Semestr

Dejove to je samozrejme slabe, zpracovani je ovsem zajimave a prijde mi i originalni. Mozna neni, o nicem podobnem ale nevim... Uz mozna proto, ze zcela urcite nejsem cilova skupina divaka, pro koho je tento serial urcen. Postavy mi nijak sympaticke nejsou, mam pocit, ze Anna Linhartova hraje sebe, protoze jeji herecky vykon mi prijde celkem dost uveritelny. Serial, ktery starsimu obecenstvu otevre oci a uvedomi si, jak je dnesni generace dvacetiletych odlisna... (12.11.2016)

O.K.: jsem o generaci starší, ne vejšku jsem nechodil, na Facebooku nejsem, kameru u počítače nemám (a netuším, k čemu je přední objektiv na mobilu), takže bych se u toho asi měl po pár minutách ztratit. Kupodivu ne. Naopak jsem se často i bavil. Vzhledem k té rychlé klikací formě si ani neumím představit, jak k tomuto seriálu vypadal scénář, ale jako moderní vztahová komedie funguje výborně. Nevím, zda by mi tak připadalo, kdybych si mezi jednotlivými díly dával týdenní pauzu, tak jsem si počkal, až bude online komplet a pustil si ho najednou. (05.01.2017)

I když je příběh triviální, tak na sobě nese víc než Atlas. Oceňuji inovativní formu, za kterou jsem velmi rád, protože to je konečně něco nového, něco, co jsem ještě neviděl a to je v dnešní době rozhodně unikát. Myslím si také, že opravdu v mnoha věcech uhodil seriál palec na facebook. S oběma hlavními charaktery jsem se v mnoha věcech stotožnil, ať už se jednalo o názory, postřehy na čecháčství nebo existencionalismus. Nestává se často, že bych si u nějakého filmu říkal tak často, to jsem celej já, to bych udělal taky nebo to si myslim taky, jako u tohoto počinu. Byť má Semestr pomalejší rozjezd, tak má rozhodně vzestupnou tendenci, o kozách nemluvě. Chtěl bych ještě pochválit výborně zvolenou hudbu (především Post hudba a Manon Muert) a upozornit na to, že aktéři mají zde na csfd skutečné profily (masakr). Nejvíc mě však dostal dopis z budoucnosti, který je temně děsivý a svým způsobem úderně vševypovídající. (12.01.2017)

Čekal jsem, že to bude jako u Streamu vždycky: Silný koncept, ale provedení za mínus padesát. Jenže ne, jde o velmi povedený seriál, který plně využívá svůj námět a styl, ale ani na nich pedantsky nelpí (pohyby kamery), takže působí pořád přirozeně. Zásadní jsou skvělé postavy, které mi byly spíš nesympatické, ale rozhodně žily. Možná bych se obešel bez té linky s rakovinou, je to trochu laciné, ale to je jediná výtka ke scénáři. Čeho se bojím, že týdenní intervaly tomu neprospějí a po dvaceti minutách ty postavy opouštět dost uškodí sžití s nimi - nemám na to důkaz, protože jsem viděl všechny epizody najednou, ale myslím, že kdybych je měl vidět s týdenními mezerami, byl by zážitek nižší (možná i výrazně). Viděno v kuse ale rozhodně skvělá a velmi dotažená práce. Spolu s Pustinou a Modrými stíny vrchol letošní tuzemské televizní tvorby (když to zařadím k TV tvorbě). 4 a 1/2 (Pořád zvažuju, kam se v hodnocení zhoupnout) PS: S tím, jak se postavit k poslední epizodě, jsem radši čekal až do jejího uvedení, abych si ji mohl připomenout. Byl tu zapeklitý úkol ukončit něco, co z principu konec nemá. Logicky je to teda závěr nejvíc umělá a tezovitá věc z celého Semestru, ale v rámci nutnosti se s tím tím tvůrci vypořádali nejlíp, jak mohli, a konec za mě funguje. Vůbec to, co jde považovat za největší mínus Semestru, určitou jeho "načasovanost" a tezovitost, nakonec oceňuju ze stejného důvodu jako ty švenky a zoomy - hyperrealističnost někdy škodí a občas se prostě musí do příběhu šťouchnout. (01.11.2016)

V první řadě díky Spiker01ovi (nebo 01čce - co je víc česky?) za odkaz na rozhovor páně Civalovy s režisérem Adamem Sedlákem na moviezone. Proč? Protože jsem si během těch šesti dílů (a mezer mezi nimi) přebíral, co vlastně nebylo řečeno, ale vyplývá to z dalšího děje, a jestli to byl záměr. A jestli se mi to jen zdálo, nebo opravdu první díl byl ve frekvenci Alt+Tabů, švenků, zoomů apod. opravdu intenzivnější (nebo spíš zahlcující). A právě na tyto i další věci režisér odpovídal:) Dál už můj respekt patří právě jemu a jeho týmu, protože Semestr má v našich končinách zcela novou formu, a troufám si říct, že je to velká událost, protože: na jedné straně má to kouzlo, že dokonale trefí jeden či dva momenty ze života každého "běžného" příslušníka generace (vlastně už víc generací) mladší třiceti let. Na druhé straně ukazuje velmi dobře zahrané postavy rádobyintelektuálů a internetových persón, z nichž ani jedna rozhodně není sympatická, vztahy mezi nimi na všem na odiv vystavované tapetě sociálních sítí v kontrastu se skutečností (taky určitě znáte ty příběhy "Vy se rozvádíte? Ale vždyť to podle fotek a postů vypadalo, že jste šťastná rodinka..."). Na třetí straně je to mezi ústřední dvojicí vztahová studentská "detektivka" plná zvratů, výborně snoubící vizuální stránku s použitou hudbou (údajně jen české provenience), a na čtvrté straně skvěle hraje hru s divákem, kterému dává pořád trochu jinou perspektivu, pokud jde o názor na Amálii a Damiána. No a konečně taky tu je určitá porce výsměchu nedospělým dětičkám, přesvědčeným o tom, že jejich problémy jsou ty největší na světě, ačkoliv mají možnost svoji tirádu zakončit zaklapnutím notebooku a nasupeným odchodem do klubu, kde můžou být "free" a zapomenout na to, jak je ten jejich život strašný... A je tu ještě jedna velká výhoda - a to je ta, že se na to dá dívat opakovaně, protože je tam toho skutečně mnoho, čeho si napoprvé ani napodruhé nejde všimnout... Takže za mě rozhodně pozvánka pro všechny, nejen pro náctileté a studenty vysokých škol. Nebo jinak - i pokud budete titulky číst tak, že "skalpují" Linhartová a Hofman, což bude asi nějaký cool výraz, co mladí používají, podívejte se. Přežijte to, že se nebudete zřejmě na začátku chytat, a budou vás bolet oči. Jako celek to rozhodně bude stát za to. Jen to prosím neberte jako jasný důkaz toho, že vaše dítě na studiích místo psaní diplomky po nocích rajzuje po diskotékách, kde se jede koks:) Semestr určitě není dokonalý, ale za odvahu a zvládnutí záměru mu dám 90%. Míň jak 80 by to stejně být nemohlo;) (16.04.2017)