Semestr

No jako já nevím. Zajímavej nápad využít tenhle zatím neokoukanej formát, ale mám trošku problém s celou tou scénáristickou stránkou. Nic moc se tam neděje, jednotliví aktéři se dají snadno rozřadit do určitých společenských škatulek (třeba holka s velkejma kozama a malým mozkem...). Prostě všechny postavy představují jakýsi archetypy, který společnost patrně přisuzuje Generaci Y. Ale to přece nemůže být pro diváky zajímavý. Takhle to prostě v životě nechodí, většina lidí má přece mnohem zajímavější, komplexnější a originálnější osobnost. Ale postavy tady se chovají jako naprostí idioti, kterým bych nejradši dala přes držku. A přitom je chování všech postav strašně prvoplánový, předvídatelný a zdánlivě šokující. Na mě to celé působí jako jakási telenovela pro mladý. A ani mi nepřipadá, že by to mohlo zaujmout reálnou generaci Y. Dokážu si představit, že to osloví třeba teenagery, kterým ale není víc, než dejme tomu 17. Mýdlová opera pro odrostlý děti. A tohle má být obraz dnešní generace? S tím se teda neztotožňuju. Já do týhle generace patřím taky a rozhodně se nechovám tak kreténsky jako postavy v seriálu, ani mí kamarádi se tak nechovají. Šlo z toho vytřískat víc, čekala jsem nějkou syrovou hořkosladkou výpověď o dnešní generaci mladých, dostala jsem jen jakejsi prefabrikát s pozlátkem, kterej se snaží působit hrozně damaticky a reálně. Bohužel mu to moc nevychází. Btw: v průběhu sledovaní mě napadla myšlenka, jestli by zveřejnění mých aktivit a konverzací na internetu nebylo zajímavější a zábavnější, než celej tenhle pořad. Jo a ještě jedna poznámka na konec. Do podobnýho projektu by mi asi víc seděli úplně nový neokoukaný tváře, který nikdo nezná. Netuším, proč se tvůrci rozhodli do rolí obsadit herce, kteří už pár zářezů ve svý kinematografii mají. Ale to už je opravdu jen detail. (25.11.2016)

Zdálo se mi to jako celkem originální nápad, založit celý seriál jenom na počítačových obrazovkách… ale ve výsledku je to nakonec docela nuda. Sice se s tím naše generace lehce ztotožní, ale není to vlastně docela smutný, když se naše životy dají vyprávět jen pomocí obrazovek? Co to o nás tak asi vypovídá? Jako jednohubka to ujde, ale teď se zase moc ráda vrátím k normálním filmům, které zobrazují svět mimo virtuální prostředí (a v tomhle stylu už radši nepokračujte, díky). (08.03.2017)

Hm, nevím co říct. Na jednu stranu jsou to postavy nesympatické, chvílemi protivné (zvlášť Damián), na druhou stranu vás to nutí sledovat dál a dál. Forma a zpracování je v daném formátu špičkové, vyžaduje to soustředění, Semestr naplno využívá cit pro detaily a to samé musí mít i sám divák. Jestli ale tohle má být generační výpověď... Pff, tohle je mi tedy hodně vzdálené a přitom věkově bych měl být jejich vrstevníkem... Líbilo se mi to, jen mě ten obsah dost míjí. (06.12.2016)

„V Čechách není nikdo, kdo by se uživil tím, že píše o filmech, aniž by neprodával korále.“ Semestr důsledně naplňuje slavnou poučku Marshalla McLuhana „medium is the message“. Moderní komunikační prostředky (de)formují nejen vztahy mezi postavami, ale také jejich vztahování se ke světu „tam venku“. Jde o první český internetový seriál, který dokázal nízký rozpočet a malý štáb proměnit v jednu ze svých hlavních kvalit. Nepůsobí jako výsledek rychlého guerillového natáčení (jako Kancelář Blaník), v rámci vymezeného (virtuálního) prostoru je naopak vyladěný do nejmenšího detailu. Má ujasněnou cílovou diváckou skupinu, které podřizuje obsah, styl i vyprávění, jež jsou na jednu stranu ojediněle sladěné, ale současně mezi nimi vzniká inspirativní pnutí. Zároveň dokáže díky dodržení určitých sitkomových konvencí ve výstavbě dílů, v motivické semknutosti jednotlivých epizod (spojených většinou jedním pojmem z filmové teorie) i epizod mezi sebou (rozpad vztahu, řešení budoucnosti) a v charakterizaci postav udržet i pozornost diváků, kteří se v hrdinech „nenajdou“ (byť zřejmě každý občas zatoužil žít jinde, dělat něco jiného, být někým jiným), v jejich světě se nebudou cítit jako doma a v záplavě popkulturních odkazů občas ztratí orientaci. K nevyzrálejším tuzemským seriálovým počinům Semestr patří pro svou odvahu zradit koncept (a tudíž i diváka), učinit protagonisty z postav, které se často chovají hloupě, sobecky, pokrytecky či přímo odpudivě, pracovat s náznaky tak nenápadnými, že vám napoprvé mnoho z nich unikne (svůj dalekosáhlejší význam má přitom celá řada odboček, sloužících navenek pouze k autentizaci fikčního světa). Z výše nastíněných důvodů se nedomnívám, že je Semestr jednou ze seriálových událostí roku jenom proto, že věrně reflektuje životní situaci určité skupiny lidí. Jednak tuto reflexi provádí s nebývalou invencí, jednak pro něj samotné „nastavení zrcadla“ nepředstavuje cíl. Mnohem podrobněji zde. (15.12.2016)

To máme ale geniálnych študentov na tých našich „vejškách“. Počas skypovania dokážu písať seminárky, robiť prezentácie, pozerať sa na porno, vypisovať sexuálne dotazníky... Proste štyri veci naraz a nič poriadne. Potom sa nečudujme, že tu máme toľko absolventov manažmentu či sociálnej práce, ktorí sa nakoniec aj tak chcú stať influencermi, lebo nič iné ako brázdiť net nevedia. Niekto hovorí, že seriál bol natočený, aby odrazil tú našu konzumnú dobu. Ja som tu však nevidel ani za mak kritiky alebo odsúdenia. (26.01.2022)