby Ashton radši pokračoval v tom, k čemu se chystal, a nevrhal se na ten pitomý deník... :o) (18.08.2009)

Jedna z mnoha variací na sci-fi povídku The sound of thunder od Bradburyho. Sice ke konci se už do toho autoři začali trochu zamotávat a začaly se objevovat různý drobnosti, co si navzájem odporovaly, ale já to prostě beru jako takovej jeden velkej úlet na LSD a hotovo :-) Nemá cenu se v tom pitvat a hledat nějaký chyby a díry v logice. To si ten film vůbec neužijete. Jinak já jsem k filmu objevil čtyři alternativní konce. Tři z nich jsou skoro stejný (liší se cca posledních 30 sekund filmu) a jeden je teda výrazně odlišnej. Ale ani jeden z konců mi nepřišel zrovna jako nic moc extra. Pro mě to úplně na 5 hvězdiček neni, ale rozhodně to řadim mezi filmy, který stojej za vidění. (30.09.2010)